Banner Promo

RETRO ZÁPAS: Co je Velká Ostrava a proč Vítkovice slaví její výročí?

Datum publikování:

Hokejisté HC VÍTKOVICE RIDERA odehrají zápas proti Kometě Brno v retro dresech k oslavě 100. výročí vzniku takzvané Velké Ostravy. Co to vlastně byla nebo je ta takzvaná Velká Ostrava a proč si její výročí připomínají hokejisté?

V roce 2024 slaví statutární město Ostrava 100 let vzniku takzvané Velké Ostravy. Tehdy byly položeny základy moderní městské aglomerace, jakou známe dnes. Ostrava se tím přerodila z periferního souměstí několika menších celků v pulsující stotisícovou metropoli rozhraní Moravy a Slezska a i v rámci tehdejšího Československa se stala třetím nejlidnatějším městem republiky. Milník, který je potřeba si připomínat i ve sportovním odvětví, protože i bez něj by ostravský sport jen těžko byl tím, čím je v současnosti.

„I u nás ve vítkovickém hokejovém klubu jsme si vědomi důležitosti stého výročí vzniku takzvané Velké Ostravy. A protože jsme byli vždy hrdým reprezentantem našeho města na ledových kluzištích nejen u nás, ale po celém světě, rozhodli jsme se aktivně přidat k oslavám výročí města a současně také dát vzpomenout na jednu z nejslavnějších ér naší klubové historie,“ říká mediální pracovník HC VÍTKOVICE RIDERA Zdeněk Janiurek.

 

Rok 1924: Velká Ostrava

splněný sen na mapě Československa

Již od přelomu 19. a 20. století Moravská Ostrava odsouvala do pozadí tradiční správní centra, jako byla na Moravě Nový Jičín či Místek a ve Slezsku Opava a Těšín. Myšlenka na spojení Moravské Ostravy s Přívozem a Vítkovicemi vznikla již před první světovou válkou. Všechna tři města měla jednotný ráz, který musel přirozeně vést k jejich hospodářskému a administrativnímu splynutí. Sloučením centrální Moravské Ostravy s Vítkovicemi jakožto centrem průmyslu a Přívozu jako železničního uzlu by vznikla oblast zahrnující v roce 1910 více než 76 000 obyvatel. Všechna tři města (Přívoz byl povýšen na město roku 1900, Vítkovice 1908) ležela na Moravě, a tak zde nehrozily spory ohledně zemských hranic mezi Moravou a Slezskem. Vzájemná řevnivost městských samospráv však nakonec plán na sloučení politických obcí před první světovou válkou zhatila. Převrat v roce 1918 naopak následně otevřel slučování politických obcí dveře dokořán.

Nově ustavená správní komise Moravské Ostravy odeslala 24. září 1919 návrh československé vládě, aby vydala zákon, jímž by došlo ke sloučení celkem patnácti obcí, kterými byly Moravská Ostrava, Přívoz, Vítkovice, Mariánské Hory, Zábřeh nad Odrou, Nová Ves, Hrabůvka, Svinov, Kunčice nad Ostravicí, Malé Kunčice, Polská (Slezská) Ostrava, Muglinov, Hrušov, Radvanice a Michálkovice. Nové město mělo nést název Horní město Ostrava a jako celek mělo být součástí moravské země, ačkoliv část obcí ležela ve Slezsku.

Při řešeních národnostních otázek měla být nakonec Ostrava připojena k Slezsku. Ačkoliv vláda 30. října 1920 zmocnila ministerstvo vnitra, aby sloučení provedlo vyhláškou, narazil návrh na moravské zájmy. Moravský zemský výbor se ohradil proti připojení Velké Ostravy ke Slezsku a vyvolal jednání obou zemských orgánů a ministerstva vnitra. Navrženy byly ještě další varianty, jako např. vznik samostatných Velkých Vítkovic (sloučení Vítkovic se sousedním Zábřehem nad Odrou a Hrabůvkou), ale ani tyto nebyly přijaty. Situace vyvrcholila v dubnu 1921, kdy ministerstvo vnitra doporučilo realizovat tzv. užší variantu, tj. připojení pouze moravských obcí ležících mezi řekami Odrou a Ostravicí k Moravské Ostravě. K tomuto návrhu se přiklonila také československá vláda a 13. ledna 1922 zmocnila ministerstvo vnitra vydat vyhlášku ve smyslu návrhu. Dne 10. října 1923 zveřejnilo ministerstvo vnitra výnos o návrhu na sloučení měst Moravská Ostrava, Přívoz, Vítkovice, Mariánské Hory a obcí Zábřeh nad Odrou, Nová Ves a Hrabůvka v jedno město – Moravskou Ostravu. Po proběhnutí připomínkového řízení byl návrh 20. prosince 1923 projednán vládou a schválen s platností od 1. ledna 1924. Velká Ostrava byla prakticky uvedena do života 28. ledna 1924. Do čela správní komise města usedl Jan Prokeš. Na mapě Československa se objevilo po Praze a Brně třetí nejlidnatější město. Žilo zde dokonce více osob než v Bratislavě. U příležitosti vyhlášení Velké Ostravy poctil návštěvou město i samotný prezident T. G. Masaryk. Stalo se tak 25. června 1924.

 

Více o Velké Ostravě a projektu oslav Velká Ostrava najdete zde


 

 

 VÍCE O SPECIÁLNÍCH RETRO DRESECH VÍTKOVIC K OSLAVĚ VELKÉ OSTRAVY ZDE

 

 

 

NADCHÁZEJÍCÍ ZÁPAS

POSLEDNÍ ZÁPAS

Tabulka A tým 2023/2024

PozTýmZVVPPPPB
7Bílí Tygři Liberec5224342182
8Mountfield HK52168111775
9HC VÍTKOVICE RIDERA5218582172
10HC Olomouc5216762368
11HC Energie Karlovy Vary5214832761