Jako správný kapitán táhne svůj tým od vítězství k vítězství a aktuálně je tým Vítkovic na skvělém čísle osmi triumfů. Jenže i po takovéto nevídané sérii krotí Rostislav Olesz euforii. Dalším soupeřem Ostravanů bude na Vysočině jihlavská Dukla.
Rosťo, v přesilovkách a také oslabeních jste dali pět branek. Byla Mladá Boleslav v utkání vůbec nějakou hrozbou?
Určitě byla hrozbou. Měla šance za stavu 0:0, kdy hráli přesilovku pět na tři. Tam jsme to ubránili a získali takovou psychickou výhodu. Ve čtyřech jsme následně dali branku, což pomohlo nám a jim ne. Ale zase, i za stavu 1:0 měli velké šance a Patrik Bartošák nás opět skvěle podržel. Chytil trestné střílení a tam v těch momentech se zápas lámal.
Vyloučen jste byl vlastně vy a po vašem návratu se povedla ta úvodní branka. Takže tohle byl ten klíčový moment zápasu?
Už jsem to říkal, že to byl důležitý moment. Tam se do ofenzivy zapojil bek, bylo to přečíslení dva na jednoho. Byl to hodně důležitý okamžik v první třetině. Ale Boleslav měla velké šance a dělala nám velké problémy. Skóre je sice hezké, ale úplně neodpovídá tomu, jak soupeř první dvě třetiny hrál. Pak nám to tam napadalo a je hezké, že to tam tak padá.
V tom oslabení tří proti pěti jste Boleslav ovšem nepustili ani ke střele. Sehráli jste to tedy fantasticky…
Když se podíváte na video, jak to hrají, tak musíte něco obětovat. Někdy to je jako šachy, že musíte obětovat něco, abyste mohli získat výhodu… vyšlo to. Kdyby to přehráli, mohli nás vykombinovat a radost by měli oni.
Co jste tedy obětovali?
Tak se podívejte na video, tam to uvidíte… Nemůžu vám zase říct úplně všechno. (smích)
Byly ty přesilové hry Boleslavi pro vás vůbec něčím nebezpečné. Jak jste už uvedl, připravovali jste se na ně u videa…
Byly, v posledních zápasech dávali hodně branek z přesilovek. My jsme se na to samozřejmě dívali. Všichni ví, že každý má dnes video a statistiky. Připravovali jsme se na to, mají nebezpečnou hlavně jejich první formaci s Klepišem.
V oslabení jste v sezoně dali už 16 branek, to je prakticky v každém druhém zápase. Co za tím vězí?
Tam je více aspektů. Když jdete na přesilovku tak nemyslíte úplně defenzivně. Někdy tam jsou dokonce čtyři útočníci a jeden obránce. A když se to šikovně vyhodí, že obránce propadne, většinou jedete dva na jednoho. Když to pak proměňujete, góly padají. Ale zase to vychází z té defenzivy.
Podpořil vás v tom útoku obránce Marek Hrbas a byl to, pokud se nepletu, stý gól v sezoně. Byl před zápasem na toto vypsaný nějaký bonus?
Děkujeme za upozornění a budeme se této informaci v kabině určitě věnovat. (smích)
Vítkovice mají klubový rekord devět vítězství v řadě a to v mistrovské sezoně 1981, takže máte nakročeno toto maximum vyrovnat. Co na to říkáte nebo jak si to užíváte?
Zase, buďme realisti. Pořád běží sezona a je jasné, že důležité momenty přicházejí později, i když toto je také důležitý okamžik. Za každou výhrou jdeme vždy do nového zápasu a ten začíná od stavu 0:0, takže musíme začínat zase znovu a znovu. Letos ta Extraliga je extrémně vyrovnaná. Někdy jsme vyhráli, i když jsme v zápase měli velké štěstí. Někdy jsme byli lepší, ale zase prohráli. Zápas skončil, dnes se ještě můžeme radovat, ale zítra je nový den. A osmadvacátého je nový zápas, který začíná opět od stavu 0:0.
Takže euforie žádná není?
Ne. Těm mladým klukům nemůžete povolit nic. (úsměv)
A ještě poslední téma, v minulých rozhovorech jste uvedl, že v létě jste trénoval na střelecké plachtě. Dostal jste pod stromeček tedy novou? Poslední dobou tam ty šibenice padají jako na běžícím páse…
Za mě, jsem sváteční střelec. Takže si nepleťte to, co trénuju s tím, co se děje na ledě. Jak říkám, sváteční střelec.
Takže jen nyní o svátcích?
No je to tak, už to pomalu končí. (smích)
