Sportovní ředitel Roman Šimíček v obsáhlém rozhovoru rozebral uplynulou sezonu A-týmu HC VÍTKOVICE RIDERA. Detailněji probral problémy a překážky, které bylo v průběhu soutěžního ročníku potřeba řešit a dopodrobna osvětlil nejožehavější témata.
Jak vnímáte uplynulou sezonu?
Ta sezona měla několik částí. Určitě všichni vnímáme, že je tady zklamání z toho, jak to všechno dopadlo. Čekali jsme více, ale po těch všech potížích a problémech jsme skončili tak, jak jsme skončili.
Hodnotíte sezonu 2023/2024 z klubového pohledu jako neúspěšnou?
Jak se to vezme. V konečném výsledku asi ano, protože jsme všichni zklamaní z toho, že jsme nepostoupili přes předkolo. Ale jak ta sezona probíhala. Jak byla náročná, i s Ligou mistrů, kde jsme udělali dobrý výkon a postoupili jsme do semifinále. Byli jsme gól od finále CHL, to není úplně špatné. V posledních 30 zápasech sezony jsme byli na čtvrtém místě dle výsledků, to taky není úplný propadák, ale deváté místo je za naším očekáváním. O úspěchu a neúspěchu sezony rozhoduje play off, můžeš mít výbornou základní část, ale pokud se ti pak nepovede to, pro co celou sezonu hraješ, tak ta sezona není brána jako úspěšná.
Sezona měla nějaký vývoj, můžete jít dopodrobna?
Myslím, že nám utekl začátek. Strašně moc. Já říkám, že když vám uteče začátek, tak se to pak hodně těžko dohání. Zvlášť, když jsme měli ještě s CHL náročný program. V době, kdy všichni naši extraligoví soupeři mohli odpočívat a dotrénovávat, tak my jsme měli zápasy, cestování.
V čem byl největší problém, že jste nezachytili začátek?
Já musím říct, že první náznaky problémů se začaly klubat už v létě. Už když jsme seděli v srpnu na turnaji ve Švýcarsku, tak jsme začali tušit, že je něco špatně a že ne úplně vše je tak, jak by mělo být.
Co konkrétně?
Ať už atmosféra v týmu, tak tréninková morálka. Měli jsme nějaké výhrady, proběhla výměna názorů s trenéry. Všichni jsme věřili, že se to nějakým způsobem změní, že se to nakopne. Bohužel se to nedělo. A teď s odstupem času už akorát může člověk litovat toho, že na to nereagoval dříve. Samozřejmě po předešlé sezoně, kdy jsme byli gól od finále, by asi nikdo nepředpokládal, že bychom už v létě odvolali trenéra a vzali někoho jiného, navíc, když byl trenér náš odchovanec.
To už v létě jste tedy uvažovali o případných změnách v realizačním týmu?
Chtěli jsme být trpěliví, chtěli jsme počkat. Bohužel se nám potvrdilo to, co nám už to léto ukázalo, takže jsme nakonec v průběhu podzimu museli ten krok udělat. Odvolal se trenér, nastoupili noví trenéři. A to je ta druhá fáze sezony.
Jak tedy vnímáte sezonu po tomto momentu?
Když se na to člověk podívá nezaujatě, střídmě a s chladnou hlavou, tak zjistí, že v posledních zápasech se mužstvo podle výsledků pohybovalo v horních patrech zápasové tabulky. Což si nemyslím, že je úplně špatně. Naši trenéři, oba dva, byli v prosinci a v únoru v nominaci na nejlepšího trenéra daného měsíce. To je také nějaká vizitka toho týmu, jak začal pracovat. Takže v tom, jak to bylo kritické, kdy jsme se potáceli někde u dna a měli jsme možná stejně bodů, jako Kladno, kousek od poslední Boleslavi, tak myslím, že se to nakoplo a dostali jsme se na deváté místo po základní části. To podle mě není vůbec špatné, samozřejmě s přihlédnutím k tomu začátku sezony.
Po základní části přišlo předkolo play off, ve kterém tým podlehl Hradci 0:3 na zápasy…
Přišlo předkolo play off, na které jsme se hrozně těšili. Ale bohužel nás dohnalo to, že jsme byli po fyzické stránce absolutně nepřipravení na tu celou sezonu. Přitom jsme věděli, že to bude hodně náročné, že nás kromě extraligy čeká CHL. Na tu nepřipravenost jsme pak doplatili, protože v průběhu sezony jsme neměli čas na dotrénování, na regeneraci, na odpočinek. A to nás v předkole doběhlo. Nechci se tím nějak vymlouvat, ale je to fakt. A v předkole se to naplno projevilo.
Jak se ohlížíte za těmi třemi zápasy s Hradcem?
Absolutně nemůžeme klukům upřít bojovnost, odhodlání, ale bohužel jsme neměli šťávu. Byli jsme všude o krok později. Tahali jsme za kratší konec, i když z pohledu statistik to nebylo až takové. Měli jsme daleko více zblokovaných střel, měli jsme daleko více hitů. Bohužel nám ale pořád někde chyběl krok. I když jsme věřili, že to zvládneme, že to otočíme, nestalo se. Když nemáš sílu, odejde ti i hlava – nejsi na tom úplně nejlépe.
Pojďme tedy konkrétněji. Už jste naznačil určité nedostatky už během léta – atmosféra v týmu, tréninková morálka. Co si pod tím blíže představit?
Do úplných detailů bych zase zabředávat nechtěl, protože jsou nějaké věci, které zůstávají interními záležitostmi klubu. Viděli jsme, co se v posledních dvou třech měsících dělo, kdy se najednou objevila spousta odborníků, ze kterých každý hodnotil, jak to ve Vítkovicích je, jak to je v mančaftu, a přitom nikdo z nich do toho interně neviděl. Nikdo nevěděl realitu, ale každý to hodnotil. Já bych se prostě jen držel toho, že už v létě, podotýkám na turnaji ve Švýcarsku, se nám poprvé rozblikala nějaká ta pomyslná kontrolka, že je něco špatně. Jak jsem zmínil, proběhla výměna názorů s trenéry, kdy jsme na to my měli trochu jiný pohled. Nevím, jestli to byla i nějaká taková ta „kocovina z titulu“… My jsme titul nevyhráli, takže tohle určitě ne, ale možná nějaká „kocovina z úspěchu“? Nevím, neumím říct. Prostě jsme všichni věřili, že i ta nová sezona se nakopne a budeme pokračovat v úspěšném období. Bohužel tomu tak nebylo. Museli jsme sáhnout k výměně trenéra, obměně trenérského štábu a musím říct, že se od té doby atmosféra v kabině i herní projev změnily. Samozřejmě nebylo to hned, ale ať si kdo chce, co chce říká, byli jsme v té druhé polovině z pohledu výsledků nahoře, i když byly některé zápasy v nahuštěném programu, ve kterých nám nešly nohy a pak vypadaly, jak vypadaly.
Ty obměny v trenérském štábu začaly trochu neobvyklým odvoláním asistenta Radka Philippa. Proč jste přistoupili nejprve k tomuto kroku?
Takhle jsme se nakonec rozhodli. Samozřejmě to rozhodnutí z dnešního pohledu mělo být asi jiné. Když už jsme do toho sáhli, měli se odvolat všichni trenéři. Ale takhle to bylo – říkám, ne vždy se všechno v té sezoně povede a tohle se úplně nepovedlo.
Nakonec jste ale později přece jen přistoupili i k odvolání hlavního kouče trenéra Holaně.
Mělo se to udělat hned z jedné vody. Ale je to opravdu složité po takové sezoně, jakou jsme před tím měli. I tak se na nás potom sesypala vlna kritiky, možná dokonce až hon na nás. To bylo něco neskutečného. Ale nikdo nevidí ty interní detaily. Já se ale o nich určitě nebudu bavit veřejně do médií a na někoho nebo něco plivat. Od toho jsou tady jiní odborníci a přeborníci. Já takový nejsem.
Nicméně dovolte otázku na tenhle řez: Co stálo za odvoláním trenéra Holaně?
Stálo za tím to, že jsme nebyli spokojení s výsledky týmu, s herním projevem, nasazením hráčů v tréninku, s atmosférou v kabině a celkovou atmosférou v týmu. Prostě s tím, jak to „fungovalo“.
Fanoušci a veřejnost vnímali Miloše Holaně jako někoho, kdo k Vítkovicím patří. Nebylo pro vás variantou ho nechat dotrénovat celou sezonu, byť se od svého začátku nevyvíjela dobře?
Znovu opakuju, že o trenérských změnách jsme poprvé začali uvažovat už v létě na turnaji ve Švýcarsku, ale po té úspěšné semifinálové sezoně jsme k tomu nesáhli, protože jsme věřili, že se to přece jen nějak nakopne. To se nestalo. K odvolání hlavního trenéra jsme sáhli v průběhu sezony. I když na to může někdo mít jiný názor, tak my si tady za tím rozhodnutím stojíme. Jsme přesvědčení, že jsme udělali dobře. Výsledky po změně trenérů přišly, to už jsem zmínil. Fakta hovoří sama za sebe, ve chvíli, kdy jsme odvolávali trenéra Holaně, měl tým po 13 zápasech na kontě 13 bodů a byl předposlední. Následovaly zápasy pod vedením dvojice Trnka – Veber a tým získal 59 bodů. V tabulce posledních 30 zápasů jsme skončili čtvrtí. To je jasný důkaz toho, že to byl dobrý krok. Navíc atmosféra v týmu se změnila. Další věci vytahovat nebudu.
Tým převzal Pavel Trnka, do té doby trénující juniorku, a Jiří Veber. Nebyla to původně jen dočasná varianta? Tito trenéři pak nakonec dotrénovali celou sezonu. Do jaké míry jste ještě během sezony uvažovali o angažování jiného trenérského štábu?
Oba trenéři mají zkušenosti s trénováním v extraligových týmech i mládežnických reprezentacích. Samozřejmě jsme o tom uvažovali, měli jsme něco nachystáno a bylo něco domluveno. Už jsme byli na podání ruky a řekl bych na tisíc procent bylo hotovo. Najednou z toho ale sešlo. To se stává. Ale znovu zdůrazním, že nevidím problém v trenérech Trnka – Veber. To, že někteří lidé mají něco zažitého, že někdy dávno v minulosti bylo něco špatně, to bohužel nevyřeším. Majitele klubu a nás ve vedení až tolik nezajímá, zda je někdo někomu sympatický nebo není, ale jestli je ve své práci úspěšný. Není to o dojmu, ale o výsledcích. A výsledky tihle trenéři jednoznačně měli, což dokládají fakta. Já tedy můžu s čistým svědomím říct, že za těmito trenéry stojíme a stojíme i za tím rozhodnutím je podržet do konce sezony. Chyba nebyla ve dvojici Trnka – Veber. Chyba se stala dávno před tím. Naše chyba byla, že jsme to rozhodnutí – změnit to – udělali tak pozdě. Lidé by nás pak asi sežrali daleko více, než jak tomu pak ve skutečnosti bylo, ale nikdo nezná ty věci přímo z kabiny, co se tam dělo. Jen pak každý hodnotí. Ale na to jsme si už zvykli, že je každý trenér a každý by to udělal lépe. Tak to je. To je daň sportu: když vyhráváš, jsi bůh, když prohráváš, tak tě lidé poplivou. My si za svými rozhodnutími stojíme a nevidím problém sezony v trenérské dvojici Trnka – Veber. Znovu to opakuji a znovu to zdůrazňuji. Oba odvedli kus hodně kvalitní práce. Já to vím, protože jsem tam byl celou tu dobu s nimi. Ti kluci tam byli od rána do večera, což pro mě byla taky trochu změna oproti předcházejícímu režimu.
Byl tou variantou Patrik Augusta, o kterém se na přelomu roku dost v médiích spekulovalo?
Ano, byl to Patrik Augusta.
Zmínil jste, že se problémy začaly objevovat od léta a že vám vadila tréninková morálka. Co si myslíte o kondiční přípravě týmu?
Je potřeba zdůraznit, že i když tady máme kondičního trenéra, tak všechny aspekty tréninků, tedy i kondiční přípravy byly a jsou vždy plně v kompetenci hlavního trenéra. Byl to trenér Holaň, který dva roky usiloval o změnu na postu kondičního trenéra, až nakonec Igor Horyl ukončil své působení u mužstva a sám trenér Holaň si přivedl na jeho místo Tomáše Bystroně. Tím ale nechci říct, že nepřipravenost na sezonu je vina kondičního trenéra. Za přípravu a tréninky zodpovídá vždy hlavní trenér. Současný kondiční trenér má naši důvěru a má i důvěru nových trenérů, což je další fakt.
Změny se dotkly nejen trenérského štábu. Velkým tématem byl odchod Petera Muellera. Co se dá s odstupem času říci k tomu, že tenhle špičkový hráč nakonec na vlastní žádost z týmu odešel?
Tohle téma rozdělím do několika fází. Peter Mueller chtěl končit už za bývalého hlavního trenéra. Tehdy přišel a řekl, že mu to nedává smysl a k tomu ještě další odůvodnění. My jsme to tehdy nějakým způsobem urovnali, ustáli a Peter zůstal. Skončil hlavní trenér, Peter přišel s tím, že teď už mu to smysl dává, že tady chce pokračovat, že tady chce být, že ho to tady začíná naplňovat. A pak po nějaké době, když jeho výkony zůstaly za očekáváním, přišel znovu a řekl, že končí a že dál nemůže pokračovat.
Jaká byla vaše reakce?
Sedli jsme si s ním, snažili jsme se ho udržet. Rozhodně to nebylo tak, že bychom mu řekli: „OK, tak si běž“. V té době se to už dost řešilo, ale my jsme se k tomu nechtěli moc veřejně vyjadřovat, protože tým procházel problémy, soustředili jsme se hlavně na to, ať se odlepíme od spodku tabulky, ať se posuneme do klidných vod a můžeme myslet na play off. Proto jsme Peterův odchod nemedializovali více, než bylo potřeba. Peter je samozřejmě vynikající hokejista a ať je to, jak chce, byl zraněný, ale pořád měl bod na zápas. Ale když vám pak přijde hráč, že tady nechce být a že udělá vše pro to, aby odsud odešel, tak se můžete snažit sebevíce, můžete ho přesvědčovat, ale stejně to směřuje k jeho konci. A že tady ještě měl smlouvu… tak jsme se snažili to nějak vyřešit, hlavně ať neposílí extraligovou konkurenci, ale ať jde do zahraničí. Peter odešel a tím to skončilo.
Jak konkrétně zdůvodňoval své rozhodnutí odejít?
Nejdříve to zkoušel přes agenty. To se nám celkem dlouho dařilo úspěšně řešit, vždy jsme to nějak ukopali. Pak se změnili trenéři a on se najednou začal smát, začalo být evidentní, že má energii a že ho to baví. A pak po čase přišel s tím, že má pocit, že není přínosem týmu, že je vyhořelý, že potřebuje změnu a že chce za jakoukoli cenu skončit. A to pak už nemá cenu jej držet na sílu. Ale samozřejmě to byl velký zásah do týmu.
Už jste několikrát v minulosti zmínil, že nejde reagovat na každou spekulaci, nicméně v souvislosti s odchodem Muellera se dost mezi fandy hovořilo o určitém souboji mezi egy Muellera a Lakatoše. Co si o tom myslíte?
Samozřejmě, že určitě nějaký určitý souboj eg tady mezi nimi byl. To je v každém týmu, kde máte velké osobnosti a hráče, kteří jsou přesvědčení, že jsou a mohou být lídry. Jak se lidově říká, dva kohouti na jednom smetišti. Ale loni to fungovalo, byť tam došlo k nějakým výměnám názorů. Teď to nefungovalo, Mueller chtěl odejít. Na jednu stranu jsme říkali, že to je na nic, že nám odchází sniper, ale na druhou stranu si řeknete, tak OK, uleví se Lakymu a bude to teď ten Laky, kdo bude zcela dominantní. Ale k těm spekulacím, k těm mám pár vět…
Povídejte.
Všichni si musíme uvědomit, i my i fandové a všichni, co nás sledují, ať nám fandí, nebo ne, že nic není jen černé a bílé. Vždycky má každá věc několik specifik, které se řeší. Řešíte to shora-dolů, zleva-doprava. Je to hokejový tým, je to živý organismus a s těmi kluky je potřeba pracovat, mluvit.
Značná část kritiky během sezony se snášela na způsob, jakým klub komunikuje změny v týmu, že jsou to mnohdy strohé informace. Co si o tom myslíte?
Já jsem to už v jedné z předchozích odpovědí zmínil, že jsou určité věci, které jsou interní a nemůžou se veřejně řešit přes média. Tohle není náš styl. Můžu rozumět tomu, že fandové by chtěli vědět vše hned a dopodrobna, ale takhle to bohužel nejde. Každý soudný fanoušek nebo novinář, který někdy dělal kolektivní sport moc dobře ví, že interní věci se z týmu na veřejnost nevytahují. A zvláště ne ve chvíli, kdy chcete ten tým ochránit, aby se soustředil jen na své zápasy a neřešil věci okolo.
Když se vrátíme k paralele loňské sezony, kdy jste došli až před brány finále, v čem byl tedy rozdíl? I v tom semifinálovém týmu byly stejné osobnosti jako Mueller, Lakatoš, Holaň a tehdy to fungovalo…
A když se na to podíváme, tak se ten tým až tak nezměnil, že? Myslím mezi tou semifinálovou a touto sezonou. Naopak si myslím, že se přivedli ještě kvalitnější hráči a tým tak byl posílen. Ale znovu opakuju: podcenili jsme léto a tam to všechno začalo. Od začátku jsme pořád něco honili, doháněli, nebyl na nic čas. Samozřejmě, je to naše pochybení, ale je to obrovská zkušenost do dalších let.
Neřešíte, při analýzách této sezony, i fakt, že jste měli v týmu celkem vysoký počet cizinců?
Já teda nevím, ale třeba konkrétně Hradec Králové má v kádru stejný počet cizinců jako my a loni hrál finále, letos nás vyřadil a nezdá se, že by vyšší počet cizinců třeba právě u nich dělal problém.
To je pravda, nicméně to není úplně odpověď na tu otázku…
Já si nemyslím, že máme v týmu hodně cizinců. Můžeme vzít třeba konkrétně – Peter Krieger měl loni šílenou až neskutečnou sezonu. Neznám manažera nebo šéfa, který by jej nepodepsal na další rok. To by byl blázen. Loni by nám za něj utrhali všichni ruce. Letos mu ta sezona tak nevyšla. Bohužel. Tak to prostě je. Sport je o tom nahoru – dolů. Ta věc se má ve skutečnosti tak, že když máte na stejné úrovni hráče cizince a Čecha, tak Čechovi musíte dát mnohem větší peníze, někdy i dvojnásobek. A my bohužel nejsme Sparta nebo Pardubice, my to takhle neumíme udělat, i když ten rozpočet nemáme malý. Samozřejmě od některých hráčů se čekalo více, to asi ano, ale nehledal bych problém v tom, jestli je to cizinec nebo ne.
Takže větší podíl cizinců v kabině pro vás téma není…
Při vší úctě ke všem, ideální scénář pro nás by bylo mít v týmu dvacet odchovanců. Celý mančaft z odchovanců, doplněný pár klukama z tady poblíž a je to. Tak to ale bohužel nefunguje. Víme, že to ve druhé části sezony tahali naši mladí kluci – Barinka, Zdráhal, Fridrich. A my se tady snažíme přivádět kvalitní kluky odchovance zpátky, nebo alespoň kluky tady z okolí. Přivedli jsme zpět Zdráhala, přivedli jsme Barinku. Jsme už domluvení s Honzou Bambulou a dalšími dvěma hráči z regionu.
Tím se dostáváme k tématu brankářů. Na začátku sezony se oba gólmani svým způsobem hledali. Přitom postupem času se výkony Machovského zvedly a Klimeš se dokonce stal nejlepším brankářem základní části. Byl i to důvod vašeho neúspěšného startu sezony?
Za mě jsme ten začátek uchopili úplně špatně. I co se týče točení gólmanů, co se týče nastavení nějaké jedničky. To bylo v plné kompetenci trenérů a ti se takhle rozhodli. My jsme s nimi několikrát nesouhlasili a říkali jsme jim, že se nám to takto nelíbí, že to není šťastné, ale bylo to tak, jak to dělali. Já jsem asi stará škola, ale já mám za to, že gólmana, který si přes léto vychytá pozici, bych měl nasadit jako jedničku a držím mu štangli dokud mu to chytá. Samozřejmě pokud si potřebuje odpočinout, tak naskočí druhý, ale jinak je jedničkou on, pokud mu to jde a dokud nevyhoří. Jako nechci nikoho konkrétně shazovat nebo svalovat celý neúspěch na jednoho, ale na tom začátku to nastavení za mě nebylo dobré a já bych to udělal jinak. A to jsme trenérům i několikrát řekli.
Jak už bylo zmíněno, nakonec se stal Klimeš nejlepším brankářem sezony, byl pro vás největším překvapením?
Ani bych neřekl. Když jsme Klimsona brali, tak jsme věděli, že je to kvalitní gólman, který ale zatím nikde nedostal pořádnou šanci. V první lize dvakrát vyhrál nejlepšího gólmana sezony, takže to nebyla náhoda. Věděli jsme, že potenciál v něm je, a dokonce se mi zdá, že měl možná i lepší čísla než Aleš Stezka, nebo minimálně hodně podobné. Samozřejmě chytal výborně a my jsme jen čekali na to, kdy tu pořádnou šanci dostane a kdy ji čapne, je to bezesporu velice kvalitní gólman. A Machy zase patřil k nejlepším gólmanům v CHL.
Když se vrátíme ještě ke skladbě kádru. Jak moc podle vás chyběli klíčoví hráči loňské sezony Stezka a Koch?
Když řeknu, že ještě během té úspěšné semifinálové sezony chtěli někdejší trenéři Kocha několikrát vyhodit, tak mi nikdo nebude věřit. Takže vlastně k tomu ani nemám moc co říci. Najednou Koch není a my prohráváme jen proto, že tu není? Víme, že dobří hráči prostě odcházejí. Snažili jsme se jejich odchody nahradit někým jiným, kdo ale ne zcela splnil očekávání, aby byl důrazný bek, aby to dohrával… Zaplaťpánbůh jsme přesvědčení, že takový nový Koch nám roste v Matěji Prčíkovi, který umí být důrazný, je to mladý kluk, dokáže dohrát souboje a je hokejový. Že odešel Aleš Stezka? Odešel a my jsme mu to strašně přáli, odešel do NHL, Bože, ať se mu tam daří a ať se tam udrží třeba patnáct let. Znovu jsme se snažili udělat to nejlepší, takže jsme sáhli po gólmanovi, který nás vyřadil v semifinále a všichni jsme se na něm shodli. A jestli a jak chyběli a chybí teď? Samozřejmě můžeme říct, že chyběli, ale znovu opakuju, že už v té úspěšné sezoně jsme měli trenéry několikrát na sezení s tím, že ten Kochy je šílený a že ho chtějí vyhodit.
Posledním a asi nejožehavějším tématem uplynulé sezony byla situace kolem Dominika Lakatoše. Co se dělo z vašeho pohledu?
Já teda neřeknu, jak se to dělo z mého pohledu. Já řeknu pravdu, tak, jak je. Já jsem zvyklý, říkat vše, tak jak to je, já nehraju nějaké hry. Někdy sice nemůžu říct úplně všechno do detailu, protože by to nebylo vůči některým lidem fér a radši to řeším z očí do očí a ne přes noviny.
S Lakym to bylo přesně tak, jak to popsal hlavní trenér Pavel Trnka. Laky byl po jednom ze zápasů, tuším s Budějovicemi, posazen. Už před tím mu bylo řečeno, že to z jeho strany není takové, jaké by mělo být. Dokonce i on sám přiznal, že to nebylo ideální a že sám čekal, kdy ho posadíme. To se stalo po těch Budějovicích, kdy z výkonnostních důvodů zůstal mimo sestavu. Měl nějaký režim, trénoval, měl chodit na ledy, měl trénovat s kondičním trenérem. Potom došlo k jeho zranění, kdy nám bylo oznámeno, že si natáhl hamstring při tréninku. To byla další fáze, kdy jsme nevěděli, co se děje. Jediný možný zápas, kdy přicházelo eventuálně do úvahy, že by Laky teoreticky zasáhl do hry, byl třetí zápas s Hradcem. Jenže když nemáš hokejistu týden na ledě, tak úplně nevím, jak by to zvládl. Ale vůbec nezpochybňuji to, že je Laky výborný hokejista, že je rozdílový hráč. Ale jsou nějaké věci, které by si i on měl uvědomit, protože pokud se tak nestane, tak nevím, jak dlouho se o něm jako o top hráči bude mluvit. Ale já bych mu strašně přál, aby to zvládl, protože má potenciál, může mít před sebou velkou budoucnost, má ten dar od Boha, ale prostě jsou věci, které si on sám musí ujasnit. A řekl to i hlavní trenér Pavel Trnka, že to je především jeho boj, ne náš nebo trenérů, ale jen jeho boj. A já věřím, že si to uvědomí a vstoupí na tu správnou cestu a bude zase platným hráčem.
Ve Vítkovicích?
Tak má tady platnou smlouvu. Laky má u nás kontrakt, nikdo jej nerozvázal. Ale samozřejmě připomenu, že přicházejí noví trenéři, se kterými se budeme bavit o skladbě kádru.
Dominik Lakatoš zůstal mimo sestavu z výkonnostních důvodů před závěrem základní části. Otázka, zda odstavit kapitána a nejproduktivnějšího hráče týmu před rozhodující fází sezony?
Stalo se to milionkrát ve všech možných klubech. A to můžu opět zmínit, že předešlý trenér i Lakyho chtěl v minulosti několikrát postavit mimo sestavu nebo dokonce i vyhodit. A já si dovolím poopravit, že to nebyla závěrečná část sezony. Do konce základní části zbývalo ještě tuším sedm zápasů a pět z nich jsme potom vyhráli. V řadě. Pak je ctěno nějaké pravidlo, kdy se říká, že se vítězná sestava nemění. Ani kluci, co se vrátili po zranění a byli nachystaní se vrátit, do hry nezasáhli. V tom bych ten problém nehledal. Sestava je vždy na rozhodnutí trenérů a my je v tom plně respektujeme a podporujeme jejich rozhodnutí. Já nebudu nic zpochybňovat. Pokud se oni takto rozhodli, tak oni jdou se svou kůží na trh. Včetně nás. Ale znovu opakuju, že za každým rozhodnutím, které trenéři Trnka – Veber udělali stojím. Už jen proto, že jsem tam u toho byl, viděl jsem to a mám možnost posuzovat podle toho, jak přesně to bylo.
Mezi fandy kolovaly zvěsti, že Lakatoš zůstal odstavený třeba proto, že se s někým v týmu popral, nebo proto, že po postavení mimo sestavu roztřískal půlku šatny. To jsou čiré spekulace a fabulace, je to tak?
O tom, že by se s někým porval, nic nevím. Prostě nic takového se nestalo. Když se mu oznámilo, že nebude hrát, neroztřískal šatnu. Samozřejmě byl nas*aný, byl vytočený extrémně. Stejně to ale bylo tak, že byl odstaven v ten daný okamžik od týmu. To, že jsme mu pak dali nějaké ledy, které on neakceptoval, nebo se mu nehodily, to už je druhá věc, a to je jeho boj. Nechtěl chodit na led, tak chodil na sucho s kondičním trenérem, a to, že nám oznámil, že má něco s hamstringem, je pravda a bylo to tak. A i když byl odstaven od týmu, tak by si o návrat do sestavy řekl, pokud by k tomu přistoupil tak, jak si všichni představovali, že by k tomu přistoupit měl. Bohužel to tak nebylo.
S ohledem na to vše, co zaznělo, má stále Dominik Lakatoš budoucnost ve Vítkovicích. Je chuť z obou stran pokračovat?
Má to několik aspektů. Budou tady noví trenéři, s nimi budeme řešit kádr. Může se stát, že tady skončí i někdo, kdo tady smlouvu platnou má. To neříkám konkrétně kdo, to říkám obecně. To se klidně může stát – přijde jiný trenér, bude chtít mít jinou filozofii týmu a někdo mu do ní nebude zapadat, takže to budeme muset vyřešit, a to tak, aby byli trenéři spokojení a měli k ruce tým, se kterým chtějí stoprocentně pracovat. Laky tady má smlouvu. Budeme řešit dál. Ale já neřeknu ani, že tady stoprocentně bude, ani, že tady stoprocentně nebude. Platnou smlouvu tady má, ale znovu opakuju, nikde není řečeno, že do puntíku všichni, co tady mají platnou smlouvu, tady budou v příští sezoně. To se bude odvíjet od našich sezení s novými trenéry, což jsme vlastně avizovali už při oznámení podpisů smluv ještě před koncem základní části.
Za tím rozhodnutím odstavit jej a nepustit do hry ani za stavu 0:2 na zápasy, i když třeba nebyl v nejlepší kondici, si stojíte i teď s odstupem času.
Samozřejmě, že ano. Přiznám, po tom konci sezony jsme byli tak vycuclí a prázdní a zklamaní, že jsme ještě neměli čas si pořádně sednout s trenéry a dopodrobna rozebrat ta rozhodnutí, co jsme udělali dobře, co se dalo udělat jinak. A jestli měl naskočit do toho třetího zápasu? Když jsem viděl, jak Hradec jezdil, jak jeho hráči bruslili a my byli všude o krok pozadu, tak si nejsem úplně jistý, že borec, který nebyl týden na ledě a pro zranění hamstringu vlastně nemohl ani jezdit na kole, že by byl na ledě něco platný. Laky je top hráč, pokud je fyzicky na sto procent připravený. Pak si může na tom ledě dělat, co chce. Pokud nebude stoprocentně fyzicky připravený, tak je na ledě zbytečný. Za mě jsme to udělali dobře, ale trenéři mohou mít s odstupem času jiný názor. V tomto týdnu máme podrobné mítinky, sezení s majitelem klubu a budeme vše řešit a analyzovat.
Abychom uzavřeli tu uplynulou sezonu, dovolte ještě jednu otázku. Jaké ponaučení si z ní odnášíte do budoucna?
Pro mě, že musíme být důslední v nastavených věcech. Samozřejmě tady můžeš mít mančaft za obrovské peníze, ale pokud nebudou hráči na sezonu dobře fyzicky připravení, tak to pak nezvládnou ani psychicky. Za nás určitě už od léta být důslední dodržovat ty věci, které si nastavíme a u kterých jsme přesvědčení, že jsou správné. Samozřejmě pak i další spoustu malých věcí. Každé rozhodnutí člověk dělá v nejlepší víře, že tím pomůže, ale někdy to prostě nevyjde. Nejpodstatnější je být důsledný – spravedlivý, ale tvrdý.
Jména nových trenérů už můžete prozradit?
Už jsme domluvení, je to hotové, ale jména ještě prozradit úplně nemůžu, protože jeden z trenérů ještě nemá zcela dořešeno své bývalé angažmá a druhý má ještě sezonu. Takže jak jsem řekl, my už v tomto týdnu absolvujeme setkání s trenéry, řešíme skladbu kádru a vše kolem toho. A až bude možné je veřejně ohlásit, tak to uděláme.
