Brankář Aleš Stezka strávil část listopadové reprezentační přestávky na srazu národního týmu. Přestože nominaci na Karjala Cup neproměnil ve start na turnaji a po prvním zápase se vrátil zpět do Ostravy, je vítkovický brankář vděčný za příležitost v reprezentačním týmu a zároveň ji vnímá jako motivaci. Nyní už se opět v modro-bilém klubu připravuje na nadcházející zápasy. Vítkovické čekají souboje s nejbližšími soupeři o čelo tabulky, v obou případech doma – v pátek s Olomoucí (17:00), v úterý s Pardubicemi (17:30).
Aleši, první reprezentační přestávku jsi částečně strávil v nominaci českého národního týmu pro Karjala Cup. Co to pro tebe znamenalo a znamená?
Bylo to super. Já to vnímám jako odměnu za výkony v sezoně, ale zároveň je to i motivace do další práce. Člověk se tím přiblíží tomu všemu okolo nároďáku. Být tam, zažít to, je super zkušenost, za kterou jsem obrovsky rád a šťastný. Je to jednoznačně motivace podávat co nejlepší výkony a říct si o to, aby se tam člověk mohl vrátit. Zároveň je to velká zkušenost, protože tam vedle ostatních reprezentantů člověk pozná, na čem pracovat, vidí jiné gólmany z jiných klubů i soutěží, dostane odezvu z jiného pohledu. Takže jak říkám, velká radost, odměna, super zkušenost a hlavně motivace do další práce.
Přestože jsi byl v nominaci na finský Karjala Cup, tak do Turku jsi s týmem neletěl, pouze ses účastnil kempu a úvodního zápasu v Českých Budějovicích. Nemrzelo tě, že jsi do Finska necestoval, nebo že sis ani v Budějovicích proti Švédům nezachytal?
Ono to takhle bylo naplánované, já už jsem měl informaci o tom před tím, než jsem na sraz dorazil. Potom jsme to i na místě řešili s trenérem gólmanů, který mi celou situaci nastínil. Takže já jsem s tím takhle počítal. Jel jsem tam s tím, že člověk si to chce užít, ale zároveň samozřejmě také odmakat. Přiznám, že když už tam jste, tak chcete chytat a do té branky se podívat. Bylo by divné, kdyby tomu tak nebylo. Ale beru to tak, jak to bylo a hlavně s pokorou. Rok, dva roky zpátky, kdyby mi někdo řekl, že dostanu byť jen pozvánku na sraz reprezentace, tak bych tomu nevěřil. Takže i tohle má pro mě váhu a dostat zápas, to by byla jen třešnička na dortu. Určitě bych byl za to rád, ale možná je lepší jít postupně, než do toho hupsnout hned. I to je ta motivace pro mě, abych se příště znovu dostal do nominace a třeba tentokrát už i dostal zápas.
Reprezentační přestávka bývá také příležitostí k odpočinku a načerpání jak mentálních, tak fyzických sil. Ty, vzhledem k tvému reprezentačnímu programu, měl jsi vůbec šanci si trochu oddychnout od hokeje a nabrat energii na další těžké zápasy, které vás nyní v extralize čekají?
Popravdě, po posledním zápase se Spartou, jsem měl dva, vlastně tři dny volna, i když pondělí jsem už strávil na cestě a byl sraz, ale nebyl trénink. Člověk hlavu vypne. Pak, když jsem neletěl do Finska, tak jsem měl další dny – pátek, sobota, neděle volno, za což jsem rád. Takže jsem mohl odpočinout. Využil jsem volno s rodinou, o víkendu navíc byly formule, takže jsem opravdu po všech stránkách od hokeje na chvíli vypnul a užil si to. Cítím, že jsem to trochu i potřeboval, odpočinout si, ale zároveň cítím, že to splnilo svůj účel. Člověk je nabitý i po mentální síle a už se zase těším i na zápasy. Už aby se to rozjelo.
Po pauze vás čekají hned čtyři domácí utkání. Především ty nejbližší – v pátek s Olomoucí a v úterý s Pardubicemi, budou hodně atraktivní, vzhledem k tomu, že jde o nejbližší tabulkové soupeře a souboje o čelo tabulky…
Samozřejmě to bude hodně atraktivní, protože jde o čelo. Ale my nesmíme zapomínat, že jde hlavně o body. Jde o to, abychom my sbírali pravidelně body, ty se sečtou až na konci základní části. Pokud chce člověk pomýšlet na nejvyšší cíle, tak je potřeba bodovat prakticky v každém zápase a je v uvozovkách jedno, jestli hrajete s prvním, pátým nebo posledním týmem. Ty body jsou všechny stejné a mančafty jsou tak vyrovnané, že je každý zápas hodně těžký. Určitě se o těch zápasech bude více mluvit tím, že jde o špičku, ale pro nás jde o sbírání bodů, kór doma. Takže se na to opravdu dobře připravíme, abychom byli nachystaní a budeme chtít prodloužit naši domácí sérii.
S čím do těchhle zápasů půjdete? Už jsi zmínil, že máte za sebou výbornou sérii, kdy jste dosud doma neztratili ani bod…
Půjdeme do toho především s pokorou. Sezona je dlouhá a ještě dlouhá bude a jak jsem řekl, hlavní je sbírat pravidelně body.
Zápasy s Olomoucí i s Pardubicemi budou pro fanoušky určitě velkým lákadlem. Co myslíš?
Věřím, že to bude lákadlo a že fanoušci zase dorazí. Když to porovnám s loňskem, tak v minulé sezoně, když už to šlo, chodilo dost lidí a bylo to super. Ale teď cítím, nebo to tak vnímám, že se hokej a Vítkovice řeší i mimo arénu, mimo zimák. Že ten zájem je cítit pomalu na každém rohu. Kamkoli člověk přijde. Já třeba přijdu vyzvednout malého do školky a hned slyším od rodičů i učitelek, jak se těší na hokej. A to žijeme s rodinou v Havířově… Člověk to vnímá i z tohohle pohledu. A já bych chtěl v tomhle směru hlavně všem našim fanouškům poděkovat. Naposledy bylo na zápase se Spartou přes devět tisíc diváků a to byla úplná pecka. A to můžu potvrdit i z repre, že kluci ze Sparty mi sami říkali, že byla parádní atmosféra a že to bylo super. Takže já jsem moc vděčný za to, že na nás lidi chodí, že nás podporujou a já bych jim chtěl poděkovat i za to, že po zápase zůstávají na tribunách a užijou si i děkovačku. Je fajn, když se lidé nezvedají pět minut před koncem, ale zůstanou i po zápase a já se jim pak snažím tu podporu zase vrátit nějakou tou děkovačkou a vrátit jim to, že nás podporovali. Je vidět, že ti lidé si to tady užili a rádi sem chodí a mě tohle hřeje u srdce.
Tvá děkovačka po vítězném zápase jistě patří k velkým motivacím, proč diváci zůstanou na tribunách i po posledním hvizdu, nemyslíš?
Já jsem takový člověk, že mám rád, když se můžu lidem za jejich podporu odvděčit. Třeba s tou Spartou, když tam byl nějaký kontroverzní moment a vyloučení… byl to masakr, když těch devět tisíc dvě, tři minuty pískalo. A to pak člověku naběhne ta husina a je to úplně boží. Je vidět, že lidé i na těch tribunách bojují za nás. A jsou pak šestým hráčem na ledě. Proto se pak snažím lidem dát ještě nějakou odměnu, kromě toho vítězství. Mám to rád, protože se člověk s fanoušky více sblíží a pak funguje určitá chemie nebo provázanost mezi námi na ledě a fandy na tribuně.
Více o děkovačkách Aleše Stezky, o vztahu s novým kolegou Lukášem Klimešem a další si můžete přečíst v rozhovoru v hokejovém bulletinu Rytíř Vítek k zápasu s Pardubicemi 22. listopadu.
