Zkušený vítkovický útočník Rasty Dej byl tradičně hodně vidět. I přesto, že je v pětatřiceti letech momentálně nestarším vítkovickým hráčem, svým neúnavným bruslením a nakažlivou bojovností motivuje ke zlepšení i své mladší spoluhráče. V odvetě CHL na ledě strávil necelých třináct minut, svou jedinou střelou byl blízko gólu a i přesto, že není ryzím centrem, prohrál v utkání jediné vhazování.
Rasty, jaké bylo z tvého pohledu dnešní odvetné utkání?
Musím říct, že jsem mile překvapený, jak jsme to dneska zvládli. Hráli jsme proti silnému soupeři na jeho kluzišti. Myslím, že jsme podali výborný výkon. Vyhráli jsme tady o gól, ale nepostoupili jsme, což nás mrzí. Musím ale říct, že všichni od brankáře přes beky a útočníky jsme podali fakt bojovný výkon. Je to škoda, třetí gól visel na vlásku. Dobře jsme se tam tlačili. Od začátku jsme dobře bruslili a myslím, že jsme dneska soupeře tím dobrým pohybem a aktivitou zaskočili. Klobouk dolů, ale je škoda, že jsme nedali ten třetí gól. Za mne to byl opravdu výborný zápas celého týmu. Mrzí nás to, ale za dnešek si myslím, že si zasloužíme pochvalu.
Čím to bylo, že jste ve třetí třetině dokázali Skellefteu motat a téměř nepustit z pásma?
Možná to bylo tím, že věděli, že mají ten jednogólový náskok a trochu se stáhli do obrany. Oni v tom obranném pásmu hrají dobře, snažili se to posouvat nakrátko a dávat to ven z pásma, ale naši beci se tam dobře dotahovali. Tou aktivitou, dohráváním soubojů jsme ty vyrovnané souboje o puk vyhrávali. Plynulo to z té aktivity a asi toho, že se chtěli více zaměřit na defenzivu, a proto na nás tolik netlačili.
Jak důležité bylo, že jste tady měli početnou podporu fanoušků, kteří tady přiletěli jak s vámi letadlem, tak po vlastní ose?
Je to paráda, že za námi přijedou téměř k polárnímu kruhu. Část fanoušků s námi do Švédska letěla a samozřejmě to vnímáme pozitivně. Jsme rádi, že nás takhle přišli podpořit a celý zápas jsme je dobře slyšeli. Děkujeme jim za podporu nejen dnes, ale v průběhu celé Ligy mistrů, protože jsou s námi už na nějakém třetím nebo čtvrtém výjezdě a stále nás podporovali. Děkujeme jim!
Ve Skelleftea je téměř mínus třicet stupňů. Vy jste ale nevypadal zmrazeně ale spíše nažhaveně. Čím to?
Ano, je to paradox. (směje se) Jsou tady trošku jiné podmínky, ale co jsme se s klukama bavili, někomu taková zima i vyhovovala. Byla to zajímavá změna, skok o dvacet stupňů a zajímavá zkušenost. Byl jsem se včera projít a trochu mi mrznul nos, bylo to tak na deset minut a rychle na hotel. Bylo to ale příjemné, musím říct, že celý ten trip byl fajn.
Říká se, že sezona je úspěšná, když se vyhraje poslední zápas. Vy jste jej vyhráli, ale přesto v CHL končíte. S jakými pocity opouštíte soutěž, ve které jste se probojovali mezi top 4 týmy?
Když to vezmu od začátku, tak tam byly střídavé výsledky. Od toho osmifinále, i se štěstím díky ledu ve Finsku jsme se dostali dále a myslím si, že potom ty výkony byly velmi dobré a dokázali jsme hrát uvolněnější hokej proti evropským týmům. Myslím, že nám to trochu pomohlo a přenesli jsme si to i do Extraligy, když jsme tam měli tu sérii, protože jinak to v Extralize nebylo moc dobré. Hraje se tam trochu jiný hokej. Poslední zápas jsme vyhráli, ale paradoxně jsme nepostoupili. Věřím, že nás to dále povzbudí do Extraligy, na kterou se teď budeme soustředit a že navážeme na tento výkon i výsledek v Extralize a budeme sbírat body, které potřebujeme. Hráli jsme více uvolnění a více jsme si dovolili. Bylo to takové, jak to říct…aktivní, přímočarý hokej. Hrálo se dost na puku, více než v Extralize. Když si to přeneseme, i když Extraliga je systémově jiná, tak můžeme být úspěšní i tam.
S čím tedy opouštíte CHL? S hrdostí a vztyčenou hlavou, že soutěž opouštíte jako jediný český celek mezi nejlepší čtyřkou, a že jste posunuli novodobý rekord Vítkovic v této soutěži?
Je to potřeba brát pozitivně, protože tato sezona není lehká. Je to takový světlý moment naší sezony, takže to bereme pozitivně, i když jsme do finále nepostoupili.
