Banner Promo

Pavel Trnka o bronzu dvacítky: Kluci tomu šli brutálně naproti! Co semifinále CHL?

Datum publikování:

Hlavní trenér Pavel Trnka už opět drží otěže A-týmu Vítkovic ve svých rukách a mužstvo povede v úterý do první bitvy semifinále Ligy mistrů proti švédské Skellefteie. Než se tak stane, bylo milou povinností ohlédnout se bronzovým úspěchem české dvacítky na mistrovství světa, kde i on sám pověsil na krk cennou medaili.

Jsou zhruba dvě minuty do konce zápasu, váš tým prohrává o gól a najednou během padesáti sekund nastřílíte čtyři branky, vše je jinak a vy berete z mistrovství světa bronzovou medaili. Co se odehrává v člověku, v trenérovi, který by vlastně částečně i měl emoce ovládat, zvlášť ve vašem případě, kdy jste od přírody spíše klidněji působící člověk?

Celé to mistrovství světa jsem byl velice klidný. Já i většinou jsem. Největší emoce byly při vstřelené brance, to z člověka tak nějak vylítne. Ale pořád to není konec zápasu, není to poslední hvizd rozhodčího, takže pořád se to člověk snaží udržet. Teď k tomu zápasu… dvě padesát šest do konce, my prohráváme a najednou čtyři branky během padesáti sekund, to je tuším překonání nějakého čtyřicet let starého rekordu. Dvě branky v rozmezí dvou vteřin. My jsme si po celý ten poslední zápas absolutně nepřipouštěli, že bychom jej nezvládli. I když ten zápas se vůbec nevyvíjel dobře, tak jsme pořád klukům do hlav tloukli, že to nic není, že to můžeme a zvládneme otočit. Musím vyzdvihnout práci celého realizačního týmu, že každý do toho přinesl ten svůj střípek a skládalo se to dohromady. Viz například special teams, od Albiho Reichla po Patrika Augustu, který to všechno zastřešoval. Každý jsme si do toho přidali to svoje a v tom posledním zápase si to všechno sedlo. Prohrávali jsme dva pět, šli jsme do oslabení. Oslabení jsem měl na starost já a v duchu jsem si říkal, že to prostě musíme ubránit, že nemůžeme inkasovat, protože pak se ten zápas může ztratit. A my jsme v tom oslabení paradoxně dali gól a přiblížili jsme se na rozdíl dvou branek. A věděli jsme, že rozdíl dvou branek je hratelný, protože Finové ztratili s Amerikou takové vedení a byli jsme si vědomi, že tohle je může nahlodat a případně i položit. A s tím jsme do toho šli a to jsme také hráčům vtloukali do hlavy. A povedlo se nám to.

 

Ačkoli bychom nechtěli jakkoli snižovat výkon hráčů a celého týmu, přece jen takový kousek, který se vám v závěru zápasu s Finskem předvedl, to chce i trochu štěstí, nemyslíte?

Možná se tím jinými slovy vrátím k tomu, co jsem už řekl. Ano, můžeme se bavit o nějakém štěstí, kdy se kotouč odrazí k nám a ne jinam… ale vždy tomu musíte jít naproti. A naši kluci tomu šli ale brutálně naproti. Nechtěli si připustit, že pak tam budeme v kabině po zápase sedět a vědět, že jsme měli dvě šance na zisk medaile a ani jednu jsme nevyužili a sedím a máme bramborovou. Takže to odhodlání bylo veliké. A všechno si to sedlo. Prvotně hráči, potom realizační tým, vše to do sebe zapadlo.

 

Zápas o třetí místo je vždy zápasem dvou poražených, kteří zůstali pod vrcholem. Je ale vidět, že porážka v semifinále se Švédy vás spíše než srazila, zdravě nakopla, je to tak?

Po zápase se Švédy to bylo obrovské zklamání. Věděli jsme, že máme výhodu, že máme více času na odpočinek a uvědomovali jsme si, že to zklamání musíme nějak překlenout. Výhodou bylo opět to, že jsme v kádru měli kluky, kteří byli před rokem stříbrní a ten poslední zápas šampionátu prohráli. A teď jednoznačně nažhavení, že ten poslední zápas turnaje chtějí vyhrát za každou cenu. Tam se to zklamání zlomilo ve vůli ten zápas o třetí místo vyhrát. I když se to nevyvíjelo dobře, ta touha tam byla obrovská.

 

Když se za celým mistrovstvím ohlédnete, vzpomenete na práci hráčů, realizačního týmu, všech kolem. Jaký dojem si z tohoto šampionátu nesete?

Jednoduchá odpověď. Tohle bylo nezapomenutelné. Od prvního zápasu se Slovenskem, který jsme prohráli a měli hlavy dole, jsme si říkali: kurňa, ty jo, co bude…

 

Hned se začala snášet i kritika z Česka…

… A tak to já mám výhodu, že se od toho dokážu oprostit.

Foto: Český hokej

Dobře, zpět k celému průběhu šampionátu.

Bylo to emočně jako na horské dráze. Pro hráče je to jedna věc, ale hráči to ze sebe dostanou na ledě, ale my trenéři to pořád musíme držet v nějakých mezích a ty hlavy si hlídat. Ale vnitřní pocit? Šílený. V jednu chvíli dole, pak zas nahoře. Horská dráha.

 

Bronz, úspěch. Vedle toho skalp Kanady ve čtvrtfinále a v základní skupině jen velice těsná porážka od pozdějších mistrů světa USA. To svědčí o tom, že Češi byli na šampionátu opravdu jedni z nejlepších, že to nebyl výsledek jednoho zvládnutého zápasu. Souhlasíte?

Asi se to tak dá říct. Kanada – každý si může říkat, co chce, ale porazila se Kanada. Američanům jsme sebrali bod a myslím, že jsme byli kousek od toho, abychom je porazili. Mohli jsme ten zápas vyhrát. A samozřejmě ten zápas o třetí místo. Těžké zápasy s těžkými soupeři. Ale tím nechci nějak snižovat výkony ostatních týmů, ale tohle byly top zápasy, které jsme odehráli parádně.

 

Je tedy tento ročník silný natolik, že jeho zástupci by mohli, pokud dostojí svého potenciálu, v budoucnu být lídry českého hokeje?

Souhlasím. Tenhle tým byl silný. Určitě výhodou bylo, že si přenesl zkušenost z minulé sezony, z toho stříbra. Ale co chci vypíchnout, to je fakt, že ten tým byl hodně silný vnitřně. Ti kluci si za tím šli sami. Bylo cítit, že tam není žádné prázdné předstírané hecování, ale že to šlo ze srdce každého toho hráče. Všichni chtěli vyhrát. A my jsme si i řekli v kabině, že těch šancí vyhrát medaili na takovém šampionátu, nebo vůbec, nemusí být v budoucnu tolik. Takže si toho musíme vážit.

 

V týmu jste měli i dva současné hráče Vítkovic Matěje Přibyla a Prčíka a jednoho někdejšího hráče Vítkovic Matyáše Melovského. Jak se vám jevili, jak byste zhodnotil jejich turnaj?

Já nebudu individuálně hodnotit nikoho. Všechno to zapadlo do mozaiky, všichni kluci si splnili svoji roli, odehráli to tak, aby byl úspěšný celý tým. Bylo to celkově úspěšné, za to jsme rádi a ta medaile je strašně cenná, pro nás pro všechny.

Mistrovství je pryč, vracíte se do vítkovické reality. Hned v úterý hrajete zápas semifinále Ligy mistrů. Měl jste vůbec čas oddychnout si?

Tak upřímně měl jsem část jednoho dne, ale tak to je, rozhodně si nestěžuju. Víceméně jsem si jen přehodil věci a jsem zase tady ve Vítkovicích, v pondělí jsme absolvovali první trénink a připravujeme se na Švédy, kteří nás čekají v semifinále. Měl jsem z toho velice solidní pocit.

 

Vnímáte, že máte na dosah velký historický úspěch, kterým by byl postup do finále CHL a tím by to nemuselo končit?

Já bych tu rétoriku takto nerad nastavil, protože bych nechtěl, aby to pro kluky bylo svazující. Historické rekordy a tyhle připomínky bych nerad používal. Já mám radši to, abychom se dobře připravili na to první utkání, které je před námi. Je to obdobné, jako u extraligy, jdeme zápas od zápasu, soustředíme se na daného soupeře a taky hlavně na naši hru.

 

A co tedy čekáte od prvního zápasu a švédské Skellefteii?

Obrovská rychlost. Koukali jsme se už na nějaké zápasy. Kvalitní tým. Asi ani nebudu zmiňovat, jak úspěšní ve Švédsku jsou, kdy z posledních deseti let byli snad sedmkrát ve finále. Kádr nabitý top hráči… Myslím, že to bude super utkání. Pro nás ideální odehrát takhle kvalitní utkání a myslím, že budeme dobře připraveni.

 

A co extraliga? Říká se, že leden je rozhodující, vaše situace je podobná, pořád se potřebujete se odrazit…

Já jsem strašně rád a děkuju klukům za to, jak zvládli ty předchozí zápasy a bodovalo se. V dané situaci je to strašně důležité. Z kluků cítím odhodlání a jsou dobře připravení a naladění. Pro nás se teď moc nemění, něco jsme si tady nastavili a snažíme se to dodržet. Soustředíme se na nás, na naši hru a jedeme zápas od zápasu.

 

 

NADCHÁZEJÍCÍ ZÁPAS

POSLEDNÍ ZÁPAS

Tabulka A tým 2023/2024

PozTýmZVVPPPPB
7Bílí Tygři Liberec5224342182
8Mountfield HK52168111775
9HC VÍTKOVICE RIDERA5218582172
10HC Olomouc5216762368
11HC Energie Karlovy Vary5214832761