Vítkovice v Hradci padly a jsou zápas od vyřazení. Útočník Richard Jarůšek ale míní, že kabina je stále nastavena bojovně. Vítkovice se nevzdávají.
Richarde, začátek vypadal slibně. Co se pak stalo?
Je to velká škoda, je to 0:0, bušíme do toho, nic se tam neodrazí a pak dostaneme gól. Určitě to není nic příjemného, ale neskládáme zbraně a chceme to vrátit minimálně do Ostravy.
Čím to, že vám utkání ze startu uteklo?
Jak říkám, při hře pět na pět je tam minimum šancí. Je to vyrovnané, rozhodují přesilovky. Dneska jsme Hradci dali těch šancí v přesilovkách v první třetině hodně a oni je využili. Určitě to byl ten problém. Ale ukázali jsme sílu mužstva, srovnali jsme to na 2:2 a zase nám to uteklo.
Říká se, že tým by měl jít třetinu po třetině. Může to být fráze, ale vy to tak pravděpodobně musíte vidět, je to tak?
Neřekl bych po třetinách, ale každé střídání, které nás čeká. Zítra je nový den, musíme na to zapomenout. Očekávám tuhou bitvu o každý centimetr ledu. Musíme bojovat a doufat, že i to štěstí se otočí a bude se to odrážet k nám. Jak říkám, minimálně to vrátit alespoň do té Ostravy a může se stát cokoliv.
Co můžete do čtvrtého utkání zlepšit?
Myslím si, že jdeme na krev, snažíme se, vše asi děláme, jak máme, ale nevím proč, ten kousíček, odraz nebo kousek do branky nám tam chybí. Nevím, neřekl bych, že něco musíme zlepšit, ale prostě musíme furt stejně a doufat.
Cítili jste po vyrovnávacím gólu, že tohle je ten moment, který to zvrátí?
Tak ono je to vždycky, že tam je ten moment, že to cítíme, ale jak říkám. Je to urputný boj, ani centimetr volného ledu, oni to tam zdvojují, ztrojují, takže my jdeme do té branky, ale vždycky ten centimetr nebo dva tam chybí. Bohužel.
Je těžké ty bloky prostřelit?
Oni to blokují, ztrojují, je těžké tam projít. Musíme tam chodit a doufat. Kolikrát se to tam odrazí, ale neodrazí se nám to na hokejku, jde to mimo. Musíme doufat, že se nám to odrazí a že budeme úspěšní.
