Banner Promo

MS 1963: Jak si Mirek Vlach před 60 lety podmanil celý světový šampionát

Datum publikování:

Při příležitosti letošního mistrovství světa se nabízí připomenout si příběh vítkovického útočníka Miroslava Vlacha, který se právě před 60 lety stal jednou z největších hvězd šampionátu.

V současné české reprezentaci nemají Vítkovice své hráčské zastoupení, byť v domácí nejvyšší soutěži vybojovaly v základní části druhé a v celkovém hodnocení konečné čtvrté místo. Tak už to někdy bývá.

Před rovnými 60 lety, krom jiného, tomu bylo jinak. Vítkovice, které se v roce 1961 vrátily ze druhé ligy do nejvyšší soutěže, vybojovaly v ročníku 1962/1963 hodně solidní páté místo, a proto v nominaci na MS 1963 do Stockholmu nechyběl osvědčený vítkovický trojlístek Mikoláš – Kasper – Vlach.

Brankář Josef Mikoláš, obránce Jan Kasper a útočník Miroslav Vlach rozhodně nejeli na své první mistrovství světa. V roce 1961 byli u historického triumfu československé reprezentace, která poprvé v dějinách vzájemných zápasů porazila na velké světové akci Sovětský svaz. Čechoslováci, a s nimi i vítkovičtí reprezentanti, se vrátili domů s stříbrnými medailemi vicemistrů světa a se zlatými medailemi mistrů Evropy, což byl od roku 1949 obrovský hokejový úspěch.

Na šampionát do USA v roce 1962 Československo nejelo, a tak až turnaj ve Švédsku v březnu 1963 byl další možností pro náš celek i vítkovické elitní hráče zabojovat o světové úspěchy.

 

Drama až do posledních okamžiků posledního zápasu

Stručně k průběhu mistrovství. Turnaj hostili úřadující mistři světa Švédové, ve Stockholmu přivítala účastníky nová prostorná hala Johanneshov. Domácí Tre Kronor byli favority, ale s návratem Sovětů i Čechoslováků se síly dost tříštily a vyložený aspirant na titul neexistoval. Své do souboje mohli říci i Kanaďané, kteří na šampionát poslali vítěze svého amatérského Allan Cupu, konkrétně tým Trail Smoke Eaters posílený o několik hráčů Kitcheneru. Američané povolali do boje univerzitní výběr, který se ale v nijak oslnivém světle nepředvedl a skončil předposlední, tak tak, že nesestoupil do skupiny B.

Soutěž? No to bylo drama do posledního momentu. O medailích a titulech rozhodoval až závěr posledního utkání. Čechoslováci začali výhrami 10:1 nad Západním Německem a USA, následně rozstříleli i NDR 8:3. Bylo jasné, že tady se rozhodovat nebude. Prubířským kamenem budou souboje s týmy z velké čtyřky. Právě s Kanadou to byl pro naše reprezentanty velký boj – nakonec vyrovnaný 4:4. Zisk bodu? Ztráta bodu? No, jak z jakého úhlu pohledu.

Faktem ale je, že ve Stockholmu Čechoslováci nezopakovali úspěch ze Ženevy 1961 a podlehli Sovětům. To nebylo dobré. Souboj o titul se smrsknul na duel mezi Švédy a Sověty a vzhledem k tomu, že Tre Kronor už v úvodu mistrovství porazili sbornou 2:1, bylo prakticky rozhodnuto. Švédové se těšili na obhajobu.

Jenže pořád existovala jiskra naděje. Top čtyři týmy mezi sebou hrály v poslední den. Švédové s Československem, Kanada se Sovětským svazem. Čechoslováci hodili depresi z nezdaru se Sověty za hlavu. V utkání se Švédskem předvedli svůj nejlepší výkon turnaje a připravili tím Švédy o předčasnou jistotu zlata.

Vše mělo rozhodnout zápas Kanady se Sověty. Švédové by v případě výhry Kanady slavili titul, Čechoslováci by byli bez medaile. Rusové začali zostra, vedli po dvou třetinách 4:0, jenže pak nastoupili kanadští amatéři, snížili na rozdíl dvou branek a ve vzduchu visela dokonce varianta, že by při rovnosti bodů a náhodnému souběhu skóre mohli být vyhlášeni dokonce dva mistři světa najednou. Rusové byli pod tlakem, ale nervozitu ustáli. Vyhráli 4:2, získali opět po dvou letech světové zlato. Stříbro zůstalo na smutné Švédy. Čechoslováci slavili bronz a čtvrtá Kanada zůstala poprvé v historii mistrovství světa (kterého se účastnila) bez medaile.

 

 

Skromný král z Vítkovic

 

Na pozadí dramatického boje o světový triumf vyrostla hvězda vítkovického reprezentanta Miroslava Vlacha. Lídr ostravského celku a v té době již vicemistr světa i mistr Evropy a k tomu ještě dvojnásobný bronzový medailista z MS si i při zachování vší své vrozené a nehrané skromnosti doslova a do písmene přivlastnil šampionát ve Stockholmu 1963.

Trenér Anton Vlacha postavil na pravé křídlo první československé formace s Vlastimilem Bubníkem z mistrovské Komety a Luďkem Bukačem z vicemistrovské Sparty. Vlach na tomto šampionátu nedostal zcela roli střelce, ale své úkoly plnil dokonale.

Potkal se s výbornou formou, možná životní. Podílel se na 5 brankách československého týmu, sám v sedmi zápasech vstřelil 5 gólů. Především ten pátý měl velkou cenu, za stavu 1:0 pro Švédy v posledním utkání srovnal na 1:1 a vrátil Čechoslovákům sebevědomí. Prezentoval se výbornou hrou a byl klíčovým hráčem ofenzivy našeho týmu.

Direktoriát IIHF vyhlásil Miroslava Vlacha nejlepším útočníkem MS 1963 a byl zařazen i do All Stars týmu celého šampionátu na pravé křídlo vedle Švéda Milda a Kanaďana Tambeliniho. Triumf Miroslava Vlacha ještě podtrhuje fakt, že prestižní ocenění získal i před takovými veličinami a legendami, jakými byli Švédi Sven Tumba Johansson či Ulf Sterner nebo Rusové Vjačeslav Staršinov či Vladimír Jurzinov a Viktor Jakušev. Za Vlachem zůstali také čeští bombarďáci jako Vlastimil Bubník, Jaroslav Jiřík nebo František Vaněk z mistrovské Komety.

Předseda IIHF Ahearne (pravo) předává Miroslavu Vlachovi cenu pro nejlepšího útočníka MS 1963 ve Stockholmu

Miroslav Vlach se v březnu 1963, před 60 lety, vrátil do Ostravy s bronzovou medailí a jako nejlepší útočník mistrovství světa. A přece by to na něm nikdo nepoznal. Skromný, laskavý, úslužný… to mu zůstalo a světové vavříny nijak jeho povahu nezměnily.

NADCHÁZEJÍCÍ ZÁPAS

POSLEDNÍ ZÁPAS

Tabulka A tým 2023/2024

PozTýmZVVPPPPB
7Bílí Tygři Liberec5224342182
8Mountfield HK52168111775
9HC VÍTKOVICE RIDERA5218582172
10HC Olomouc5216762368
11HC Energie Karlovy Vary5214832761