Začala čtvrtá čtvrtina základní části. Poslední. O té třetí i o té právě probíhající se rozpovídal hlavní trenér Vítkovic Miloš Holaň. Zhodnotil výsledky a nastínil vizi do závěru dlouhodobé soutěže.
Trenére, váš tým už plynule vstoupil do čtvrté čtvrtiny základní části, ale dovolte otázku: Jak hodnotíte tu třetí, kterou jste zakončili domácí výhrou nad Libercem?
Třetí čtvrtina. Určitě zase velice dobrá, co se týká získaných bodů – 23. Zase se nám podařilo udělat minišňůru šesti zápasů vítězných za tři body. Mezi tím byl jeden zápas za bod, ale bylo to šest zápasů, kdy jsme nezůstali bez bodu a pětkrát z toho jsme měli plný počet. Fantasticky nás to udrželo v první čtyřce, čehož si nesmírně vážíme. Je dobré, že zatím se držíme toho, že s každým mužstvem jsme získali minimálně bod, není soupeř, se kterým bychom zůstali bez bodu ze vzájemných zápasů. Je to dobře pro naše sebevědomí i pro případného soupeře do play off. Já bych si jen snažně přál, aby vymizela zranění. Zase nás potkala taková situace, kdy nám vinou zranění a nemocí vypadlo několik hráčů. Vím, že to patří k sezoně a týká se to všech mužstev, ale byl bych rád, kdyby toho bylo co nejméně.
Čili třetí čtvrtinu můžete hodnotit pozitivně?
Takže výsledkově a velice slušná a úspěšná čtvrtina, na kterou ale chceme znovu navázat. Není to jednoduché, dostat se nahoru je strašně těžší se tam ještě udržet. Nekalkulujeme, nedíváme se daleko před sebe, neotáčíme se moc do minulosti. Žijeme dneškem. Soustředíme se na současnost.
Byla tahle čtvrtina komplikovanější svým programem – reprezentační přestávka, vánoční svátky, novoroční přerušení…?
Nebylo jednoduché nastavit hlavu třeba během Vánoc. Ani z hlediska toho, že… nemůžu říct, že bychom byli v nějakých vzdušných zámcích, že takhle budeme nahoře celou dobu. O to více vidím teď na ostatních soupeřích, jak pečlivě a poctivě se na nás připravují. Vybudovali jsme si nějakou pozici a každý, kdo jde s námi do souboje a získá i třeba jen bod, tak se jejich trenéři vyjadřují ve smyslu, že jsou velmi vděční i za ten jeden bod proti nám. Že je to pro ně fantastický výsledek. Sami na sebe jsme si vytvořili tlak, že musíme do každého zápasu jít s velice dobrým nastavením hlavy, protože soupeři jsou vlci a chtějí nás sežrat právě za to, co jsme dokázali v těch předchozích čtvrtinách.
Je to také o tom, že vás i největší sezonní favorité berou jako hrozbu a ne jen jako tým, kterému se momentálně povedlo pár zápasů?
Určitě. Získali jsme si respekt u ostatních soupeřů a je to i v těch zápasech cítit. Soupeři jsou důslední, zápasy už vypadají skoro jako play off. My si na to musíme zvyknout, není moc hráčů v kabině, kteří by byli zvyklí na tu situaci, kdy hrajeme po celou sezonu nahoře. Pro některé je to úplně nové a není snadné to v hlavách nastavit a udržet. Samozřejmě se snažíme, aby to tak bylo, ale nevyžaduju, abychom pořád dokola omílali, kteří jsme v tabulce a kolik máme bodů a kolik zápasů zbývá atd. Od začátku sezony máme nastavenou svou nějakou vnitřní lajnu a podle té jedeme. My se chceme zlepšovat na tréninku, chceme se zlepšovat v zápasech. A zápas je spravedlivé měřítko, které pak ukáže, jestli jsme se na to dobře připravili a nebo, jak říkám, dojde u některého z hráčů k poklesu z důvodu toho, že není zvyklý na tu pozici. Není jednoduché hrát nahoře, delší čas, když na to opravdu nejste zvyklí. Vidím, že hráči se mění před očima, někteří to zvládají bez problémů, někteří ne.
Ve třetí čtvrtině jste přivítali v kádru posilu, nového hráče – Jakuba Kotalu. Jak jste spokojen s jeho dosavadními výkony?
Já hledám ta správná slova a správnou pozici. Víme o něm, že měl fantastickou jednu sezonu, kdy mu to tam padalo. Teď měl asi slabší období. My potřebujeme mu udělat restart. Schopnosti na to má. Najít mu roli – to je zase naše trenérská práce – aby nám tam zapadl a chemie fungovala. Co je velké plus, to je to, že zapadl do kabiny, že je charakterově nezkažený, dobrý, chce na sobě pracovat, vnímá i kritiku, má sebereflexi. Takže najít mu tu pozici, která by mu hlavně seděla. A potažmo týmu, v lajně, kde bude plnit přesně to, co po něm chceme a tu roli přijal za svou. Každý hráč, každá lajna má svou roli v hierarchii týmu. Takže jeho dosavadní výkon – myslím, že splnil nějaká očekávání, ale dennodenní prací zjišťuji i jeho nedostatky, na kterých musíme pracovat a dostat ho na ten level, který potřebujeme.
Čtvrtou čtvrtinu jste již rozehráli, jakou vizi nebo metu si k této poslední fázi stavíte?
Je to zase určitý počet bodů. Myslím, že můžu mluvit i za hráče, když řeknu, že by byla obrovská škoda neudělat první čtyřku, když už v ní tak dlouho jsme. Nechci to vyhlašovat, jdeme s pokorou, ale nemůžeme být alibisti. Tím, jak jsme se někam za ty tři čtvrtiny posunuli, by tohle už měl být náš cíl. Interní i veřejný. Když to máme takto rozehrané, chceme v té práci pokračovat. Nedívám se až na konec, ale jdeme zápas od zápasu. Pak bude repre pauza a po ní už jen, pokud se nemýlím, sedm posledních zápasů. Nastavit ty hráče. Přál bych si strašně ustálit sestavu ve smyslu, že nikdo nebude zraněný. Protože vesměs ji máme seřazenou po pětkách tak, jak by ji kluci měli hrát. Znají svoje role, znají svoje pozice, ale vždycky někdo vypadne kvůli zdravotnímu stavu. Jestli se to podaří, to nevím, ale i tohle je jeden velký cíl, když pominu umístění. Cíl, aby mužstvo získávalo sílu společně v kompletní sestavě. Aby jeden druhému věřil a každý věděl, kde kdo patří. V plném složení, věřím, to mužstvo sílu má.
Dlouhou dobu chyběl a chybí švédský útočník Lindberg. Přestože nerad rozebíráte konkrétně zdravotní stav jednotlivých hráčů, můžete alespoň naznačit, jak dlouho by mohl být ještě mimo hru?
U Lindberga to vypadá, že už je to skoro day-by-day, když to takto řeknu. Začíná trénovat s mužstvem v kompletu, ale zase jen díky tomu, že někdo jiný onemocněl. Zase je to lepení díry. Bude mu to chvíli trvat. Nejsem si úplně jistý, že je to hráč, který by se měl jít rozehrávat někam do první ligy. Má svou roli v mužstvu, je platným hráčem, potřebujeme ho i do play off, takže čím dříve naskočí, i do toho rozjetého rychlíku, tím lépe. Nebude to pro něj jednoduché, protože dva měsíce nehrál. Ale čím dříve, tím lépe pro něj, aby si zvykl na zápasový rytmus, na plný tréninkový rytmus.
Co podle vás bude tedy v závěrečné čtvrtině klíčové k tomu, abyste dosáhli svého nejbližšího cíle, tedy minimálně udržení se ve čtyřce?
Sbírat bod po bodíku. Pravidelně bodovat. Nechci mluvit o nějakých zápasech s největšími favority. Každý zápas, každý bod. Každá čtvrtina je důležitá, ale jak ta soutěž spěje k závěru, tak jde o hokejový život. Letos je liga strašně vyrovnaná. Mužstva, která jsou ve spodní části tabulky o ten život hrají a my jsme to tady i viděli třeba zápasem s Litvínovem. Ti jedou totálně na krev, na play off. Ano, hráči by tak měli hrát pořád, ale není to tak snadné. Na těchto mužstvech je vidět, že jim, jak se říká, hoří u zadku a dělají úplné maximum na hraně pro to, aby urvali každý bod. My k tomu pak musíme přistoupit stejně. V hlavách. Víme, proti komu hrajeme, komu se daří, nedaří. Všichni to chtějí nahnat. Pro každého bude každý bod rozhodovat. A tak to musíme nastavit. V každém zápase získat body, jakkoli. Jestli dva, tři, ale získávat. Nemít nějaký výpadek. Ke sportu to samozřejmě patří, ale čím méně jich bude, tím lepší to bude pro nás. I zápasy, které nám nevyjdou výsledkově, jsou pro nás dobré, protože si člověk uvědomí, kde udělal chybu. I my trenéři jsme sebekritičtí a máme tu sebereflexi – kde jsme třeba polevili, kde jsme měli více přitlačit. A takhle by to mělo fungovat i u hráčů. Jen tak budeme silní fyzicky i v hlavách i pro play off, protože to rozhoduje. Základní část má své opodstatnění. Když uděláte čtyřku, máte čas na přípravu, na odpočinek, na zacelení ran, máte lepší pozici. To by měl být ten tahák, že to musíme uhrát. Ale pozor. Nejsme jediní. Ta další mužstva také nespí. Některým jde více o život, některým méně, ale ten rozdíl mezi nimi není velký.
