Banner Promo

Miloš Holaň: Tato sezona stojí za to, aby se připomínala

Datum publikování:

Vítkovický trenér Miloš Holaň dotrénoval sezonu s náběhem na zápal plic. Po vyléčení se teprve mohl v rozhovoru zamyslet nad ročníkem 2022/2023. I když finále bylo blízko a nakonec necinkla ani bronzová medaile, rovněž velice blízko, ostravský kouč slova kritiky nehledal, naopak. Podle něj se uplynulá sezona již zapsala do vítkovické historie jako úspěšná.

 

Pane trenére, sezona 2022/2023 je za vámi, jak se za ní ohlížíte?

V prvé řadě bych chtěl poděkovat všem, kteří se na ní podíleli. Obrovské poděkování patří majiteli klubu Aleši Pavlíkovi a sponzorům klubu, že nám vytvořili takové podmínky, že jsme si mohli dovolit hráče takové extratřídy. Poděkování patří i Romanu Šimíčkovi a Patriku Rimmlovi ve sportovní sekci, kteří udělali obrovský kus práce. Poděkovat bych chtěl i celému realizačnímu týmu, do jednoho. Ono se to vždy schová za výsledek a často se na ty kluky zapomíná, ale bez nich by to nešlo. Já jsem rád, že i ostravská veřejnost měla velký zájem, že znovu začali vnímat vítkovický hokej a že chodili a fandili nám. Bylo skvělé vidět v očích fanoušků, jak jsou nadšení. Ale vše je to podmíněno výsledky, které v této sezoně byly nadstandardní.

 

Byli jste blízko finále, blízko medaili, ale i přesto – máte za sebou rekordní základní část se ziskem 102 bodů, došli jste do semifinále, málem jste otočili sérii z 0:3 na 4:3. Vnímáte ten fakt, že sezona 2022/2023 se i bez finálové účasti, i bez zisku medaile, již zapsala do vítkovické historie jako úspěšná?

Já jsem o tom přesvědčen. A zaslouží si to pozornost. Ti kluci udělali strašný kus práce. Od začátku až do konce. V sezoně jsme neměli výkyvy. Pokud jsme prohráli dva, možná tři zápasy, tak jsme to zase rychle vrátili. Přitom ta sezona byla extrémní, když si uvědomíme, že jsme řešili šest zlomenin rukou. Vynikající brankář Stezka, na kterém to vše stálo. Ta sezona stojí za zmínku.

 

Medaile byla blízko, jak to vnímáte, že jste nakonec bez ní?

Jako přiznám, že jsme paralelně trochu fandili Pardubicím, aby postoupily a tím, kdybychom vypadli, měli my alespoň ten bronz. On možná někdo řekne „jen bronz“, nevím, jak to berou hráči osobně, ale já bych byl vděčný i za ni a bral bych ji jako obrovský úspěch, protože šancí na medaili není v kariéře tolik. Bohužel se to nepovedlo. Skončili jsme čtvrtí, ale i přes to všechno – ta sezona stojí za to, aby se připomínala. Protože v několika ohledech byla hodně úspěšná a milníková.

 

Když jste uviděl podobu kádru před sezonou, věřil jste, že byste mohli dojít daleko v sezoně?

Upřímně, já takhle nepřemýšlím nikdy. Kádr prošel obrovskou obměnou a není snadné to dát dohromady, aby to fungovalo, byť na papíře to může vypadat silně. Není to o tom, přivést osm reprezentantů, a najednou se vám daří. Celý klub, management, realizační tým, trenérský štáb musí dohromady odvést velký kus práce, aby se pak, jak já říkám, dalo zamíchat ten guláš, který bude všem chutnat a každý si jej bude chtít dát. Jsem obrovsky vděčný majiteli Aleši Pavlíkovi za navýšení rozpočtu, že mohl management přivést ty výborné hráče, které jsme měli. Pamatuji si ten moment, kdy mi Roman Šimíček volal v létě, že je možnost přivést Petera Muellera, jestli mám zájem. To pro mě byla obrovská bomba, nepřemýšlel jsem ani vteřinu a okamžitě říkal, ať do toho jdeme. Udrželi se další klíčoví hráči, ale pořád to nebylo snadné. Najednou jsme měli v kabině několik velkých individualit a někdy si to nesedne, naštěstí jsme to dokázali udělat tak, že si to sedlo a ten tým šlapal. O to více mě to těší a o to více si vážím toho, co se dokázalo, protože to nebylo jednoduché a cesta za úspěchem není samozřejmost, byla to trnitá cesta, teď to vypadá pěkně a je to pěkné, ale byl to dlouhý proces. A všichni udělali obrovský kus práce, všichni v klubu.

 

Většinou se sezonní hodnocení dělá pár dní po posledním zápase, ale my sedíme takto až více než týden po něm. Dá se jistě prozradit, že to bylo kvůli celkem těžké nemoci, se kterou jste závěr semifinále dotrénoval, je to tak?

Pro mě to bylo složité už v sérii s Kometou, kdy nějakou virózou prošla celá kabina. Já ale, jak mám slabší imunitu po leukémii, kterou jsem prošel, mívám i tyhle virózy trošku těžší. Ještě tehdy jsem to nějak zvládl, přechodil a jelo se dál. Dokud můžu, tak jedu, možná na úkor zdraví, ale tak to mám nastaveno. Ale asi jsem to tím dost přetáhnul právě směrem k semifinále, kdy se mi to objevilo znovu. Poslední zápas doma – sedmý zápas – to už jsem byl od rána v horečkách, ale nevnímal jsem to, protože jsem se koncentroval na ten klíčový zápas. A to jsem podcenil, protože pak druhý den po zápase jsem šel k lékaři, který mi řekl, že mám podezření na zápal plic. A tam jsem trochu přibrzdil. Ale holt takové to je. Já hokej mám strašně rád a chtěl jsem, abychom jako mužstvo šli dále.

 

Konečný výsledek – semifinále a 4. místo – je to posun oproti minulému roku, což jste chtěli. Nicméně finále bylo blízko. Myslíte, že jste na něj měli?

Možná jo… (odmlčí se) Neměli, protože jsme nepostoupili. Ale bylo to tak strašně vyrovnané. Žádný výsledek nebyl šest jedna, bylo to tahání se o gól, prodloužení, nájezdy. Tak, jak se to mohlo zlomit na naši stranu, tak se to zlomilo na stranu Hradce. My jsme v tom sedmém zápase v prodloužení měli velkou šanci, kdy Frigo (Petr Fridrich, pozn. red.) jel sám na bránu. V přesilovkách jsme mohli udeřit. Ale překlopilo se to na stranu druhou. Nechci ale být v uvozovkách nenažraný. Samozřejmě jsme si to finále všichni přáli, zvlášť, když se to tak neuvěřitelně dotáhlo z nula tři na tři tři. Jenže bohužel ten poslední krok jsme neudělali.

 

„Samozřejmě jsme si to finále všichni přáli, zvlášť, když se to tak neuvěřitelně dotáhlo z nula tři na tři tři. Jenže bohužel ten poslední krok jsme neudělali.“

 

V čem byl klíč té semifinálové série?

Možná nás potrápilo i to, že se nám neprobudili střelci. Ale na druhé straně ti, o kterých bych mluvil, nám vyhráli čtvrtfinále s Kometou. Mueller, Bukarts zařídili postup do semifinále góly. Číslo jedna byl Stezka, celou sezonu, i v základní části i v play off to byl rozdílový hráč. On nás držel v naději a šanci, že můžeme postupovat dál a dál. Zpět k semifinále a co jej rozhodlo. Nechci říkat, že to byli jen střelci. Přesilovky nešly tak, jak bychom si představovali. Ale bylo to především o maličkostech. I finále o tom je – drobné odrazy puku, detaily. To rozhodlo a rozhoduje. Je to i o štěstí. Pokud by výsledky byly šest jedna, jedna pět, tak bychom se o tom nebavili, ale pokud to je jen o jednom gólu – celý zápas – je to prostě o štěstí.

 

Nakousl jste střelce – Peter Mueller přišel jako klíčový hráč, byl výborný v základní části, rozhodl čtvrtfinále, ale v semifinále góly nedával a možná mohl i na leckoho působit, že je otrávený…

No, možná byl otrávený právě z toho, že nedává ty góly. Měl i drobnější zranění tricepsu, prošel taky virózou. Spoléhali jsme na to, že rozdílový gól dá, ale rozhodně ho za to nehaníme. Takový hráč potřebuje být na puku,který mu většinou dodává centr a Krieger se nám v semifinále také neprosadil tak, jak bychom potřebovali. Celé to je skládanka a když z ní vypadne byť jen malý dílek, výsledek se nedostaví. Peter Mueller měl vynikající základní část. Drží se na statistice bodu na zápas. Vždycky to je také o týmové práci.

Jaký pocit tedy máte po play off?

Chtěl jsem být spokojený, ale vrtá mi to hlavou. Protože jsme byli tak blízko finále. Je to určitě umocněné tím, že jsme to stáhli z nula tři na tři tři. Upřímně. Pokud by série skončila jedna čtyři, tak prostě člověk řekne – byli lepší, nebo my jsme něco pokazili. Ale opravdu jsme to stáhli a bylo to o takovém jednom šťastnějším momentu. Když vidím finále, tak si říkám: „Ježiš Maria, to jsme mohli hrát i my…“

 

Sluší se zastavit se u rekordně dlouhého zápasu – šestého semifinále – jak jste jej prožíval a jak jste jako trenér držel koncentraci?

Snažili jsme se pořád mít čisté a pozitivní hlavy a neustále opakovat, že musíme mít obrovskou víru, že to zvládneme, že někdo v té naší kabině bude ten hrdina. Bylo to o té pozitivitě. Hlavně to za mě bylo také o tom, neukázat, že jsme my trenéři unavení. Ti hráči sami hledají určité záchytné body a když by viděli, že za nimi stojí někdo, kdo je unavený, kdo už vyhlíží konec zápasu, tak je to nenakopne. Oba týmy si hrábly na dno, ale my jsme byli pod tlakem, protože my jsme museli. Ale dopadlo to pro nás dobře. Tenhle zápas se zapsal do historie a já jsem rád, že jsem toho byl součástí. Na to se bude vzpomínat. A pro nás všechny jsou to zkušenosti do budoucna.

 

Bezprostředně po tomto zápase jste s ohledem na přípravu na rozhodující sedmý duel nechtěl prozrazovat detaily, ale jak to v takto nekonečném zápase probíhalo v zákulisí vašeho týmu?

Po prvním prodloužení jsme sháněli nějaké lehké občerstvení, ať mají hráči rychlé cukry a tak. Já měl v tašce margotku, Radek Philipp měl snickersku a tak to hráčům kondiční Igor Horyl nalámal ať aspoň hráči něco zobnou, protože jsme říkali, co když to bude dlouhé. Igor pak přemýšlel nad objednáním pizzy, ale jak už bylo druhé a třetí prodloužení, tak už opravdu byla potřeba, takže sedl do auta a jel někam na benzínku pro nějaké další jídlo. Je to nová situace a především pro venkovní tým je to, nejste na to až tak připravení. Ovšem po sportovní stránce – různé výživové gely, cukry a další tyhle věci, to všechno jsme měli. Ale bylo to dlouhé a bylo to hlavně o psychice.

 

Co jste říkal na výkony Aleše Stezky?

Už jsem to zmínil. Ten kluk nás držel celou sezonu. Byl vynikající. Když si uvědomíme, že před dvěma lety hrál druhou ligu v Havířově a dneska podepisuje smlouvu v NHL. To je podle mě ještě větší skok, než Gewiese „ze zedníka“ na extraligového hráče (pousměje se). Stezka je opravdu hráč nebo člověk, na kterém byla naše hra založena.

 

„Před dvěma lety hrál druhou ligu v Havířově a dneska podepisuje smlouvu v NHL. To je podle mě ještě větší skok, než Gewiese „ze zedníka“ na extraligového hráče (pousměje se). Stezka je opravdu hráč nebo člověk, na kterém byla naše hra založena.“

 

Co nyní bez Stezky?

Nebude to lehké jej nahradit, ale já věřím, že se nám podaří sem opět někoho kvalitního dostat. Nejen pro mě, ale obecně pro každé mužstvo, pokud chce být úspěšné, je základem mít nadstandardního gólmana. Něco rozjednáno máme, ale uvidíme, jak to dopadne. Pracuje se na tom.

 

Může být tou náhradou Lukáš Klimeš, který v sezoně odchytal těžké zápasy, ale zvládl je?

Samozřejmě, že i to je varianta. I když nechytal pravidelně, tak v zápasech, ve kterých nastoupil, předvedl výborný výkon a tím, jak pracuje v každém tréninku, tak myslím, že i on stojí za to, aby se o něm uvažovalo.

 

Vy jste Klimeše poslali do hry v semifinále za stavu 0:3 na zápasy a on vychytal první výhru a nakopl tu cestu za srovnáním série. Po čtvrtém zápase jste zmínil, že po sérii řeknete celý příběh, který se k tomu vztahuje. Můžete jej nyní prozradit?

My jsme přemýšleli, že Klimsona dáme do brány už po druhém zápase, za stavu 0:2 na zápasy. Den před odjezdem do Hradce ale Klimsona potkala velice smutná událost v rodině a najednou jsme vlastně ani nevěděli, v jakém rozpoložení a jestli vůbec bude schopný chytat. Po třetím zápase jsem za ním ráno šel s tím, že jsem rozhodnutý jej do brány dát a že ten zápas vychytá. Pobavili jsme se o tom a on souhlasil, že to zvládne. A to se taky stalo. Neměl to vůbec snadné, prožíval opravdu těžké mimohokejové chvíle, ale možná právě proto se tak nakopl, že ten zápas vychytal a pomohl tím sobě i celému týmu.

V semifinále zůstal tři zápasy mimo sestavu obránce Raskob, co bylo příčinou?

Bylo to z výkonnostních důvodů. Já nechci nikoho kritizovat, protože za celou tu sezonu si to nikdo nezaslouží, ale Willie je sice ofenzivní bek, ale i ten má defenzivní povinnosti. V prvé řadě. Když se na to podívám celkově, tak je to hráč, který dostal nejvíce gólů. A v play off – je to paradox, ale v tom semifinále, když on hrál, tak jsme vždycky prohráli. I ten poslední sedmý zápas. Je to samozřejmě moje rozhodnutí a já jsem si za tím stál a stále stojím, že jsem ho dal ze sestavy. V play off každý gól rozhoduje, kór v takové sérii, jakou jsme měli s Hradcem. Nicméně je to obránce, který by měl ještě udělat nějaký ten krok nahoru, ale hlavně v defenzivní činnosti. Má výborné bruslení, výborné myšlení dopředu, ale u ofenzivního beka bych si při takovém ice timu, jaký měl, bych si já představoval více gólů. A když vidím, že to není ani v tom tréninku, tak to u mě ztrácí ten efekt. Takže nehrál z výkonnostního důvodu, ale řekl bych takového prevenčního, protože Hradec chodil před bránu a on nebyl zrovna úspěšný, když na ledě byl.

 

V pár zápasech jste dali šanci mladému obránci Prčíkovi…

Ano, ale bohužel jemu ta příležitost nevyšla tím, že se do dobré formy rozehráli Stehlík s Gewiesem a my do toho nechtěli sahat. V sedmém zápase jsem dal na sedmičku radši Raskoba, byť věděl, že nebude hrát. Pak jsme ale ve třetí minutě přišli o Gewieseho a Raskob šel do hry. Prča je hráč, v mých očích byl i loni, který si to musí v hlavě srovnat, protože má obrovský potenciál a může ho naplnit a může být obráncem do šesti a možná i výše. Takový obránce možná ve Vítkovicích dlouho nebyl, šanci dostane, ale jak se s tím srovná, už je na něm.

 

Jakých změn dozná kádr směrem k nové sezoně, kromě již zmíněného Stezkova odchodu do NHL?

Stezka, to je číslo jedna. Z obrany to bude Patrik Koch. Já jsem s ním mluvil v pondělí a vím, že má dokonce nabídky i z NHL, což je výsledek té dlouhodobé práce. Na jednu stranu mě mrzí, že takový hráč jde pryč, ale určitě budu radši, když bude hrát v NHL, než za Třinec a strašně mu to přeju. Je to hráč, který nebývá zraněný, nebývá nemocný a pokud nemá stopku, tak hraje všechny zápasy (pousměje se). A když je na ledě, tak soupeř o něm ví, typ obránce, který nám asi bude chybět. I když každý je nahraditelný. Odchází také Honza Bernovský – delší dobu se tady neprosadil, takže věřím, že když dostane nabídku jinde, tak se o ni popere. Sice není odchovanec, je z Brna, ale ve Vítkovicích je od mládeže, to mi je líto, když takoví hráči odcházejí. Ale není důvod tady takové hráče držet, pokud stagnují a nikam se neposouvají. A možná tady ten refresh mu může pomoci. Tobias Lindberg odchází. Jako centr – neprosadil se. Byl tady dva roky a i když je dobrý bruslař, tak má velký deficit v defenzivě, ve vyhraných buly. A hlavně jako kreativní centr pro vytváření šancí a střílení gólů, navíc cizinec… takže tam jsme se rozhodli, že to nebudeme prodlužovat. Odvedl si asi svůj standard, ale touto cestou už nechceme jít.

 

Co příchody, kým bude kádr doplněn nebo posílen?

Ještě není prvního května, takže jména ode mě neuslyšíte. Klub to zveřejní, až to bude možné. Ale věřím, že to budou jména, která zase ostravskou veřejnost osloví a budou to kvalitní hráči a angažmá u nás jim pomohou se zase více prosadit.

 

„Věřím, že to budou jména, která zase ostravskou veřejnost osloví a budou to kvalitní hráči a angažmá u nás jim pomohou se zase více prosadit.“

 

Mueller a Bukarts budou v další sezoně, co Dominik Lakatoš?

Má u nás platnou smlouvu. Samozřejmě má klauzuli, že může odejít do zahraničí, takže bude otázka případné nabídky a jednání.

 

Nejzkušenější hráč Lukáš Krenželok bude pokračovat?

Je to v řešení, dali jsme si navzájem dva týdny. On sám o to poprosil, aby si v hlavě uspořádal myšlenky a priority, takže uvidíme na začátku letní přípravy, jaké bude jeho rozhodnutí.

 

Kromě již zmíněného Prčíka jste letos dali šanci několika dalším mladým – Krejsa, Macias, Přibyl – jak to s nimi vidíte směrem k další sezoně?

U Pepy Krejsy si nejsem tolik jistý. Jemu by prospělo, kdyby celou sezonu strávil někde v první lize a oťukal se v dospělém hokeji. Je menší postavy, ale není to typ Fleka nebo Flynna, protože má vyšší váhu, než tihle hráči. A bruslení je obrovský deficit a u menších je bruslení základ. Macias je dobrý příklad k tomu, aby mohl něco dokázat. Je v polské reprezentaci a je dobrý útočník, má dobrou střelu, dobré hokejové myšlení, je poctivý, dobře pracuje a v přípravě určitě dostane šanci. U Přibyla mě mrzí, že teď v nové dvacítce se mu nepovedl ten turnaj, co měli. Ale chtěl bych, aby šanci u nás dostal, protože určitý potenciál má a když bude v širším hledáčku dvacítky… Já bych byl strašně rád, kdyby tihle naši mladí hráči šlapali na paty těm současným, co jsou ve čtvrté lajně a vynutili si to místo v sestavě a ty ze čtvrté lajny tak donutili šlapat na paty zase těm, kteří jsou nad nimi a tak dále a tak dále.

 

Co mladí brankáři, Darek Bartošák, Denis Irgl?

O mladém Bartošákovi zas tolik nevím, to je spíše otázka na trenéra brankářů Martina Faltera. Denis Irgl s námi bude v přípravě, ten tu šanci dostane.

 

„Je to něco nádherného – i pro mě jako rodilého Vítkovičáka – když vidím ty nadšené děti i dospělé i sponzory, které ten hokej baví a pořád se o něm mluví a s nadšením a respektem.“

 

Určitě už přemýšlíte nad novou sezonu, s jakou vizí?

Chceme pracovat dál, chceme udržet nějaký standard, už jen pro ostravské fanoušky, pro Ostravu, která začala žít hokejem. Je to něco nádherného – i pro mě jako rodilého Vítkovičáka – když vidím ty nadšené děti i dospělé i sponzory, které ten hokej baví a pořád se o něm mluví a s nadšením a respektem.

 

Bude tedy další sezona opět o posunu o krok výše, tak jako ty předchozí?

Samozřejmě klub, majitel, sportovní úsek, fanoušci, sponzoři – všichni chtějí mít nejvyšší cíle. A kdo by je neměl? Já taky chci vyhrát titul, ale nerad to říkám před sezonou. Samozřejmě bych chtěl udělat další krok směrem vzhůru. Ale těžko to takto prohlašovat. Tvoříme nový tým – odchází nám klíčový brankář, na kterém to stálo. Nebude snadné to dát zase všechno dohromady, aby si to sedlo. Hrana úspěchu je hrozně tenká, což jsme viděli v této sezoně. S jídlem roste chuť, ale je za tím spousta práce a dřiny. Měli bychom zůstat pokorní. Já vím, že to fandové chtějí slyšet, chceme to všichni vyhrát, ale je to strašně dlouhá cesta. A podívejte se na týmy jako Pardubice nebo Sparta – od začátku hlásí, že chtějí titul a pak vypadnou ve čtvrtfinále nebo semifinále, k čemu potom ta práce je. Proto mám v sobě nastavenou tu postupnou radost a postupné cíle.

 

 

NADCHÁZEJÍCÍ ZÁPAS

POSLEDNÍ ZÁPAS

Tabulka A tým 2023/2024

PozTýmZVVPPPPB
7Bílí Tygři Liberec5224342182
8Mountfield HK52168111775
9HC VÍTKOVICE RIDERA5218582172
10HC Olomouc5216762368
11HC Energie Karlovy Vary5214832761