Lednový host z prvoligové Poruby útočník Tomáš Šoustal se ve svém šestém zápase ve vítkovickém dresu poprvé gólově prosadil. Jeho gól do šatny z druhé třetiny byl pro následující vývoj utkání velmi důležitý a dodal modro-bílým potřebný klid.
Tomáši, dnes povedené utkání a první branka ve vítkovickém dresu. Jaké jsou pocity?
No, tak super. Hlavně že jsme vyhráli. Po těch pár prohrách, které jsme teď měli si myslím, že nás ta výhra může nakopnout. Zítra kluci odlétají do Švédska, kde hrají druhé semifinále CHL a v pátek jedeme do Brna. Ta výhra nás může nakopnout a budeme se to snažit v pátek zopakovat.
Jak těžké to utkání bylo?
Náročné no. Oni jsou hrozně šikovní, mají dobrý pohyb a my jsme dneska myslím, dobře bránili, Klimson parádně zachytal a pak jsme tam dali nějaké docela šťastné góly, ale ještě, že tam padly.
Pojďme tedy k tomu tvému gólu, jaký byl ze svého pohledu?
Bylo to jen nějakých asi třicet sekund do konce druhé třetiny. Vyhráli jsme buly a potom jsme tam měli domluvený signál, ten se vydařil. Já jsem šel jen do branky a tam se to odrazilo, tak jsem do dorazil. Nic pěkného, ale počítá se.
Pro tebe ale asi dobrá vzpruha. Už ses ve vítkovické kabině zabydlel?
Já si myslím, že mi to hlavně ulehčili kluci, že mě tak vzali mezi sebe a jsou tak perfektní. Ta šatna je hrozně fajn, a když se pak člověk cítí dobře v kabině, tak pak to nějak přenese i na led ty výkony. Samozřejmě jsem rád, že jsem mohl pomoct i jinak, než jen třeba bráněním nebo blokováním střel. Každého ten gól potěší, i když od toho v tom týmu třeba není.
Jak stíháš tu svou dvojí roli?
V pohodě. My jsme se v Porubě domluvili, že Vítkovice nám poslaly obránce Stehlíka a já jsem sem šel na měsíc na takovou výpomoc, protože tady mají zraněného Patrika Zdráhala a Kubu Kotalu a potřebovali trochu pomoct vepředu. My těch zápasů v Porubě máme také hodně. Když teď kluci budou ve Švédsku, tak to vypadá, že bych ve středu měl hrát zase za Porubu, takže to zápasové vytížení je velké. Já jsem ale rád, vždycky je lepší hrát, než trénovat.
Nemrzí tě, že nemůžeš letět do Švédska s týmem?
Po tom, co jsem slyšel, jaké tam je počasí, tak popravdě ani ne (směje se). Je tam asi mínus dvacet stupňů, tak jsem rád, že zůstanu tady u nás v teple. Ale ne, to je samozřejmě nadsázka. Mrzí, ale kluci už tady mají uzavřenou soupisku a s tím se nedá nic dělat. Nemá cenu brečet nad rozlitým mlékem.
Poruba hraje nahoře, takže by se dalo říci, že tu pohodu sis přinesl z Poruby, je to tak?
Jo, ale já si myslím, že kluci tady mají svůj systém, ve kterém si jedou. Někdy se ta dobrá atmosféra z kabiny nemusí přenést na led, ale je to jen otázka času. Pokud tady všichni sklopíme hlavu a budeme na tréninku pracovat, tak se ty výsledky dostaví. Každý si říká, že loni byli v semifinále, ale letos to s tou CHL mají ten program strašně náročný. Každý zápas navíc v takové soutěži je prostě záběr na to tělo a potom se hůře regeneruje. Já myslím, že kluci se s tím, kolik toho mají, popasovali dobře, samozřejmě výsledky by mohly být lepší.
