Vsetínský rodák Jindřich Abdul sice část letní přípravy absolvuje individuálně, nicméně na prvním týmovém srazu nechyběl. Produktivní útočník se na své angažmá ve Vítkovicích hodně těší a krom jiného jej velice láká výzva dopomoci ostravskému celku k návratu mezi nejlepší týmy extraligového pole.
Jindro, vítej ve Vítkovicích. S jakými pocity a ambicemi přicházíš do svého nového působiště?
Do Vítkovic přicházím s jen těmi nejlepšími pocity. Pocity jsou výborné. Moc jsem se tady těšil, protože se vracím na Moravu, vracím se vlastně domů. O nějakých osobních ambicích bych asi nemluvil. Mě zajímají jen ty klubové, které tady jsou. Je to jeden z důvodů, proč jsem chtěl právě tady do Vítkovic, protože tady jsou ambice vlastně ty nejvyšší, což se mi líbí. Věřím, že všichni, co jsme v týmu, uděláme nyní maximum, co je v našich silách pro to, aby po té ne úplně vydařené sezoně následovala mnohem lepší sezona.
Do Vítkovic přicházíš z Litvínova, se kterým jste v uplynulém ročníku došli až do semifinále play off…
Je to tak. Já si myslím, bohužel, tohle bylo pro ten litvínovský tým maximum, kterého se dalo dosáhnout. Samozřejmě v play off se může vždycky stát cokoli, ale když se na to člověk rozumně podívá, tak bohužel ten tým na více neměl. Takže jo, bylo to hezké zabojovat v semifinále, ale dále to nešlo.
Jak osobně hodnotíš svou sezonu?
Zhodnotil bych to tak, že to nebylo špatné. Samozřejmě vždy to může být lepší a já vím, že toho je ve mně více. První půlku sezony jsem měl dobrou, ale potom z různých příčin, které bych ale nechtěl komentovat, byla ta druhá půlka horší. Ale teď je přede mnou nová výzva, na kterou se extrémně těším. Věřím, že budu podávat ještě lepší výkony.
Co tě vlastně přivedlo do Vítkovic? Co rozhodlo, že sis zvolil právě tento klub?
Já jsem končil v Litvínově a dal jsem agentovi požadavek na to, abych se vrátil domů, na Moravu. Dva týmy připadaly v úvahu, ale když jsem se dozvěděl, že jedním z nich jsou Vítkovice, tak to pro mě bylo okamžitě číslo jedna. Pro mě je to tady prakticky doma. Jsem strašně rád, že jsme se tady dohodli. I to jednání bylo rychlé a velice korektní. Pro mě to bylo jasné číslo jedna a jsem rád, že jsem tady a těším se na to.
Společně s tebou se do Vítkovic přesouvá i Patrik Demel. Je to pro tebe výhoda, že jdete spolu dva z jednoho týmu do nového působiště?
Samozřejmě je to vždycky plus. Hlavně v tom začátku. Ale Patrik Demel není jediným, koho tady znám, v současném týmu Vítkovic se znám s vícero klukama. Znám se s Patrikem Zdráhalem, znám Lukáše Klimeše a další – nerad bych na někoho zapomněl. Když se člověk potkává i na tom ledě, tak jsem toho názoru, že v našem hokejovém prostředí není problém si ty kamarády v kabině rychle najít. Tohle problém nebude.
S mužstvem ses na prvním srazu sešel, ale suchou letní část máš upravenou a budeš se nějaký čas připravovat individuálně, jaký tedy budeš mít program?
Já jsem se tak domluvil, protože mě k tomu nutí některé okolnosti. Upřímně, mi nedělá problém trénovat společně s týmem, strašně rád bych tréninky absolvoval společně s ostatními, ale tím, že jsem si prošel nějakými zraněními a v Rusku jsem kdysi měl vážný zdravotní problém, tak od té doby musím i to trénování tomu trochu přizpůsobit. Ale to neznamená, že budu mimo tým. Já budu pořád pendlovat mezi Ostravou a Vsetínem, kde mám svého kondičního trenéra Libora Chytila. Není to o tom, že bych tady nechtěl trénovat, ale je to o tom, že jsem přesvědčený, že s ohledem na mé předchozí zkušenosti se nejlépe připravím takto individuálně a pak se připojím k týmu v nejlepší formě.
