Je nejproduktivnějším hráčem týmu, jeho druhým nejlepším střelcem. Dominik Lakatoš v části sezony při zranění Lukáše Krenželoka nosil na svém dresu i kapitánské céčko. I když je často z druhé strany přijímán s emocemi, dozrál v lídra na ledě a zraje v lídra i v kabině. A je vidět, že v Ostravě a ve Vítkovicích je nadmíru spokojený.
Skončila třetí a začíná čtvrtá čtvrtina základní části a vy jste stále hodně vysoko u čela, držíte se vedoucích Pardubic a máte celkem solidní náskok na třetí tým. Čekal jsi, nebo věřils před sezonou, že byste mohli být takto vysoko?
Čekal a věřil, to je celkem podstatný rozdíl. Nevím, jestli jsem to čekal, ale věřil jsem, že můžeme být, že budeme v téhle sezoně úspěšní. Pokud se tedy bavíme o mých pocitech. Ale… když jsem viděl na papíře soupisky ostatních týmů, tak jsem věděl, že to bude strašně těžké. Vidíme teď, jak se začíná lámat chleba a jak se s tím začíná zvedat Sparta, jak se začíná zvedat Třinec. Tyhle týmy mají kádry nabité hráči, kteří extraligu na téhle úrovni hrají iks let a mají za sebou skvělé kariéry u nás i v zahraničí. Takže je paráda, že jsme se dostali mezi ty čtyři a že se tam držíme. Samozřejmě ještě to není definitivní a ještě nás čeká hodně práce. Ale za mě je pozitivní a super, že to máme ve svých rukách, že máme nahrané nějaké body a je to jen a jen na nás.
V čem ty vidíš základ toho, že se v této sezoně Vítkovicím tak hezky daří – zatím?
(klepe na dřevo) První věc je zase gólman. Oba, ať Aleš nebo Klimson předvádějí výborné výkony a drží nás. Máme velké a silné obránce a myslím, že je těžké proti nám hrát. Proti naší obraně, kde velcí a silní kluci. To je další naše přednost. A dokážeme si pomoct. Ty zápasy, které jsme vyhráli, se lámaly na naši stranu v rozhodujících momentech, jako jsou přesilovky, nerovnovážné stavy. Myslím, že máme natolik zkušené a kvalitní hráče, že máme na to, abychom právě v nerovnovážných stavech rozhodovali zápasy ve svůj prospěch.
Zmínil jsi brankáře, zmínil jsi obranu, ale skromně jsi vynechal útok. Jste nejofenzívnější mužstvo a ty jako nejproduktivnější hráč týmu na tom máš veliký podíl…
Každý máme nějakou roli v týmu. To, že se nám daří dávat dost gólů je super. Je to další věc, na které bychom se asi před sezonou moc neshodli. Pokud by někdo přišel v létě a řekl, že na konci třetí čtvrtiny budeme mít nastříleno nejvíce gólů z ligy, více než Sparta, Třinec, Pardubice, tak bychom se tomu asi pousmáli. Ale je to tak. To jsou takové nějaké predikce a sezona je něco jiného. Tam už bojujete, abyste se dostali do play off, abyste se dostali na co nejlepší místo… a pak prostě v play off… to už je něco jiného, to bych nechtěl předvídat, na to máme dost času.
Jak už zaznělo, ty sám jsi hodně vysoko v tabulce produktivity celé extraligy, určitou dobu jsi ji i vedl. Má tahle sezona nakročeno k tomu být tvou dosud nejlepší v kariéře? Cítíš to tak?
Jo, já se cítím dobře. Sezona je dobrá. Já se snažím se tím hokejem bavit. V tom dobrém. Užívat si hokej. Makat, ale užívat si ho. Neřešit nějaké věci, které stejně neovlivním. Když se daří, tak myslet na to, že se daří a dávat tomu jen to, co je potřeba, aby to co nejdéle vydrželo. Je jasné, že to netrvá věčně a přijde čas, kdy se vám dařit přestane, nebo to nepůjde tak, jako dosud. O tom to je, ale je to o hlavě. Já to mám nastaveno tak, že se hokejem chci bavit a jednoduše: Ve Vítkovicích mě to prostě baví.
Pojďme to trochu odlehčit. Když prolétneme tvou kariérou, tak tobě se dařilo v Liberci, daří se ti ve Vítkovicích, naopak v NHL to úplně nevyšlo, ve Zlíně to taky nebylo ono a Finsko se rovněž nepodařilo… Vypadá to, že ti sedí výhradně a jen modro-bílé dresy…
Budu se muset držet modro-bílých dresů no, nesmím už experimentovat (pousměje se).
Velké téma minulých týdnů a předešlých měsíců jsi byl ty a reprezentace. Jak to vše vnímáš nyní?
Když to řeknu úplně upřímně a narovinu: Není mi to jedno, to vůbec ne. Reprezentace je čest a výsada. Ale reálně – já dělám svou práci ve Vítkovicích. Jsem za ni placený. Miluji ji. A snažím se ji dělat na sto procent. A pak, jestli někdo řekne nebo si myslí, že si za to zasloužím ocenění v podobě pozvánky do reprezentace, to už já neovlivním. Tak to je. Pozvánky neposílám, nejsem v managementu reprezentace, abych mohl taková rozhodnutí udělat a odpovídat na otázky, jestli já osobně mám nebo nemám být v reprezentaci. Nedělám závěry. Jsou věci, které sám neovlivním, takže je neřeším.
Reprezentační sezona je ale vlastně v polovině a ty největší vrcholy se teprve blíží. Myslíš, že by ses do ní mohl dostat právě v té rozhodující fázi sezony?
No, to uvidíme. Ona ke svému vrcholu v té době směřuje i klubová sezona. Nejen ta reprezentační. Ono navenek to možná není tak vidět, ale pro nás uvnitř to není až tak snadné. Vy vyskočíte z rozjetého vlaku jménem Vítkovice, třeba, a naskočíte do dalšího rozjetého vlaku jménem reprezentace. A není to snadné se srovnat. Je to pokaždé něco jiného. Ale vrátím se zpět, co jsem řekl v předešlé odpovědi. Jestli tu pozvánku znovu dostanu, nebo ne, to je na rozhodnutí jiných lidí, než jsem já. Já makám na sto procent ve Vítkovicích, odvádím tady maximum práce. A těžko se mi odpovídá na dotazy, jestli se do repre podívám v budoucnu. Samozřejmě bych si to přál, ale je tam více faktorů, které o tom rozhodují. Uvidíme.
V pátek jste hostili doma v Ostravě Liberec. Liberec – tým v jehož dresu jsi vstoupil do velkého hokeje a město, kde jsi aktuálně doma. Dělají s tebou ale ještě něco zápasy proti Bílým Tygrům?
Abych byl upřímný, tak už ani ne. Já jsem byl v Liberci spoustu let, dvanáct, pokud počítám dobře. Je to super město. Mám tam známé, kamarády, mám tam zázemí. Mám tam vše. Liberec mám strašně rád. Ale, na druhou stranu. Ve Vítkovicích už jsem čtvrtou sezonu, žiju tady a totéž, co jsem říkal o Liberci, můžu říct i o Vítkovicích. Ostravu mám prostě rád jako město. Vítkovice jako klub mám rád. Dostal jsem tady šanci hrát, odešel jsem odsud do Finska, kde to nevyšlo nefungovalo a pak jsem dostal od Vítkovic nabídku znovu. Jednání bylo na špičkové úrovni… Jsem tady ve Vítkovicích. Vítkovice pro mě jsou super a my jsme tady šťastní.
