Ostravanům se nepovedl další domácí zápas, ovšem momentem, který zvedl diváky ze sedadel, byla bezesporu vzájemná rvačka mezi drsňáky Davidem Štichem a Ryanem Hollwegem. Pěstní souboj sice dopadl nerozhodně, tři body za výhru si ovšem z Ostravy odváží tým s logem Škody na prsou.
Davide, shodneme se na tom, že tvá bitka s Hollwegem byla asi jediným světlým momentem z Vítkovické strany?
Já to nechci hodnotit jako jediný výkon. Jsme jeden tým a chtěl jsem dát našemu týmu impuls. Asi to bylo docela pozdě než ve třetí třetině. Ale nikdo jiný tam po ruce nebyl než Hollweg. Takže když jsme se sešli na ledě tak jsem si hned říkal, že to je jediná šance. Zkusil jsem se jej zeptat a šel do toho. Doufám, že to trochu týmu pomohlo, trochu jej to nabudilo a snad se to promítne i do dalšího zápasu, abychom hráli jako jeden tým.
S Hollwegem asi nebylo složité se domluvit, že?
Hned nesouhlasil. Jak jej znáte z minulých let, měl hodně problémy s plzeňskými trenéry a dostával zbytečně vysoké tresty. Tady jsme ale věděli, že půjdeme oba dva na stejný počet trestných minut. Takže nějaký velký trest nemohl čekat. Zeptal jsem se jej, otočil se na střídačku, jestli mu na to něco řeknou trenéři. Oni se nekoukali, tak říkal, že jo. Shodili jsme to a šli do toho.
Jak by jsi to zhodnotil, byl pěstní souboj nerozhodně?
Já si myslím, že to tak nějak bylo nerozhodně. On mi uštědřil pár ran, já mu taky nějaké dal. V jednu chvíli měl navíc on, chvíli pak zase já. Ten konec byl tak nějak nerozhodný. Ale i pro diváka si myslím, že to nebyla špatná podívaná.
V bulletinu jsme se mohli dočíst, že tvůj otec je srdcem Plzeňák. Jak bude hodnotit dnešní zápas?
Myslím si, že bude spokojený. Vezou se tři body do Plzně. Já jsem rozený Plzeňák, táta je Plzeňák a hokejovým srdcem zůstal v Plzni. Fandí jí a nezazlívám mu to. Je to tak, že někdy hrajeme takříkajíc proti sobě.
Chtěl ses i proto ukázat proti Plzni kvůli táty?
Já jsem hlavně chtěl, abychom získali tři body a Plzeň domů jela s nulou. To se bohužel nepovedlo.
Co řekne otec na vzájemnou bitku s Hollwegem?
My se tak nějak o tom nebavíme. Rodiče to spíše berou tak, abych se nezranil a mohl jít do dalšího zápasu. Tam se nepočítá výhra v bitce, ale výhra týmu.
Proč se vám v zápase opět nepovedlo nastartovat hned od začátku? Rázem z toho bylo dvoubrankové vedení Plzně i když jste měli k dispozici dvě přesilovky. Nemělo to takový drajv jako úvod v zápase s Brnem…
To si říkáme pořád. Do zápasů s Hradcem a Brnem jsme do toho šli po hlavně a na plno. Fárali jsme od začátku do konce, od prvního hráče do posledního. Poslední čtyři zápasy to tak ale nemáme. Máme velké výkyvy a to hlavně na začátku zápasu. Někdy tam máme momenty, kdy hrajeme dobře, ale my potřebujeme celých šedesát minut fárat a odehrát naplno týmově celých šedesát minut. Ne jen na pět nebo deset minut, ale jít do toho na plno. Když odvedeme výkon, tak pak se můžeme poklepávat po zápase, že jsme odvedli dobrou práci.
Čím se chcete nakopnout, abyste se dostali do zápasového tempa jak říkáš? První gól většinou dostáváte vy a to vás musí srážet, je to tak?
Tohle hlavně vychází od jednotlivců. Každý musí jít do zápasu s tím, že pro tým udělá všechno. Myslím si, že nehrajeme špatně jako celek, ale dobře jako individualisti. Děláme hrubé individuální chyby a od toho se to odráží. Každý musíme nastartovat vlastní hlavu a nekoukat doprava nebo doleva. Každý musí začít u sebe.
