Foto: Český hokej
Brankář Lukáš Klimeš drží vítkovický prapor v této sezoně nadále. Aktuálně bojuje v širším výběru české reprezentace o šanci dostat se do nominace pro mistrovství světa. V sobotu si v národním dresu připsal premiéru v utkání proti Německu a vychytal výhru 4:2!
Lukáši, v sobotu ses poprvé postavil do brány českého reprezentačního A-týmu. Jaká byla tvá premiéra v dresu národního mužstva?
Užil jsem si to moc. Bylo to skvělé a hlavně to bylo vítězné, takže mám velkou radost. Před zápasem jsem byl lehce nervózní, nechtěl jsem to klukům skazit, ale myslím, že to vyšlo dobře.
Nastoupil jsi v přípravném utkání proti Německu, vyhráli jste 4:2. Jaký to byl zápas v porovnání s tím, co znáš například z extraligy?
Rychlostně nebo nějakými skills, jak se říká, to bylo dost podobné. Ale je tam jiná, řekl bych, herní disciplína a trochu jiný systém. V tom to je odlišné. A samozřejmě jsme konkrétně v tomhle utkání ty Němce většinu času přehrávali, takže toho na mě tolik nešlo a o to je pro brankáře kolikrát nepříjemnější.
Zmínil jsi určitou nervozitu před zápasem, kdy a čím ses jí zbavil?
Asi po první třetině jsem si řekl: „Tak OK, dneska už to snad dochytám.“ (pousměje se). Po první třetině jsem se uklidnil a hodil se do takového svého klasického módu. Škoda té poslední situace v poslední minutě, ale jinak si myslím, že to bylo úplně v pohodě a cítil jsem se dobře.
Tvůj zápas s Německem se hrál paradoxně současně s rozhodujícím sedmým semifinále play off mezi Spartou a Třincem. Nezamrzelo trochu, že se ta pozornost od vašeho reprezentačního zápasu a od tvého debutu přesunula jinam?
Tak trošičku nám to ukradli no (směje se). Ale tak to se dá pochopit, samozřejmě. Když to vezmu za sebe, tak já jsem se soustředil jen sám na sebe. Před zápasem, před rozbruslením, jsme v kabině viděli v televizi, že ten zápas Sparty s Třincem běží a že se jde do prodloužení, ale pak už mě to nezajímalo. Pak už jsem se soustředil na náš zápas, na svůj výkon a až po zápase jsem se dozvěděl, jak to vlastně dopadlo.
Co konkrétně pro tebe osobně znamená dostat příležitost zahrát si v reprezentačním dresu v mezinárodním zápase?
Je to pro mě splněný sen. Já jsem v to v mých skoro třiceti letech už ani nedoufal. Já jsem měl sny a myšlenky na nároďák, když jsem byl malý, ale jak se postupem času ubírala ta má kariéra, tak jsem si uvědomoval tu realitu a zůstalo jen u snu. Vlastně bych řekl, že už jsem v to ani v tom snu nedoufal. A najednou se to stalo skutečností. Jak říkám, splněný sen. A sám neřeším, že to ještě není mistrovství, že je to zatím příprava. Je to ten český dres a je to zápas…
Každopádně aktuálně probíhá finální fáze přípravy českého národního týmu na mistrovství světa a ty jsi v tom širším kádru. Jak to vypadá s tebou a s tvým setrváním v programu reprezentačního A-mužstva?
Já pokračuju minimálně ještě další týden. Po víkendových zápasech jsme dostali trochu volna a v úterý se sejdeme v Českých Budějovicích, kde bude další část přípravy pokračovat. I já tam budu, takže minimálně další týden dám. Já osobně jdu týden po týdnu. Jsem realista, takže tady nebudu říkat a vyhlašovat nějaké nesmysly. Pro mě je důležité, co je právě teď. Jdu týden po týdnu a čím déle v programu reprezentace zůstanu, tím větší čest to pro mě je.
Šance na místo v konečné nominaci pro mistrovství světa ale pořád je, je to tak?
Je to více méně otevřené. Zatím nemám žádné zprávy o tom, že bych k nějakému datu měl tým opustit. Jde se týden po týdnu a vždy na konci toho tréninkového minicyklu nám trenér řekne, jaká je nominace na další týden. Tak to bylo stejně i teď po zápasech s Německem. Trenér nám oznámil, že všichni pokračujeme, takže super pro každého z nás a o to více jsem já za sebe šťastnější.
Takže nyní pokračujete v Budějovicích, co vás čeká?
Zase tréninky a pak dva zápasy s Rakouskem – jeden v Budějovicích a jeden v Linzi.
Máš představu, jestli si zachytáš?
Zatím plán neznáme. Jsme tam tři brankáři. Předpokládám, že se teď dostane do brány Kuba Málek, ale zatím jen spekuluji, protože oficiální plán zatím v ruce nemám.
