V zápase si Jakub Lev připsal tři asistence a po třetí brance Rostislava Olesze dokonce vítkovičtí vyhnali Šimona Hrubce z branky. Vše vypadalo pro vítkovické barvy nadějně ovšem obrat Třince v poslední třetině a ztráta tříbrankového vedení naději na zisk bodů rozmetal.
Kubo, v zápase se vám dařilo, vedli jste 3:0. Kde jste to ztratili, kde se lámal zápas?
Pak jsme dostali ke konci druhé třetiny gól na 3:1. Ze začátku třetí třetiny jsme se dostali do oslabení pět na tři … a ať si to každý přebere, já nemůžu komentovat rozhodčí. Nevím jestli můžu komentovat to, co dělají hráči na ledě. Rozhodčím nemám nic na zlé, ale hráč takového formátu jako Růžička po doteku jedné ruky hokejkou začal před devíti tisíci diváky mávat rukama aby to všichni viděli. Nevím, to já bych taky mohl křičet v každém souboji, že mi něco soupeř dělá. Ona se tady pořád zmiňuje nějaká fair play, ale na druhou stranu se snaží pomoci týmu. A jestli to takto hraje, tak ať to takhle hraje. Více k tomu nemám co říct.
Takže to z tvého pohledu nebyla žádná extrémně velká sekera do ruky?
Myslím si, že takovýchto seker dostanu já… a ne jenom já, ale i jiní hráči za celý zápas takových 50 nebo 100. Možná i více. A pokud bychom měli jen máchat rukama, nevím. Opravdu nevím co k tomu říct.
Pak šel ještě Petr Šidlík na trestnou lavici za vyhození puku mimo led, šli jste do tří. To byl asi klíčový moment, je to tak?
To vyhození jsem pořádně neviděl z mé strany. Ale určitě to byl důležitý moment, tam dal soupeř gól na 3:2, dostal šanci a takový soupeř jako Třinec ožil. Dali na 3:3, pak to i otočili. Dělali jsme chyby a prohráli jsme si to sami.
Za toho stavu 3:0 jste mohli přidat i další branky. Neříkali jste si, že by to mohlo dopadnout podobně jako s Chomutovem aby nenastalo polevení?
To vůbec, my jsme chtěli pořád stejně hrát. Bohužel ke konci té druhé třetiny jsme dostali gól. Soupeř tam měl výhodu, proměnil to a tam se nastartovali. Zbytek jsem už okomentoval jak to bylo.