Více než čtyři tisícovky diváků dlouho čekaly na první gól utkání. Brankově hubený zápas nasměroval k vítkovickým třem bodům až Dominik Lakatoš v závěru druhé třetiny hezkou ranou do šibenice litvínovské klece.
Dominiku, jaký byl dnešní zápas s Litvínovem?
Hlavně byl ubojovaný. Asi to nebyla žádná pastva pro oči, ale my máme tři body. Dnes jsme to prostě zvládli.
Vnímáte to jako impuls po čtyřech porážkách v řadě?
Je dobře, že jsme to doma takhle zvládli a máme tři body, ale teď už se musíme koukat zase dál. Jedeme do Varů, tam to také bude strašně těžký zápas. Musíme věřit tomu, co děláme, co umíme a hrát pořád náš hokej.
Říkáš, že to nebyla úplně pastva pro oči. Tak na čem do dalších zápasů zapracovat?
Myslím si, že jsme hráli dobře do obrany. Samozřejmě, soupeř měl šance, ale to pochytal perfektní Míra Svoboda. O něj jsme se mohli opřít. To byl takový ten základ.
Dlouho se čekalo na úvodní gól. Tušil jsi, že by ten tvůj mohl být klíčový nebo i vítězný?
Ne, to jsem určitě netušil. Ale když jsme dali první gól my tak jsem věřil, že by to z nás mohlo trošičku spadnout. Jak ale říkám, soupeř hrál velice kvalitně, ubojovali jsme to.
Tvůj gól padl skrytou ranou přes obránce, byl sis jistý, že to tam určitě padne?
Ne, tak to možná jen vypadalo. Já jsem to viděl jasně, mě se to tam povedlo udělat jak jsem chtěl a vystřelit tam, kam to spadlo. Díky bohu, za to jsem rád.
Tam už to asi nešlo řešit jinak, že? Takže ideálně zvolená varianta zakončení?
Vyřešit jinak… já měl v hlavě asi tisíc scénářů, jak bych to mohl udělat. Ale nejsme teď v situaci, abych si tady zkoušel věci do prázdné brány. Na tohle nejsme stavěný. Nebo tedy já na to nejsem stavěný. Chtěl jsem to vystřelit jednoduše a díky bohu to tam spadlo.
