Dvouměsíční absence byla na Janu Výtiskovi znát a už od prvního střídání šel do duelu s Chomutovem na plno s chutí. Opět rozdával hity a svou obětavou hrou dopomohl Ostravanům k jasné výhře nad chomutovskými Piráty.
Honzo, byl to pro vás návrat po hodně dlouhé době, ale vypadalo to, že jste se připravil solidně. V první třetině byly i nějaké hity, takže bez omezení?
Ruka je v pořádku. Tam spíše byl problém, že jsem tři týdny jen trénoval s naším kondičním trenérem. Připravoval jsem se na to, ale zápas je o něčem jiném. Musím říct, že jsem se cítil dobře a je hlavní, že jsme vyhráli.
Ale v poslední třetině jste si to možná zbytečně zkomplikovali?
Je to tak, tam jsme možná trochu polevili a to je zbytečné. Měli jsme hrát dále hru, kterou jsme hráli ve druhé třetině a nedát Chomutovu šanci. Jenže hned v prvním střídání jsme dostali góla, i někdy v desáté minutě. Ale my si musíme zvyknout hrát pořád na plno šedesát minut. Teď to přichází a musíme to vydržet celý zápas.
Šest hitů v zápase, to je takový váš standard?
To já nevím, já se hlavně snažil do toho pomalu dostat. Pomoct klukům a získat tři body, což je to nejdůležitější.
V tabulce je asi elitní šestka zajištěna, bude teď vaším cílem prokousat se do čtyřky, abyste měli lepší pozici do play off?
My jdeme do každého zápasu stejně, všechny chceme vyhrát a na konci základní části uvidíme, na co to bude stačit. Dneska jsme vyhráli, ale přiznám se, že ani jakoby nevím kdo hraje o tu šestku. Nebo o umístění ve čtyřce. V pátek máme Bolku a do pauzy musíme vyhrát co nejvíce zápasů. Na konci uvidíme.
Na Chomutov se vám letos daří. Sedí vám jejich styl? Čtyři zápasy a čtyři výhry…
No, to já nevím. Nevím, jestli nám zrovna sedí jejich styl. Sedí nám styl, kdy se zápas hraje nahoru dolů. Protože máme teď silnou ofenzivu a padají nám góly. Je to jen dobře, protože takovým urputným stylem se bude ke konci soutěže hrát a stejně tak i v play off. Musíme si na to navyknout a někdy tam musí být i více té zodpovědnosti. Hrát, jako by to bylo play off.
Byl jste rád o to více, že jste nastoupil když tým prohrál třikrát v řadě? Že můžete pomoci i herně? Než abyste nastoupil až po olympijské pauze a ruku ještě šetřil…
Jako že bych se vracel jen kvůli tomu, že jsme prohráli tři zápasy, to ne. Napřed byly prognózy, že to bude až po pauze. Ale nějak se to zlepšilo, dá se hrát. Ruka je v pořádku a srostla. Jsem rád, že jsem mohl naskočit a o to je to veselejší, že jsme k tomu brali i tři body. Doma mě už hnali ať jdu hrát, že nebylo se mnou k vydržení. (úsměv)
Ten hit v páté minutě, věděl jste, že právě takový okamžik potřebujete, abyste se dostal do hry?
Po těch dvou měsících to tak mám vždycky. Čím dříve ten hit přijde, tak tím více se do toho dostanu. Přišlo to brzo, což je pro mě jen dobře. Pak jsem se cítil dobře, ale ještě to není úplně ono.
Načasování hitů bylo v zápase v pořádku. Takže s tím problém nebyl trefit pěkně hráče?
Snažil jsem se hlavně chodit do hráčů rychlým přístupem. Tak jak jsem hrál doteď. Není to ale ještě ono, dva měsíce byla dlouhá doba. Puk mě ani moc neposlouchá… teda on mě neposlouchal i předtím a teď je to tím tuplem. (smích) Na to si musím zvyknout, protože jsem tam dnes udělal dvě velké chyby a byly z toho šance. Takže spíše s tím pukem, to mi moc nejde.
První chyba, to bylo jak jste víceméně vlastně zařídil Patriku Urbancovi asistenci a pak jste to s ním ještě řešil?
Nene, to jsme si vyříkali, to bylo v první třetině. To bylo hlavně na konci, skáče mi to a neposlouchá mě to. Dvakrát mi to tam skočilo a udělal jsem chybu. Před tím gólem to bylo, že jsme se s Bartesem špatně domluvili. Puk už měl, ale ještě mi ho posunul a zamotalo se mi to. Oli to pak ovšem skvěle nahrál a Zdrahy dál následně góla.
Šrám, který máte pod okem je ze souboje, kdy jste dostal loktem?
Jo, já jsem chtěl vlítnout do hráče, ale on si mě chtěl odstavit. Takový protipohyb a trefil mě loktem. Ale tohle je vpohodě, když nemám nic zlomeného, tak je to dobré.
