Vítkovičtí předváděli s brněnskou Kometou vyrovnaný souboj. V jedné z největších šancí Ostravanů se v přesilové hře ocitl Ondřej Roman, jenže ani on, ani nikdo z jeho spoluhráčů nakonec před natřískanou Ostravar Arénou puk za Čiliaka nedopravil. Brno díky hubené výhře 1:0 odváží všechny tři body na jih Moravy.
Ondro, v jedenácté minutě jste měl slušnou šanci. Ale do konce zápasu se vám už prosadit nepodařilo. Čím to bylo, trochu nervozita po té sérii výher?
To si nemyslím. První i druhou třetinu jsme je moc nepouštěli z pásma, to jsme hráli docela dobře. Bylo to pořád 0:0 a začalo to postupem času být nervózní. Dostali jsme pak pět minut před koncem gól, což se stává. Ale že by to bylo nějak nervozitou, to si nemyslím.
Byl největší překážkou Marek Čiliak nebo se vám prostě nedařilo vytvořit si tu správnou stoprocentní šanci?
Čiliak chytal samozřejmě výborně a chytil nám pár šancí. Ale nějak extra do střel jsme se moc netlačili, snažili jsme se vymýšlet pěkné akce, což se nám nakonec vymstilo a nedali jsme gól.
To, že jste vymýšleli akce, nebylo to přeci jen tím sebevědomím, že jste si na Kometu před vyprodaným stadionem věřili?
Samozřejmě měli jsme devět výher v řadě, takže nějaké sebevědomí tam bylo. Ale Kometa má zkušené mužstvo a obránce, kteří si to vykryli. Ty finální nahrávky nám brali, které nám v předchozích zápasech vycházely. Musíme se z toho poučit a více střílet.
Máte fazonu, daří se, i proti Brnu to byl výborný výkon. Čím to, že jste se tak vzepjali a dostali v tabulce až na druhé místo?
Já nevím, asi si vše sedlo. Ty pětky si od začátku sezony postupně sedaly a hrajeme pospolu pořád stejně. A taky čím to bylo, že všechny formace přispěly ke gólovému přísunu. Nebylo to jako v posledních letech, že to bylo na jedné nebo dvou formacích. Ale že jsme se mohli spolehnout, že když se jedné nedaří, zastoupí je ta druhá. Na druhou stranu máme velkou jistotu v Bertesovi, takže jistota v brance.
Během toho svižného hokeje, jak jste vnímali atmosféru vyprodané Ostravar Areny?
My jsme si to užívali strašně. Je ale velká škoda, že jsme nedali ani jeden gól. Diváci byli super, fandili super a to jak Komeťáci tak i naši. O to více nás mrzí, že jsme nedali nějaký gól a nemohli si s fanoušky užít nějaké oslavy.
Série skončila, tak co teď bude následovat?
Tak teď musíme začít novou. Jeden zápas jsme bohužel prohráli, ale byl to vyrovnaný zápas. Rozhodla jediná chyba a to se stává. Asi jsme to neměli nechat dojít až do tohoto stavu, měli jsme využít nějakou z našich šancí v prvních dvou třetinách. Jednu nebo dvě využít a pak už bychom to udrželi. Nestalo se a prohráli jsme.
V té dobré šanci v přesilové hře, tam bylo něco špatně nebo jste to jen netrefil ideálně?
Lvíček mi to dával pěkně křížem a obránce přede mnou to lehce tečoval a mírně zpomalil puk. Já jsem už byl víceméně ve střeleckém pohybu v tom, že to projde čistě. Puk se tedy zpomalil a já trefil kotouč jenom špičkou a svezlo se to doleva. Je to škoda, ale je to má chyba. Tohle musím dávat a v takových situacích zachovat ještě více klidu.
Zvyšoval se na vás tlak po každém vyhraném zápase?
My jsme si to ani nepřipouštěli. Spíše jsme si to užívali s tím, že jsme si více věřili. Možná, že je dobře, že jsme teď prohráli a do nového roku půjdeme zase s tím vyhrávat. Začneme doufejme novou sérii nebo alespoň bodovat v každých dalších zápasech.
Ale ztratit sérii před vyprodanou domácí halou, to asi zamrzí dvojnásob…
Určitě. Jak jsem už říkal, diváci přišli a byli fantastičtí. Byla vyprodaná hala a my jsme bohužel nedali ten gól, bez kterého se nedá vyhrát.

