Vítkovičtí na domácím ledě nevyzráli na mistrovský Liberec a tentokrát tři body putují na sever Čech. Asi největší příležitost k překonání Romana Willa měl Ondřej Roman, jenže mu chyběl kousek štěstí. Už v úterý mohou Ostravané napravit zaváhání doma proti brněnské Kometě. 
Ondro, jak těžké bylo dobývat branku Romana Willa? Nakonec se Vám gól vstřelit nepodařilo...
Bylo to hodně těžké, jsou výborně organizovaní. Víceméně hrají ten samý styl jako my. V zápase to zvládli lépe než my a proto berou vítězství.
Co chybělo k tomu abyste tam protlačili alespoň jeden gól?
Trenér to myslím pojmenoval dobře. Vyhrávali hlavně osobní souboje jeden na jednoho a to rozhodlo zápas.
Jak daleko nebo blízko jste byl na začátku druhé třetiny v přesilové hře? Byl tam docela závar a rána byla do hodně odkryté brány zablokována...
Já jsem to chtěl co nejrychleji vystřelit. Protihráč mi tam dal hokejku a vyrazil to myslím až do sítě. Jak říkáte smůla, ale tak to prostě je.
V zápase bylo hodně přesilovek, soupeř jednu využil vy žádnou. Dokonce jste měli téměř minutu výhodu pěti proti třem. Byl i toto důležitý moment zápasu?
Je to tak, v přesilovce pět na tři jsme tam měli myslím si dobré střely, ale napadlo to tam. Musím říct, že i ve hře pět na čtyři jsme to tam sehrávali dobře, bohužel ani tentokrát to tam nespadlo. Samozřejmě dobře chytal i brankář Will a hodně střel se jim podařilo zblokovat.
Jak zničující byl ten hit na Vaši osobu na konci?
Nebylo to nijak zvláštní, nevím jak to tedy vypadalo z hlediště, jestli nějak hodně špatně. Ze zadu mě přitlačil a ztratil jsem rovnováhu. Nebylo to myslím něco zvláštního.
Jak těžké bude se oklepat před úterním duelem s Kometou Brno? Ta má také fazonu podobně jako Liberec...
Myslím, že to je to nejlepší co může být. Hraje se hned za dva dny a můžeme to hned napravit a hrát lépe. A hlavně na domácím ledě vyhrát.
