Ve dvanácté minutě poslal Olomouc do vedení Dávid Buc. Od té doby však Daniel Dolejš za svá záda nepustil jediný puk a stal se po zásluze hvězdou zápasu za Vítkovice. Ostravané pokračují v sérii domácích výher a v tabulce po zásluze stoupají vzhůru.
Dane, v zápase jste se dlouho hledali a prohrávali ojednu branku. Pak ale přišel dvojitý úder během jedné minuty. Panuje spokojenost?
Jsem předně rád, že jsme získali další tři body. Zápas jsme začali dobře, prvních asi osm minut bylo z naší strany dobrých, ale pak nám tam spadl jeden hloupý gól. To se nám hra až do konce první třetiny úplně sesypala. Naštěstí druhá a třetí třetina byly z naší strany parádně odmakané. Hráli jsme fakt dobře.
Jak vnímá brankář takový obrat během jedné minuty?
Nebylo to do těch dvou branek úplně ono. Ale myslím si, že jsme tam měli šance i předtím. Jirka Trvaj ovšem prokázal, že mu to pořádně lepí a chytá fakt výborně. Hodně se mi ulevilo po tom prvním gólu, kterým jsme srovnali. Říkal jsem si zaplaťpánbůh za to. A hned na to padla ještě jedna branka. To bylo hodně důležité.
Jak vůbec prožíváš v střelené branky? Pod maskou to kolikrát nejde vidět, prožíváš to?
Jo, to já se zaraduju. Já to prožívám, takže radost určitě dávám najevo.
Za poslední týden během tří zápasů přišlo nějakých 23 tisíc diváků. To je také asi velká pomoc...
Samozřejmě, velká pomoc. Je to skvělé, jestli je v té velké hale tři a půl tisíce nebo jich přijde sedm nebo osm. Je to paráda, když přijdou v tak hojném počtu a děkujeme jim za to.
