Vítkovice mají další vyhrané utkání, tentokrát dokázaly porazit, doslovaubojovat, hradecký Mountfield. Daniel Dolejš měl u své brány dobře postavené tyče, postupně mu na ně zahráli dvakrát Mikuš, Šimánek a Frühauf. Ostravané udrželi vedení z první třetiny až do závěru a potřetíza sebou uspěli i díky skvělým zákrokům rodáka z Humpolce.
Dane, kdy se naposledy za tebou rozezvučela tyčky za zády? Asi to nebylo nejjednodušší?
To si ani nepamatuju kdy naposledy. Bylo to pro nás štěstí, ale zaplaťpánbůh za to.
Kdo ti vůbec stavěl branku? A jak moc ti pomůže, že ti tyčka pomůže a to dokonce hned čtyřikrát?
Celkem nám to pomohlo, ale na druhou stanu mě to moc nepomůže. Po každé tyči to sebevědomí jde trošku dolů, když to tam cinkne. Bylo to ale štěstí a mám tři body. To je to hlavní a to nás těší.
Máte další výhru v řadě i když místy to vypadalo, že to hosté srovnají. Jak vám bylo?
Nemyslím si, že by nás hosté dnes nějak přehrávali. Byl to dobrý zápas a kdybysme ve druhé třetině dali o nějaký ten gól navíc tak by bylo po utkání. Neproměnili jsme šancea byl to boj až do konce.
Gól Ríši Stehlíka před koncem vám asi hodně ulevil, je to tak?
Je to tak, to bylo velké štěstí. To nám hodně ulehčilo závěr zápasu, ta půlminutka pak byla vpohodě. Ritchiemu to tam pěkně spadlo, za to jsme rádi.
Derete se teď ze spodu tabulky, je to cítit i na vaší psychice?
Je to tak. O moc lepší je, když teď vyhráváme než když se prohraje, to je samozřejmé. Takové domácí vítězství je k nezaplacení a jsme rádi za každý bod. Doufám, že se vyškrábeme co nejdříve nahoru.
V brance jsi tedy neměl žádný talisman, aby ty puky do branky nepadaly?
Nene, neměl. Ale bylo to velké štěstí, to je pravda. Jako dělám často, že si poklepávám tyčky, skoro před každou třetinou, aby tam ten gól nepadl. Takže možná tím. Ono když by to cinklo jednou, tak se nic neděje. Ale když to tam cinkne čtyřikrát, tak to na psychice moc nepřidá.
