Jindy vynikající nahrávač Ondřej Roman se ve třetím čtvrtfinále proti Zlínu převlékl do role střelce a dvěma brankami sestřelil v poslední třetině Zlín. Ostravané tak místo třízápasového manka jdou do pátečního zápasu za stavu jedna a dva a v ČEZ Areně můžeme být zítra svědky vyrovnání série.
Kde se ve vás vzaly ty síly na obrat v poslední třetině?
Já ani nevím, my už asi začínáme hrát až nám skutečně začíná téct do bot. Poslední třetinu jsme si říkali, že už nemáme co ztratit, prohrávali jsme nula tři. Více méně jsme všechno vrhli do útoku a naštěstí jsme dali rychle ten první gól. Zlín pak jen odhazoval puky a my jsme do nich chodili pořád dokola.
Jaká byla atmosféra v kabině po té druhé třetině? Minule to prý Viktor hecoval, co dnes?
Viktor udělal opět takovou bouřku v kabině. Kluci budou vědět o čem mluvím. Asi to pomohlo, ale není to nic ve zlém. Byla to taková pozitivní bouřka a to nás asi nakoplo. Dotáhli jsme to nakonec do vítězného konce.
Jaké to bylo pro vaši lajnu po třetí brance Zlína, kdy jste v přesilovce inkasovali?
Bylo to těžké, pokud můžu mluvit za sebe, tak jsem byl hodně frustrovaný. Zlín hodně dobře brání oslabení, nedávají nám žádný prostor a více méně jsme se za dvě třetiny nedostali v přesilovce do pásma. Pak jsme změnili jednu věc a pomohlo to. Pak už to dále šlo.
Čím ses ty osobně nakopl, když jsi v poslední části dal dvě branky a ještě k tomu jednu přihrávku?
Já byl docela naštvaný po té druhé třetině. Že už nemáme co ztratit a půjdeme do toho na stopadesát procent. Budeme hrát trochu riskantní akce a vycházelo to později.
Zvedli jste se prvním gólem, ale tam moc místa nebylo. Věděl jsi kudy dát tu střelu, která proplula množstvím těl až do sítě?
Nemířil jsem vůbec. Dostal jsem puk a jediná má starost byla, abych vůbec trefil bránu. Prošlo to tam, ani nevím kudy. Jestli někomu mezi nohama nebo to snad šlo i po ledě. Byla to výborná nahrávka od Vladimíra Svačiny.
A ten čtvrtý a vítězný gól? To bylo něco podobného...
Tam jsem to dostal trochu na nohu, zastavil jsem si to bruslí. Dal jsem to do betonu, ale šlo to do brány. Ani jsem to nestačil zvednout, to by tam prošlo o dost čistěji. Ale i tak se ta branka počítá.
Během té euforie v poslední třetině jsi to rukama urychloval, především střídání. Bylo důležité zůstat v tempu?
Přesně tak. Bylo vidět, že Zlín i když je kvalitní mužstvo, tak je dostalo to ... nevím jak to říci českým slovem, anglicky se to řekne "momentum". Chvíle, kdy jsme do nich neustále chodili a nám to pomáhalo. Oni na to nenašli žádnou protizbraň, poslední třetina je toho důkazem.
Během celé sezony připravuješ branky, v play off ses rozhodl, že budeš dávat pro změnu góly?
Tak to zase ne. Já jsem rád, za každý gól, ale od těch branek tam jsou spíše mí křídelníci. Dnes mi to tam padlo, což je super a výborně mi to tam dvakrát přichystali. Jsem za to rád.
Pomohl vám také návrat Viktora Ujčíka a Rudolfa Huny do sestavy?
Určitě ano. Jsou to zkušení hráči. Viktor je kvalitní hráč, který to dokáže nabudit jak na střídačce tak také v kabině. Nachystal gól Peteru Húževkovi, ten třetí, a je to hodně znát, že hraje. Doufáme, že už bude zdravotně v pořádku a pomůže nám v dalších zápasech.
Sérii nula tři v Česku ještě nikdo neotočil. Přesto dnes asi bylo o něco jednodušší otáčet skóre nula tři v zápase než v sérii, což opravdu hrozilo...
Přesně tak. Já jsem zastánce útočnějšího hokeje, takže doufám, že i zítra do nich půjdeme tak, jak jsme zakončili dnešní utkání. Hrajou tady hodně defenzivně, hrají prakticky jenom na brejky a v sérii jezdili jenom dva na jednoho nebo dva na nulu. Takže pokud budeme napadat jejich hlavně starší hráče a obránce, tak budou postupem času více a více unavení a to potřebujeme. Půjde to v náš prospěch.
Vy tedy únavu necítíte po tom nedávném maratonu v Českých Budějovicích?
Já za sebe určitě ne.
