První posilou ze zámoří, která nastoupila ve vítkovickém dresu, je obránce Roman Polák. V utkání proti Třinci byl hodně vidět, přesto vítkovický celek svému soupeři podlehl. Nicméně hra urostlého beka z NHL se vítkovickým fanouškům musela líbit a zároveň těm třineckým protivit, stejně jako hráčům Ocelářů.
Romane, kdy se definitivně rozhodlo o tom, že můžeš za Vítkovice nastoupit?
Ještě ráno jsem se ptal pana Husičky, jak to vypadá. Měl jsem jet na Kladno, ale ještě to nějak nedopadlo. Pojistky ještě nebyly dořešené a já zůstal doma, i když kluci tam už jeli. Byl jsem připravený v případě vyřízení pojistky tam okamžitě jet. Nakonec se to domluvilo až večer, takže jsem zůstal doma. V sobotu jsme se s trenéry bavili, že už by to mělo být v pořádku a dneska jsem už mohl nastoupit, což je fajn.
Ovšem s Třincem jste nakonec prohráli. Kde hledat příčiny?
Já myslím, že dnes byly klíčové naše nevyužité šance na začátku. Měli jsme tam dvě odkryté branky, byly tam dvě tyčky. Je to hokej, musíme se z toho poučit. Ale není čas nad tím zbytečně přemýšlet. Dneska jsme prohráli zápas, ale už v úterý jedeme do Litvínova.
Co říkáš na Extraligu? Dlouho jsi tady nehrál...
Je to dobré, i když toho mám docela dost. Nejdříve jsme se bavili, že nebudu chodit na přesilovky. Nakonec jsem i na ně chodil. Ale celkově je to takové zvláštní. Hřiště je opravdu veliké, ale na druhou stranu jsem tady trénoval. Nebylo to nejhorší.
Takže to velké hřiště ti opravdu nedělalo větší problémy?
Já tady dlouho trénoval, prakticky celé léto jsem tady byl. Moc mi to tedy nedělalo problém, i když je to samozřejmě něco jiného. Na trénincích jsme ani netrénovali herní situace pět na pět a podobně. Byl to vlastně můj první zápas kdy jsem takhle pět na pět hrál. Zatím jsem vlastně jen trénoval. Zvládnout se to dá a postupem času by to mělo být ještě lepší a lepší. Navíc jsem byl dá se říci bek navíc, to vám taky moc nepřidá. Jak už jsem ale říkal, doteď jsem nehrál ani jednou pět na pět, byl jsem pořád v posilovně a ještě kvůli kempu v NHL musím držet dietu. Takže se to musí ještě trochu srovnat.
Co říkáš na dnešní atmosféru? Přišlo osm tisíc diváků, což je výborná návštěva...
Já jsem to ani nečekal. Diváci byli opravdu vynikající. Těch osm tisíc rozhodně udělá větší randál, než když v Americe přijde třeba padesát tisíc lidí. Tam se vlastně lidi chodí na hokej jen najíst, nejdou skoro slyšet. Bylo to hodně příjemné zahrát si před domácím publikem po sedmi letech.
V zápase jsi měl jeden pěkný střet s Václavem Varaďou. Věděl jsi, že jdeš zrovna do něj?
Já jsem si ani v první chvíli nevšiml, že to byl on. Kdybych to věděl, tak bych si to asi rozmyslel. (úsměv) Nemusím zbytečně dráždit býka, že. Pak mi to tam zkoušel vrátit, ale to už k hokeji patří. Říkal mi to pak i na konci, že mi to chtěl oplatit, tak jsme se tomu oba zasmáli.
A jak to nesl, nebyl trochu otrávený?
Já to pořádně neviděl, ale kluci mi pak říkali, že se za mnou podíval. To asi teda znamenalo, že byl otrávený. Viděl jsem, že je to on když mi to pak jel oplatit. Málem se mu to povedlo, ale ustál jsem to.
Co vůbec v kabině? Od roku 2006 kdy jsi tady hrál naposledy sis někoho pamatoval z kabiny? Asi je tady těch kluků už pomálu...
Já tady začínal s Kaňkou. Spolu jsme tady vlastně byli i když on dnes nehrál. Jinak Michal Gulaši tady vlastně není, ten je tuším v Karlových Varech. No a pak samozřejmě Jirka Burger. Ten je tady furt. (smích)
Závěrem, co říkáš vůbec na výluku v NHL? Myslíš si, že se hráči a majitelé klubů brzy dohodnou nebo sezona v zámoří nezačne?
Sleduju to, protože mi informace chodí na e-mail. Takže aktuální informace mám. Já to ovšem sám nechápu, proč se vůbec něco takového děje. A neodvažuju se tipovat kdy to začne nebo jestli to vůbec začne. Pokud se to nestihne domluvit do prosince, tak sezona asi vůbec nečne údajně kvůli malému počtu zápasů, který by se odehrál.
