Vítkovičtí mladší dorostenci skončili na republikovém finále extraligy na 4. místě. Po návratu do Ostravy bylo na tváři trenéra Romana Ryšánka znát mírné zklamání, že tým nedosáhl na medaili. Nakonec ale může být se sezonou spokojen, jeho svěřenci skončili před Třincem a jako jediní porazili mistry z Chomutova.
Mladí hokejisté Vítkovic se na finálovém turnaji mistrovství republiky předvedli v dobrém světle. Na libereckém ledě sice nebyli v úplně nejlepší formě, ale zabojovali a i s nepopulární bramborovou medailí by měli být spokojení.
„Turnaj byl velice dobře zajištěn a zvládnutý, z pohledu organizace. Vše probíhalo v pořádku, na kvalitní úrovni,“ říká o průběhu mistrovství republiky trenér vítkovického mladšího dorostu Roman Ryšánek.
Jeho svěřenci absolvovali dlouhou cestu do Liberce a úvodní zápas v jednom dni. Pobyt v autobuse se ale na nich podle všeho nepodepsal, Vítkovičtí podali hned na začátek výborný výkon. „Jeli jsme v den zápasu, ale zápas samotný jsme zvládli. Tehdy jsme samozřejmě nevěděli, že hrajeme s pozdějším mistrem, ale výhra 6:4 nad Chomutovem nás mohla těšit. Bohužel i tento zápas se podepsal na našem výkonu ve druhém utkání. S Chomutovem jsme hráli hodně pozdě, zápas končil kolem jedenácté večer. Klukům se neusínalo dobře, většina usla až kolem druhé, třetí hodiny v noci. Na druhý den nás čekal Třinec, který byl na nás velice dobře připraven,“ prozradil Ryšánek.
Ocelářské derby bylo soubojem vítěze východní skupiny s druhým týmem a Slezané měli i v tomto duelu navrch. „Rozdíl výkonu byl patrný. I když mohl bych zmínit, že první gól jsme dostali ze snad metrového ofsajdu, ale to už teď nic nevyřeší. Dostalo nás to trochu do kolen a nechci říct, že by kluci byli nějak unavení, ale Třinec měl více sil, byl všude rychleji, ale ne o krok, ale o pět kroků,“ přiznal kouč mladšího dorostu.
Ve třetím střetnutí čekala na Ostravany Sparta a připravit se dobře na tento zápas bylo podle Ryšánka hodně těžké. „Na tým po té prohře s Třincem jakoby padla deka. Dotahovali jsme se, snažili jsme se, ale měli jsme problémy v koncovce. Tendenční rozhodování sudích nechám úplně stranou. Chyba byla svým způsobem v nás, že jsme neproměnili šance.“ Sparta tak nad Vítkovicemi vyhrála.
Sám trenér Ryšánek prozradil, že se mužstvo na turnaji nepotkalo s nejlepší formou. „Není to chyba hráčů, nechci říct, že to je jejich vina. Je to tak, že výkon jde jednou nahoru, podruhé dolů. To byl případ třeba jednoho z našich nejlepších hráčů, Samuela Ollendera. Tomu tento turnaj nesedl, měl problémy s proměňováním šancí. Problémy měla druhá formace. V žádném případě hráče nijak neshazuji, to bych ani nechtěl, ale prostě během turnaje jsme nebyli úplně na vrcholu svých sil. Forma odešla, přestože jak Ollender, tak celé mužstvo usilovně a hlavně urputně bojovalo.“
Roman Ryšánek také zmínil jednu skutečnost, která jej velice nemile překvapila. „Byl jsem hodně rozhozený, když jsem zjistil, že sázkové kanceláře vypisují kurzy na zápasy mladšího dorostu a i na střelce branek v této kategorii. Tohle podle mě v mládeži nemá vůbec co dělat!“
Program mistrovství republiky uháněl dál, Vítkovice, stejně jako ostatní, musely absolvovat pět zápasů v pěti dnech. Čtvrtým soupeřem byl Liberec. „Věděli jsme, že ještě není nic ztraceno, ale že musíme zvládnout zápas s Libercem, dobře jsme se na ně připravili. Kluci bojovali, nasazení bylo skvělé, prohrávali jsme dva tři, ale podařilo se nám vyrovnat. Bohužel v nájezdech jsme se nedokázali prosadit. Kdyby se nám podařilo získat extrabod, mohla z toho být medaile,“ pokýval hlavou kouč.
„Poslední zápas s Budějovicemi byl spíš už jen o prestiži, o tom, zda Budějovice získají alespoň nějaké body, nebo ne. Nám šlo už jen o konečné umístění, protože poslední, ale ani první jsme už být nemohli, ale nakonec jsme to zvládli a získali alespoň čtvrté místo,“ podotkl Ryšánek.
Zklamání z návratu bez medaile by ale nemělo být na místě. „Když to vezmu celkově, tak musím přiznat, že jsme tam jeli pro medaili, to si nebudeme nalhávat. Ale zklamání necítíme. Jako jediní jsme porazili mistry, mohli jsme na to mít, ale bohužel forma a to vše, co jsem zmínil, nám nakonec plány na medaili překazilo,“ pomyslel si vítkovický trenér.
„Celkově ale sezonu můžeme vnímat kladně. V naší skupině jsme byli celou sezonu s Třincem jednoznačně nejlepším týmem a v podstatě po polovině soutěže jsme už věděli, že postup na finálový turnaj nemůžeme ztratit. Třinec sice vyhrál základní část, ale v konečném hodnocení se nám nakonec podařilo jej předstihnout, takže i to nás může těšit, ale přiznám, že to je slabá náplast. Bohužel takový je sportovní život. Každopádně to byla pro nás velká zkušenost a ponaučení a snad se to promítne i do nadcházející sezony,“ zakončil Ryšánek.
