Nálada už pomalu dosahuje vrcholu. Čtvrtfinále play off už je skoro na spadnutí a Vítkovice se tvrdě připravují na úvodní duely proti Pardubicím. Právě východočeský celek je osudovým soupeřem brankáře Romana Málka. Čtyři předchozí série vyhrál a nyní doufá, že mu vítězné kouzlo vydrží i letos.
Čtvrtfinále už jistě klepe na dveře, jak se sám osobně cítíš před začátkem play off?
V prvé řadě se těším. Uvítal jsem tu delší přestávku, která po skončení základní části byla, protože jsme měli možnost si odpočinout a taky kvalitně potrénovat. Do prvního zápasu ještě zbývají dva dny, takže ještě to tak úplně necítím, ale samozřejmě, až se ve čtvrtek probudím, budu vědět, že play off je tady!
U brankáře, více než u hráčů v poli, hraje obrovskou roli psychika. Připravuješ se na nejdůležitější část sezony nějak speciálně i po této stránce?
V základní části se musím maximálně soustředit. Vím, že nemůžu chodit na nákupy, na nějaké dlouhé pochody nebo na něco, co by mě mohlo vyčerpat. Den před zápasem nejčastěji zůstávám doma a opravdu od odpoledne už jen odpočívám a tak se svým způsobem připravuju na daný zápas. V play off je to ještě o stupeň výš. Soustředění, péče o zdraví a fyzický stav, to všechno je teď mnohem důležitější a je potřeba si to hlídat. Dva zápasy ve dvou dnech jsou náročnější. Po zápase, alespoň mě osobně, se špatně spí a přitom je potřeba se už okamžitě připravovat na nový den a nové utkání. Na druhé straně ale právě o tom to play off je. Člověk se ráno vzbudí a začne ho mrazit, protože ví, že jde o hodně a výsledek není podstatný, počítá se jen bod za vyhraný zápas.
Snad jde jen o mrazení v tom pozitivním slova smyslu...
Určitě. Nemyslel jsem to tak, že bych se budil rozklepaný. Je to play off, vyvrcholení celé soutěže. Dvaapadesát kol hrajeme pro play off a pak se začne hrát o to nejdůležitější. Nám se podařilo postoupit z šestky, což je obrovská výhoda a teď je tady to samotné vyvrcholení sezony. Já osobně se hrozně těším. Nemyslím sice na to úplně pořád, protože to bych se asi zbláznil, ale den ode dne je to čím dál víc cítit a člověk vnímá, že přichází ten pravý svátek hokeje.
Čtvrtfinále vám za soupeře určilo Pardubice, což je pro tebe v play off osudový soupeř. Co můžeš za sebe k tomuto protivníkovi říct?
Za prvé musím říct, že mají pro svůj prospěch výborné diváky, kteří dokážou hnát tým dopředu a zároveň vytvořit tlak na rozhodčí i na hostující mužstvo. Z tohoto pohledu se tam hraje špatně, na druhé straně, když se tam vyhraje, je to zase o to příjemnější. Jejich mužstvo je kvalitní. Postoupili ze třetí pozice a i loni šli do play off z šestky. Mají to dobře nakombinované, dobře dopředu, stejně dobře dozadu a kvalita je i v bráně. Bude to těžký soupeř.
Pardubice jsou pro tebe osobně osudovým soupeřem play off proto, že jsi se s nimi utkal ve čtyřech sériích a pokaždé jsi se radoval z celkového vítězství. Bez ohledu na ten nadcházející, tvůj už pátý duel proti nim, v čem to bylo, že se ti proti Pardubicím v minulosti dařilo?
Každá ta série byla jiná. Už je to spousta let. Pokaždé to bylo jiné mužstvo, jiná sezona. Nevím, čím to bylo, že se mi proti nim takhle dařilo. Možná náhoda, možná štěstí.
Zmínil jsi fanoušky v Pardubicích, jak se ty osobně těšíš na atmosféru tohoto souboje?
Každému se skvěle hraje před plným a hlasitým hledištěm. Je výborné hrát v atmosféře, která třeba u nás byla na posledním zápase s Třincem. I hostující mužstvo nabudí bouřící hala víc, než když člověk přijede, namátkou, do O2 areny, kde je tři a půl tisíce diváků. To si někdy připadám, že je srpen a hraje se přátelák. Diváci jsou, alespoň pro mě, určitě plus a čím je lepší atmosféra, tím, dá se říct, se mi lépe chytá.
Byť je to v Pardubicích, kde jsi hodně neoblíbený mezi místními fanoušky?
Já to kolikrát ani neslyším, nevnímám to. Když jsem doopravdy v zápase, jsem schopný absorbovat jen ten „celkový dojem“, že se fandí, že hlediště bouří, jednotlivé pokřiky, i když by se týkaly mě, nevnímám.
Stejně jako v minulé sezoně, také nyní odstartujete čtvrtfinále na ledě soupeře. Je to podle tebe výhoda nebo nevýhoda?
Já osobně to beru tak, že pokud tam vyhrajeme, tak je to určitě výhoda. Možná se mi osobně bude i lépe hrát venku. Neřešil bych to nějak moc a nehloubal bych, jestli je to výhoda nebo nevýhoda a v čem, ale spíš bych řekl, že mi to nevadí.
Před týdnem říkal kapitán Jiří Burger, že se o případných rituálech pro play off ještě pobavíte. Už jste se na něčem dohodli?
Nedohodli a myslím, že kromě zákazu holení ani nic jiného nebude. Dneska se oholím a doufám, že ze mě bude Krakonoš.
