Vítkovický brankář Roman Málek byl jednoznačně největší postavou duelu mezi Ostravany a Davosem na letošním Spengler Cupu. Svými zákroky dodal mužstvu tolik potřebný klid a sebevědomí a nad jeho brankářským uměním zůstával rozum stát i švýcarským divákům.
V čem ty osobně vidíš největší změnu na výkonu mužstva oproti duelu s Kanadou?
Každému mužstvu se hraje vždy lépe, když se vydaří začátek a celá první třetina. Kór, když se hraje venku a před takovými diváky, jací tady v Davosu jsou a domácí povzbuzují. Je důležité třetinu přežít nula nula a nejlépe ji vyhrát. Pak se mužstvu daleko lépe dýchá a samozřejmě i hraje. Kdybychom dostali hned ze začátku gól, mohlo to být vše jinak. Vždyť na mě jel Petr Sýkora jen několik desítek sekund po úvodním buly. Být z toho gól, mohl se ten zápas vyvíjet úplně jinak. První třetina je základ a proti Davosu nám vyšla.
Nejen únik Petra Sýkory, ale vůbec vlastně v prvních čtyřech minutách jsi měl hodně práce a bylo tam spousta velice těžkých zákroků. Jak ses cítil?
Od začátku, už od rána, jsem se cítil dobře. Já jsem věděl, že ten zápas bude jiný, že nemůžeme předvést, co jsme předvedli v pondělí. Zase na druhé straně je potřeba se podívat, s kým jsme v pondělí hráli a s kým jsme hráli i dnes. Davos vede švýcarskou ligu, má půjčené velice kvalitní hráče, žádné „nazdárky“. Jestliže jeden z nejlepších útočníku Pavel Brendl nastoupil až ve čtvrté formaci, tak to jen dokládá kvalitu celého týmu Davosu. Takhle se na to každý musí podívat. Já myslím, že i přes prohru, jsme odehráli hodně dobrý zápas, i když ta prohra ty pocity kalí.
Ve třetí minutě odpískali sudí proti vám trestné střílení. Jak moc byl z tvého pohledu důležitý tento moment, když jsi jej zneškodnil vyrážečkou?
Já jsem o tom v první chvíli vůbec nevěděl. Já myslel, že jsme jen vyloučení. Povyjel jsem z brány, chtěl si upravit výstroj a najednou u mě stojí rozhodčí a říká mi, abych nejezdil z brankoviště. Já jsem koukal jako blázen a najednou vidím, že na středovém kruhu stojí hráč. Tak pak jsem zjistil, že je trestné střílení. No, vyjel jsem si, protože jsem čekal, že bude střílet, on si to trochu hodil na stranu a já už v podstatě věděl, že to půjde na vyrážečku.
Většina útočných akcí Davosu končila velkým tlakem do brány a skrumážemi, ve kterých létalo hodně krytých a nebezpečných puků…
Oni to hráli hodně kolem brány. Pořád měli jednoho nebo dva hráče před bránou, tak, jak se to dneska hraje. Střela od beka nemusí být vůbec rána, stačí dobře zakrytý výhled, nějaká teč a je to. Hráli prostě takový hokej, ale ten už takhle hráli v létě, když jsme se s nimi v přípravě potkali.
Ve druhé třetině jste se dostali do vedení, ale bohužel pak přišel závěr a dva góly Tatíčka otočily vývoj zápasu…
Nás tam trochu vařili. Při prvním gólu skončil puk na chvilku na síťce, já myslel, že tam pořád je. Za brankou stál Malda s hráčem a najednou koukám a puk je v bráně. No a druhý gól to byla přesilovka. Dvakrát se dostali do stejné šance, poprvé nedali a podruhé už ano. Je to obrovská škoda, že jsme v té poslední minutě inkasovali. Kdybychom udrželi vedení, nebo šli do třetí za vyrovnaného stavu, zase to mohlo být o něco jinačí. Hrálo by se nám to lépe.
Za výkon se ale rozhodně stydět nemusíte, co myslíš?
Já myslím, že vůbec ne. Když jsme se s klukama dozvěděli, co se o nás v Česku píše, ty nesmysly o ostudě a propadáku s Kanadou, tak jsme moc a moc chtěli nad Davosem vyhrát. Uznávám, to se sice nepovedlo, ale podle mého názoru jsme podali hodně dobrý výkon a ukázali jsme, že ten hokej hrát umíme. Vždyť hrajeme bez tolika hráčů základní sestavy a i tak jsme Davos, myslím, velice potrápili. Určitě se nemáme za co stydět.
Další zápas vás čeká ve čtvrtek a bude jím klíčové čtvrtfinále. Jak se na ten zápas připravit, aby to skončilo úspěchem?
V prvé řadě musíme počkat, kdo na nás vyjde. Vypadá to na Kloten nebo Wolfsburg, ale já si osobně myslím, že to bude Kloten. Máme před tím jeden dobrý den na regeneraci a přípravu.
Je pro vás velkou výhodou, že před tímto důležitým zápasem máte volno?
Svým způsobem to je jedno. Samozřejmě jsme hráli dva hodně těžké zápasy a hrát takové tři a ve třech dnech, to by asi bylo velice nepříjemné. Já osobně ten den volna uvítám. Stačí se podívat na hodiny, před chvílí jsme dohráli zápas s Davosem a je jedenáct hodin večer. Upřímně bych si nerad představoval, že hned zítra budeme hrát od tří hodin. To pak není vůbec čas na regeneraci. Třeba já usínám až kolem druhé ráno a to bych se vůbec nevyspal. Já to volno určitě uvítám.
