Slovenskému útočníkovi Romanu Tomasovi se konečně podařilo prolomit střeleckou smůlu a v Brně zaznamenal svůj vůbec první letošní a celkově premiérový gól ve Vítkovickém dresu. Po utkání se z branky ale příliš neusmíval, radost kalil smutek z těsné porážky 2:3.
S Kometou jste prohráli a s výsledkem tedy asi spokojení být nemůžete. Jak ale hodnotíte výkon?
První dvě třetiny jsme, myslím si, hráli super. V té poslední nevím, vlítli na nás a měli přesilovky, které rozhodují zápasy. Dostali pět na tři a to využili. Pak už tam přišel ten třetí gól a ten se těžko dotahoval.
V dresu Vítkovic jsi konečně prolomil střeleckou smůlu a skóroval jsi, může tě premiérový gól i přes prohru těšit?
Určitě bych měl větší radost, kdybychom vyhráli. Ale i tak je to takové malé pozitivum, trochu jsem se zbavil toho prokletí. V každém případě ale hraju pro tým, za mužstvo, ne za sebe. Je škoda, že jsme neuspěli, určitě bod jsme si zasloužili odvézt.
Zápas jste přitom neměli špatně rozehraný, dvakrát jste vedli...
Každý takový zápas hodně mrzí. Když prohrajete tři dva a za stavu takového, jaký byl... Mohli jsme to dotáhnout do vítězného konce, ale trochu jsme ujeli a prohráli. Takový zápas byl i v Pardubicích. Znovu se z toho musíme posbírat, zdvihnout hlavu a ve Zlíně už konečně bodovat.
K dokonalému obratu Komety jistě dopomohla i znovu bouřlivá divácká kulisa. O to hůř se pak ztráta dotahuje, ne?
Atmosféra je skvělá, je to radost tady hrát. Domácím můžeme v tomto trochu závidět, ale tak to je Brno. Rondo je Rondo. I na první ligu tady chodilo hodně lidí, takže není se co divit.
Klíčovou roli v tomto utkání sehráli hráči, kteří na jaře opustili Vítkovice...
No, pro ně je to určitě takové zadostiučinění. Já osobně si pamatuju, že když jsem odešel z Třince, tak jsem jim pak v zápase dal hattrick. Tak to často bývá. Člověk to možná ani nečeká a vidíte, porazili nás bývalí vítkovičtí hráči, Stehlo dva góly, Kvapil jeden. No, nic se nedá dělat.
