V Romanu Málkovi našly Vítkovice skvělého brankáře, který dokáže tým podržet v momentech, kdy se mu nedaří. Už několikrát měl nakročeno k nule, ale vyšlo mu to až ve dvacátém kole v duelu proti Kladnu.
Gratuluji k první nule. Jak těžká byla? Kladno se k moc střelám nedostalo a nevybavuji si, jestli jsi tam měl nějaký ten hraniční zákrok.
Kladno se moc do útoku netlačilo, hlavně se snažilo bránit. Čekali na chyby, které uděláme a my jsme je naštěstí neudělali. Jsem rád, že jsem konečně tu nulu zvládl (smích).
Byl to pro tebe těžký zápas. Měl jsi jen šestnáct zákroků a to brankáři nemají rádi.
Je to nepříjemné, ale s tím nic nenadělám. Prostě to tak je. Důležitější je, že jsme potřebovali nutně vyhrát. Po pauze jedeme třikrát ven a to bude těžké. A body v zápase proti Kladnu, ať byl sebevíce těžký, jsou povinností.
Hráli jste s posledním týmem tabulky, ale na vítězství jste se opravdu hodně nadřeli.
Bylo to hodně vybojované vítězství. Bylo to napínavé až do konce a zaplaťpánbůh, že Ujča dal ten gól. Tím jsme se uklidnili.
Obrana byla opět hodně improvizovaná. Je to pro brankáře těžké?
Dneska jsme dozadu hráli dobře. A nebylo to jednoduché. Máme za sebou náročný týden, ve kterém jsme v osmi dnech odehráli čtyři zápasy. Z Plzně jsme přijeli v sobotu ve čtyři ráno a dneska to bylo cítit. Takže síly chyběly, ale zvládli jsme to.
Ještě jednou se vrátím k té obraně. Máte v ní několik nových hráčů. Je to pro brankáře těžké?
Těžší to je, ale ne o moc. Dá se to zvládnout. Samozřejmě by bylo lepší, kdybychom hráli ve stabilní sestavě. Ale zranění prostě přicházejí a je zázrak, že nám to vydrželo tak dlouho. Teď máme deset dní volna a kluci se dají do kupy. Takže jsme za volno vděční.
Klíčovým okamžikem bylo to, že jste přestáli osmiminutové oslabení v úvodu druhé třetiny.
Hráli jsme v oslabení strašně dlouho, ale kluci to ubránili. Stále jsem věřil, že ten gól dáme. I když jsem si myslel, že to bude dříve a nebude to takové drama.
