Do vítkovického útoku přichází po slovenském "obranáři" Peteru Húževkovi další hráč od našeho východího souseda. Rodák z Popradu Roman Tomas ukončil působení v celku regionálního rivala z Třince a nyní bude bojovat v modrobílých barvách Vítkovic.
Romane, vy jste měl v Třinci dlouhodobý kontrakt, ale jste hráčem Vítkovic. Copak se přihodilo?
"Určitě jsem tam měl smlouvu ještě na dva roky. Ale raději bych to nechtěl nějak blíže komentovat proč jsem odešel. Byly tam nějaké věci mezi mnou a vedením, nakonec i trenérem. Takže jsem nabídku Vítkovic přivítal."
Podobně jste musel jako "nežádoucí" z Třince odejít už před dvěma lety. Takže podobná situace?
"Je to tak. Jak se říká: Dvakrát do jedné řeky nevstoupíš. Ale já bohužel vstoupil. Dá se říct, že jsem se ponaučil a podobnou chybu už asi neudělám."
V Extralize jste hrál kromě Třince i za Plzeň a Mladou Boleslav. Máte už tedy české kluby solidně procestované...
"No, vypadá to tak, že jsem pořád někde (úsměv). Tohle je můj asi čtvrtý nebo pátý klub v Česku. Já doufám, že už nebudu takový cestovatel co neustále mění kluby."
Vyhovují vám tréninky v letošní přípravě? Jednofázový letní dril není příliš obvyklý...
"Pokud si pamatuju, tak jsem ještě nikdy nezažil letní přípravu, kde by se trénovalo jednofázově. Ale rád vítám novou změnu. Trénuje se dopoledne asi více než obvykle, ale zase po poledni je oddych."
Oddych nebo si případně přidat další tréninkové dávky...
"(úsměv) Kdo toho má málo nebo ví, že potřebuje přidat, tak si po obědě ještě přidá. Určitě výhoda, důležitá je i regenerace a odpočinek."
V Ostravě se buduje nový tým, co máme od vás očekávat nebo jaké máte představy a cíle?
"Řada hráčů odešla, takže šanci tady dostávají mladší chlapci. Ale jsem rád, že se můžu zapojit do nového kolektivu, který se tady buduje."
A pro vás osobně, jaké máte cíle vy?
"Z mojí strany chci hlavně hrát, dostat pořádnou šanci a ukázat že hokej umím hrát. A pomoci Vítkovicím k dalším úspěchům."
Na konci přípravy se tradičně jezdí na Tatranský pohár. Vy jako rodilý Popradčan se asi hodně těšíte, je to tak?
"No vidíte, to by bylo hodně příjemné. Doma v Popradě jsem nebyl asi sedm let. Nebo tedy nehrál jsem doma. Uvidíme, slyšel jsem že tam jsou nějaké změny a kdo ví, jestli klub bude pokračovat. Rád bych se tam ale ukázal a zahrál si doma. Těším se."
Před časem jste také hrál v ruském druholigovém Leninogorsku a dvě měsíce v Krakově. To jsou docela zajímavé štace. Povíte nám nějakou zajímavost?
"V Rusku to bylo šílené, trénovalo se od rána do večera. Pak už jsem toho měl plné zuby a v prosinci... Prosinci? Je to dvánáctý měsíc? (smích) V prosinci jsem tedy odešel a nechtěl hledat žádný nový klub. Spíše na oddych jsem si tedy vybral to polské angažmá v Krakově. Když se na to kouknu zpětně, bylo to do života alespoň něco takového nového."

"Určitě jsem tam měl smlouvu ještě na dva roky. Ale raději bych to nechtěl nějak blíže komentovat proč jsem odešel. Byly tam nějaké věci mezi mnou a vedením, nakonec i trenérem. Takže jsem nabídku Vítkovic přivítal."
Podobně jste musel jako "nežádoucí" z Třince odejít už před dvěma lety. Takže podobná situace?
"Je to tak. Jak se říká: Dvakrát do jedné řeky nevstoupíš. Ale já bohužel vstoupil. Dá se říct, že jsem se ponaučil a podobnou chybu už asi neudělám."

"No, vypadá to tak, že jsem pořád někde (úsměv). Tohle je můj asi čtvrtý nebo pátý klub v Česku. Já doufám, že už nebudu takový cestovatel co neustále mění kluby."
Vyhovují vám tréninky v letošní přípravě? Jednofázový letní dril není příliš obvyklý...
"Pokud si pamatuju, tak jsem ještě nikdy nezažil letní přípravu, kde by se trénovalo jednofázově. Ale rád vítám novou změnu. Trénuje se dopoledne asi více než obvykle, ale zase po poledni je oddych."
Oddych nebo si případně přidat další tréninkové dávky...
"(úsměv) Kdo toho má málo nebo ví, že potřebuje přidat, tak si po obědě ještě přidá. Určitě výhoda, důležitá je i regenerace a odpočinek."
V Ostravě se buduje nový tým, co máme od vás očekávat nebo jaké máte představy a cíle?
"Řada hráčů odešla, takže šanci tady dostávají mladší chlapci. Ale jsem rád, že se můžu zapojit do nového kolektivu, který se tady buduje."
A pro vás osobně, jaké máte cíle vy?
"Z mojí strany chci hlavně hrát, dostat pořádnou šanci a ukázat že hokej umím hrát. A pomoci Vítkovicím k dalším úspěchům."
Na konci přípravy se tradičně jezdí na Tatranský pohár. Vy jako rodilý Popradčan se asi hodně těšíte, je to tak?
"No vidíte, to by bylo hodně příjemné. Doma v Popradě jsem nebyl asi sedm let. Nebo tedy nehrál jsem doma. Uvidíme, slyšel jsem že tam jsou nějaké změny a kdo ví, jestli klub bude pokračovat. Rád bych se tam ale ukázal a zahrál si doma. Těším se."
Před časem jste také hrál v ruském druholigovém Leninogorsku a dvě měsíce v Krakově. To jsou docela zajímavé štace. Povíte nám nějakou zajímavost?
"V Rusku to bylo šílené, trénovalo se od rána do večera. Pak už jsem toho měl plné zuby a v prosinci... Prosinci? Je to dvánáctý měsíc? (smích) V prosinci jsem tedy odešel a nechtěl hledat žádný nový klub. Spíše na oddych jsem si tedy vybral to polské angažmá v Krakově. Když se na to kouknu zpětně, bylo to do života alespoň něco takového nového."