Útočník Roman Šimíček v úterý oslaví své sedmatřicáté narozeniny. Nejzkušenější hráč ostravského celku se ale starý rozhodně necítí. A na ledě to potvrzuje. Letos pravidelně sbírá body a po dvaceti kolech jich má skoro tolik, jako loni po celé sezoně. I díky němu je tým v čele tabulky a předvádí pěkný a atraktivní hokej.
Zvládli jste teď dva těžké zápasy venku, když jste porazili jak Slavii, tak i Plzeň.
"Jsme rádi hlavně za tu Slavii. Konečně jsme tam udělali body. Už dlouho se nám tam něco takového nepodařilo. Potom jsme vítězství potvrdili v Plzni, takže musíme být spokojeni. Ale hlavně neusnout na vavřínech, musíme makat dál a pokračovat v co nejlepších výsledcích. Teď nás čekají další těžcí soupeři, navíc Litvínov venku. Takže to bude hodně těžké."
Pamatuješ si vůbec, kdy jste naposledy na Slavii vyhráli?
"Tak to ti neřeknu. Asi si nevzpomenu. Je to fakt tak dlouho, že si to už ani nepamatuji."
Bylo to po sedmi letech.
"To kecáš, tak dlouho to určitě nebylo. I když já na ty statistiky moc nejsem. (smích)"
Podruhé v sezoně jste se dostali do čela tabulky, teď jste tam vydrželi i více než jeden zápas. Takže nálada v týmu musí být skvělá.
"Samozřejmě. Líp se hraje, když jsme nahoře, než když se trápíme dole a pořad jsme pod tlakem, že prostě teď musíme. A když něco zkazíš, tak je to hned průser. Je to fajn, ale nemůžeme z toho žít, musíme přidávat další body a držet se na špici. Kdybych podlehli uspokojení, rychle by se nám to vymstilo."
Tvým hokejovým cílem je vyhrát s Vítkovicemi titul. Mohlo by to letos vyjít?
"Vůbec o tom ani nemluv. Jsem rád, že mužstvo šlape, tak jak šlape a drží se nás i to štěstíčko. To je to nejpodstatnější a co bude v budoucnu, na to ani nechci myslet."
A kde se vzala ta změna. Tým, který dvakrát marně bojoval o play off teď najednou vede.
"Zažil jsem tady ty poslední dvě sezony, kdy to nestálo za nic. A kdybychom to nezvládli i letos, bylo by to už hodně kritické. I tak se na to všichni díváme a trenéři i hráči touží po úspěchu. A to je základ. Máme před sebou velkou výzvu a chceme uspět. Prostě do třetice vyhořet nesmíme."
V úterý oslavíš sedmatřicáté narozeniny. Jak se cítíš?
"Zatím je to v klidu. Musím zaklepat, zdraví slouží, žádné problémy jsem zatím neměl. Ale nechci to zakřiknout, protože vždycky když něco takového řeknu, tak se něco vymamlasí. Ale vůbec si nepřipouštím, že mám už skoro sedmatřicet. No tak mám tolik, a co? Chci hrát, co to půjde, a na věk se neohlížím."
Navíc letos se ti daří a potvrzuješ, že na věku opravdu nezáleží.
"To, že se mi daří, samozřejmě taky hraje roli. Ale zase se to odvíjí od toho, že celý mančaft šlape, a tím pádem se daří i mě. A základ toho úspěchu je v tom, že letos jsme zvládli začátek soutěže, což se nám nepodařilo v minulých letech. Teď když nám pár zápasů nevyjde, tak máme nahráno a je to mnohem lepší, než když jste vzadu a po porážkách jste pod tlakem, že musíte dotahovat. I mě osobně začátek vyšel, ale stejně jako celý tým musím sklonit hlavu, nepřipouštět si to a poctivě makat."
V lajně hraješ jen s o rok mladším Viktorem Ujčíkem.
"Nám to spolu vyhovuje. S Ujčou se známe hrozně dlouho, hráli jsme spolu ve Spartě a také v reprezentaci. My si vyhovíme a já vím, co potřebuje a naopak. A oba pak potřebujeme ještě někoho, kdo nám tam bude bruslit a Sváča je v tom ideální. (smích)"
Dneska není problém hrát i přes čtyřicítku. Jak dlouho ještě plánuješ u hokeje zůstat?
"To neřeším. Stejně jako v posledních dvou letech mám smlouvu na rok. Po sezoně jsem ji vždy prodloužil. Teď se soustředím na tuto sezonu, a co bude potom, to se uvidí."
V pátek vás čeká Liberec. Co na něj bude platit?
"Vždycky to byl dobrý mančaft. Teď navíc změnili trenéra, takže uvidíme, s čím přijedou. Ale chceme vyhrát. Když podáme výkon, který doma podáváme, měli bychom uspět a snad konečně přilákáme i diváky do hlediště. Doufám, že přijde hodně lidí, už by mohli začít chodit."
Zvládli jste teď dva těžké zápasy venku, když jste porazili jak Slavii, tak i Plzeň.
"Jsme rádi hlavně za tu Slavii. Konečně jsme tam udělali body. Už dlouho se nám tam něco takového nepodařilo. Potom jsme vítězství potvrdili v Plzni, takže musíme být spokojeni. Ale hlavně neusnout na vavřínech, musíme makat dál a pokračovat v co nejlepších výsledcích. Teď nás čekají další těžcí soupeři, navíc Litvínov venku. Takže to bude hodně těžké."
Pamatuješ si vůbec, kdy jste naposledy na Slavii vyhráli?
"Tak to ti neřeknu. Asi si nevzpomenu. Je to fakt tak dlouho, že si to už ani nepamatuji."
Bylo to po sedmi letech.
"To kecáš, tak dlouho to určitě nebylo. I když já na ty statistiky moc nejsem. (smích)"
Podruhé v sezoně jste se dostali do čela tabulky, teď jste tam vydrželi i více než jeden zápas. Takže nálada v týmu musí být skvělá.
"Samozřejmě. Líp se hraje, když jsme nahoře, než když se trápíme dole a pořad jsme pod tlakem, že prostě teď musíme. A když něco zkazíš, tak je to hned průser. Je to fajn, ale nemůžeme z toho žít, musíme přidávat další body a držet se na špici. Kdybych podlehli uspokojení, rychle by se nám to vymstilo."
Tvým hokejovým cílem je vyhrát s Vítkovicemi titul. Mohlo by to letos vyjít?
"Vůbec o tom ani nemluv. Jsem rád, že mužstvo šlape, tak jak šlape a drží se nás i to štěstíčko. To je to nejpodstatnější a co bude v budoucnu, na to ani nechci myslet."
A kde se vzala ta změna. Tým, který dvakrát marně bojoval o play off teď najednou vede.
"Zažil jsem tady ty poslední dvě sezony, kdy to nestálo za nic. A kdybychom to nezvládli i letos, bylo by to už hodně kritické. I tak se na to všichni díváme a trenéři i hráči touží po úspěchu. A to je základ. Máme před sebou velkou výzvu a chceme uspět. Prostě do třetice vyhořet nesmíme."
V úterý oslavíš sedmatřicáté narozeniny. Jak se cítíš?
"Zatím je to v klidu. Musím zaklepat, zdraví slouží, žádné problémy jsem zatím neměl. Ale nechci to zakřiknout, protože vždycky když něco takového řeknu, tak se něco vymamlasí. Ale vůbec si nepřipouštím, že mám už skoro sedmatřicet. No tak mám tolik, a co? Chci hrát, co to půjde, a na věk se neohlížím."
Navíc letos se ti daří a potvrzuješ, že na věku opravdu nezáleží.
"To, že se mi daří, samozřejmě taky hraje roli. Ale zase se to odvíjí od toho, že celý mančaft šlape, a tím pádem se daří i mě. A základ toho úspěchu je v tom, že letos jsme zvládli začátek soutěže, což se nám nepodařilo v minulých letech. Teď když nám pár zápasů nevyjde, tak máme nahráno a je to mnohem lepší, než když jste vzadu a po porážkách jste pod tlakem, že musíte dotahovat. I mě osobně začátek vyšel, ale stejně jako celý tým musím sklonit hlavu, nepřipouštět si to a poctivě makat."
V lajně hraješ jen s o rok mladším Viktorem Ujčíkem.
"Nám to spolu vyhovuje. S Ujčou se známe hrozně dlouho, hráli jsme spolu ve Spartě a také v reprezentaci. My si vyhovíme a já vím, co potřebuje a naopak. A oba pak potřebujeme ještě někoho, kdo nám tam bude bruslit a Sváča je v tom ideální. (smích)"
Dneska není problém hrát i přes čtyřicítku. Jak dlouho ještě plánuješ u hokeje zůstat?
"To neřeším. Stejně jako v posledních dvou letech mám smlouvu na rok. Po sezoně jsem ji vždy prodloužil. Teď se soustředím na tuto sezonu, a co bude potom, to se uvidí."
V pátek vás čeká Liberec. Co na něj bude platit?
"Vždycky to byl dobrý mančaft. Teď navíc změnili trenéra, takže uvidíme, s čím přijedou. Ale chceme vyhrát. Když podáme výkon, který doma podáváme, měli bychom uspět a snad konečně přilákáme i diváky do hlediště. Doufám, že přijde hodně lidí, už by mohli začít chodit."
