Ostravský obránce by se mohl považovat za obrovského smolaře. Velkou část minulé sezony strávil na marodce a letos věřil, že se mu zranění budou vyhýbat. Ovšem v duelu na Slavii mu Petr Jurečka v pádu bruslí rozsekl nos. Michal ale potvrzuje, že je tvrďák a už proti Litvínovu nebude v sestavě chybět.
Už trénuješ, i když s mřížkou přes obličej. Znamená to, že už budeš hrát?
"Budu hrát. Jdu do toho. Už jsem v pohodě, otoky spadly, takže jsem připraven. Cítím se dobře a nechci se jen dívat na kluky, jak hrají. Budu hrát s mřížkou. Sice přes to není nic vidět (smích), ale musím to nějak zvládnout. Musím si na to zvyknout a problém je, že nevidím hlavně pod sebe. Ale po pár minutách na ledě nebudu ani vědět, že nějakou mřížku mám."
Nemáš tak trochu pocit, že jsi smolař. Zranění se na tebe jen lepí.
"Ale to ne. Tady to jsou malé věci a k hokeji patří. Nějaká rána přece člověka nerozhodí. Hlavně když to není nic většího. Jsou horší zranění než rozbitý nos. Ale opravdu musím zaklepat, aby se mi už ta zranění vyhýbala. A nejenom mě, ale všem klukům."
Kolik stehů ten nos spravilo?
"Mám jich čtrnáct venku a čtrnáct vevnitř. Bylo to hodně nepříjemné, protože se to dělalo zaživa. Ale doktor to zvládl super a musím mu poděkovat za to, že mě tak pěkně sešil. Trvalo to sice dvě a půl hodiny, ale stálo to za to (smích)."
Tým momentálně šlape a v takovém případě asi i to uzdravení probíhá rychleji.
"Přesně tak to je. Člověk si to chce užít a hrát co nejvíce. Chtěl jsem naskočit už v Liberci, ale stále to nebylo ono, protože jsem dobíral antibiotika."
Už trénuješ, i když s mřížkou přes obličej. Znamená to, že už budeš hrát?
"Budu hrát. Jdu do toho. Už jsem v pohodě, otoky spadly, takže jsem připraven. Cítím se dobře a nechci se jen dívat na kluky, jak hrají. Budu hrát s mřížkou. Sice přes to není nic vidět (smích), ale musím to nějak zvládnout. Musím si na to zvyknout a problém je, že nevidím hlavně pod sebe. Ale po pár minutách na ledě nebudu ani vědět, že nějakou mřížku mám."
Nemáš tak trochu pocit, že jsi smolař. Zranění se na tebe jen lepí.
"Ale to ne. Tady to jsou malé věci a k hokeji patří. Nějaká rána přece člověka nerozhodí. Hlavně když to není nic většího. Jsou horší zranění než rozbitý nos. Ale opravdu musím zaklepat, aby se mi už ta zranění vyhýbala. A nejenom mě, ale všem klukům."
Kolik stehů ten nos spravilo?
"Mám jich čtrnáct venku a čtrnáct vevnitř. Bylo to hodně nepříjemné, protože se to dělalo zaživa. Ale doktor to zvládl super a musím mu poděkovat za to, že mě tak pěkně sešil. Trvalo to sice dvě a půl hodiny, ale stálo to za to (smích)."
Tým momentálně šlape a v takovém případě asi i to uzdravení probíhá rychleji.
"Přesně tak to je. Člověk si to chce užít a hrát co nejvíce. Chtěl jsem naskočit už v Liberci, ale stále to nebylo ono, protože jsem dobíral antibiotika."
