Extraligový ročník 2009/2010 přidal do vítkovické klubové sbírky osmou stříbrnou medaili. Tým trenérů Aloise Hadamczika a Kamila Konečného s kapitánem Jiřím Burgrem a kanonýrem Viktorem Ujčíkem předvedl skvělou sezonu. Mužstvo mohlo reálně dosáhnout i na stupínek nejvyšší.
Vše začalo už rok před tím. VÍTKOVICE byly v roce 2009 blizoučko semifinále, ale slibně rozehraná série nakonec nedopadla. Slavia Praha dokonala obrat z 1:3 na 4:3. Nicméně ostravský celek zanechal dojem, který byl příslibem do ročníku, o kterém bude řeč.
Od sezony 2009/2010 letos uplynulo 15 let.
V týmu mezi sezonami došlo k minimálním změnám, a ty ještě vedly ke zkvalitnění kádru. Obranu ještě více vyztužil Vladimír Sičák, přišel také řízný slovenský bek Denis Rehák. K brankáři Jakubu Štěpánkovi se připojil čerstvý hokejbalový mistr světa Filip Šindelář. V útoku se o slovo stále častěji hlásili juniorští mistři ligy 2009.
Už před sezonou vyhlásil trenér a generální manažer v jedné osobě Alois Hadamzcik útok na první šestku v základní části. Pro někoho možná až přehnané nároky splnil tým dokonale. Od prvních kol vše šlapalo, už během úvodní čtvrtiny soutěže se VÍTKOVICE vyhouply do čela extraligové tabulky a vydržely tam bezmála 30 kol v řadě!
Nic na tom nezměnily ani zdravotní problémy Štěpánka, který tak velice často přenechával místo Šindelářovi. Během sezony se do hry po komplikované zlomenině nohy zapojil i Petr Vrána, který rok před tím působil v NHL v New Jersey Devils. Dres VÍTKOVIC oblékl na osm zápasů také Marek Malík. Další hráč se zkušenostmi z NHL Václav Varaďa tým ještě během podzimu opustil a sezonu dokončil v Kometě Brno.
Kolem Vánoc opět přišel výsledkový pokles, který ještě podnítil odchod dlouholeté opory Petra Hubáčka do Komety Brno. Leden se týmu nevydařil a Ostravané museli opustit ty úplně nejvyšší příčky. Stále ale zůstávali na hranici pětky, což bylo dobré.
Skoro měsíční olympijská přestávka mužstvu prospěla. Na soustředění ve Švýcarsku hráči v přípravných utkáních nabrali sílu a někteří i třeba ztracené sebevědomí a ve zbylých kolech, a hlavně v play off mohli začít opět v plné parádě. Předsevzetí o umístění do šestého místa se podařilo splnit. VÍTKOVICE pošilhávaly po třetím místu, ale nakonec bránily a úspěšně ubránily čtvrtou pozici před pátou Spartou.
Sedm zápasů se Spartou i smrt v hledišti
Ve čtvrtfinále Ostravané opět narazili na Spartu Praha. Série nabídla velice vyrovnaný až urputný boj. První zápas ovládli Vítkovičtí, druhý Sparťané. Podle scénáře domácích zápasů to stejně probíhalo i v Praze – třetí duel patřil Spartě, čtvrtý VÍTKOVICÍM. Za stavu 2:2 se série přesunula do Ostravy
Páté čtvrtfinále se muselo hrát nadvakrát. Během první třetiny zápasu totiž v hledišti tehdejší ČEZ Arény zkolaboval fanoušek, kterého se zdravotníci dlouhých 45 minut snažili přivést k životu, bohužel marně. Po tragické události a dlouhé přestávce se zástupci obou klubů i týmů domluvili na zrušení zápasu a jeho přesunutí na následující den.
Obnovené páté utkání pak patřilo domácím, VÍTKOVICE se po výhře 2:0 jely do Prahy pokusit o dokonání postupu v šestém zápase. Sparťané ale byli proti, když vyhráli 2:1, ke slovu musel přijít osudový sedmý zápas.
V ČEZ Aréně nebylo v rozhodujícím utkání jiné mužstvo než VÍTKOVICE. Druhá třetina sice skončila nerozhodně 1:1, ale ve třetí domácí dvakrát skórovali, Jakub Štěpánek zavřel bránu a po výhře 3:1 se za konečného stavu 4:3 na zápasy mohli Ostravané radovat z postupu do semifinále, poprvé od roku 2005!
Odveta za loňské vyřazení
V semifinále VÍTKOVICE narazily na Slavii Praha. Taková bitva jako před rokem to ale nebyla. Slavia si musela cestu do semifinále proklestit přes pětizápasovou bitvu s Litvínovem v předkole a šestizápasovou ve čtvrtfinále se Zlínem.
VÍTKOVICE byly posilněné vítězstvím nad Spartou a až na první zápas na pražském ledě, který sešívaní vyhráli 5:3, to byla suverénní jízda. VÍTKOVICE doma deklasovaly Slavii nejprve 7:2, pak si připsaly vítězství 3:1, v Praze přišla již zmíněná prohra 3:5, čtvrté utkání už ale bylo opět v režii Ostravanů – 4:3 a postup do finále pečetilo domácí vítězství 3:1 před vyprodanými tribunami. Slávisté sice přímo na ostravském ledě převzali bronzové medaile, ale radost neměli, skončili dříve, než chtěli. Zato ovace a euforie modro-bílých byly bezbřehé.
Stopku vystavila pardubická mašina s Dominátorem
Cesta za pohárem. Vítkovičtí fandové cítili velkou příležitost a samotný tým také. Vždyť papírově měli modro-bílí jeden z nejsilnějších kádrů posledních dekád. Bohužel znovu chybělo to „něco“.
Po osmi letech se VÍTKOVICE probojovaly do finále, kde se postavily Pardubicím v čele s Dominikem Haškem. Média finále vnímala jako souboj dvou vynikajících brankářů – Haška a Štěpánka. Ti, kteří sledovali boje o mistrovský titul, ale moc dobře viděli, že jde hlavně o souboj dvou nejlepších týmů extraligy.
Bohužel, VÍTKOVICE před finále přišly o klíčového obránce Richarda Stehlíka. Ten se zranil na jednom z posledních tréninků před odjezdem na východ Čech a jeho absence byla na ledě znát.
Kompletní Pardubice byly
nepřekonatelnou překážkou. Zvlášť, když v dosavadním průběhu play off ani
jednou nepadly. První zápas ovládly 5:1, ve druhém VÍTKOVICE držely nadějnou
remízu 0:0 až do konce druhé třetiny, pak ovšem inkasovaly a po prohře 0:1 se s
dvouzápasovým deficitem vracely do Ostravy. Třetí duel znovu patřil Pardubicím –
5:2. V tom čtvrtém byli Ostravané blízko historicky první výhře ve finále na
vlastním ledě. Vedli 2:1 a na dvoubrankový náskok mohl zvýšit z trestného
střílení Viktor Ujčík, k jeho smůle se mu však kotouč postavil, a přestože
Hašek nechal odkrytou celou horní polovinu branky, puk letěl vysoko nad. Minutu
před koncem se pak Pardubice dočkaly vyrovnání a poslaly zápas do prodloužení.
To velice rychle ukončil vítěznou brankou Somík. VÍTKOVICE ve finále nevyhrály
a na vlastním ledě převzaly stříbrné medaile. Modro-bílí byli oslavováni a
fanoušci měli velkou radost, nicméně z týmu bylo znát, že chtěl více.
Reprezentační sezona měla opět dva vrcholy. Tím nejzářivějším byla olympiáda ve Vancouveru, kde se jako brankářská trojka představil Jakub Štěpánek. Za vítkovické hráče dres národního týmu oblékli také obránci Pavel Kubina, Filip Kuba a Roman Polák. Z útočníku Tomáš Fleischmann. Na mistrovství světa 2010 v Kolíně nad Rýnem si pro zlatou medaili došli z vítkovické kabiny Jakub Štěpánek, obránce Michal Barinka a útočník Marek Kvapil.
Sestava HC Vítkovice Steel: Štěpánek, Šindelář, Vošvrda - Sičák, Stehlík, Kuboš, Jurečka, Trnka, Voráček, Malík, Rehák, Barinka, Němeček, Vitásek - Burger, Kvapil, Štefanka, Ujčík, Hubáček, Klimek, Hruška, Krenželok, Treille, Svačina, Vrána, Varaďa, Szturc, Roman, Strapáč, Selingr, J. Káňa, Plášek. Trenéři: Alois Hadamczik a Kamil Konečný.