Hvězdná posila z NHL Roman Polák je zpět ve Vítkovicích. Úterní duel se Zlínem byl pro ostravského rodáka obnovenou premiérou s vítěznou příchutí. Na jeho dresu se blyštilo kapitánské céčko a tvrdost jeho hry poznal nejeden ze zlínských Beranů. Povedený vstup do zápasů pro urostlého beka, který následně před novináře předstoupil se svým typickým smyslem pro ironii a humor.
Obnovená premiéra ve Vítkovicích a vůbec v české hokejové soutěži byla vítězná. Jak ses cítil a jak se cítíš?
Já myslím, že jsem to celkem zvládl. Čekal jsem, že to bude horší, ale po pěti měsících bez zápasu jsem se chtěl, ne, že rozbruslit, ale připravit. Zažít herní situace. Myslím, že se mi to povedlo. Samozřejmě to byl první zápas, takže výkon se bude určitě zlepšovat. Hlavně jsme ale jako tým odvedli dobrý výkon a musím pochválit kluky, že do toho šli od první třetiny. Myslím, že jsme byli jasně lepší a nakonec se to povedlo a máme ty… kolik je v téhle soutěži?... tři body.
Po dlouhé době konfrontace vůbec s českým klubovým hokejem. Jaký je dle tvého názoru?
Já si myslím, že je to pořád kvalitní liga. Osobní pocity – dobrý, já jsem se na to těšil a je škoda akorát, že diváků nemůže být v
íc. Snad se to postupem času zlepší.
Už jsi po prvním tréninku zmínil, že pro tebe bude nezvyk hrát s plexisklem na helmě, tak jak jsi vnímal toto?
Já jsem se ptal rozhodčích, jak to budou dál řešit, protože se přiznám, že je to pro mě trochu problém. Mám to zvednuté a je to vidět, že je to plexi zvednuté. Já doufám, že v tom budou trochu shovívaví a nechají mě s tím hrát.
Hned v prvním zápase jsi dostal na dres kapitánské céčko, co to pro tebe znamená?
(zapřemýšlí) Vlastně asi ani nevím. Já myslím, že není až tak důležité, kdo je kapitán. My máme v týmu další kluky, veterány, kvalitní hráče do kabiny. Proto myslím, že si budeme tady tu roli trošičku střídat. Pak je jedno, kdo má to céčko na hrudi.
Nastoupil jsi s číslem 16. Šestačtyřicítka nebyla volná?
(usměje se) Jsme trošku v české lize… takže to nebudu komentovat. Normálně bych měl nastoupit se čtyřicet šestkou, ale je to takové, jaké to je, koronavirus postihl každého.
V zápase se Zlínem to dost jiskřilo, ty sám jsi hasil třikrát nějaké začínající potyčky. Musel ses hodně mračit?
Ne, právě vůbec ne. Mě to bavilo. Štenclík (Jan Štencel, pozn. red.) tam pořád vyskakoval do těch nejvyšších hráčů, to je vždycky super. Jinak to bylo super, mělo to náboj a myslím, že i lidi to muselo bavit.
Bylo vidět, že tě to baví i ofenzivně, dá se čekat, že se budeš snažit podporovat útok i nadále?
Tak já si myslím, že kvůli toho si mě Vítkovice tady braly. Abych dával góly a měl hodně asistencí a hlavně do toho ofenzivního tlaku, abych přejížděl (smích). Ne, já si to musím zkusit, dokud to jde, protože pak až začne liga, tak budu zase vzadu a už se na mě bude zase křičet.
Rozdal jsi i pár hitů. Říkal jsi, že do zápasů naskočíš, jakmile budeš přesvědčený, že jsi na to maximálně připraven. Takže jak, tělo drží, všechno funguje?
No, on ten čas ještě nenastal, ale už jsem tady byl hodně pod tlakem, že musím nastoupit, takže jsem nastoupil.
Obnovená premiéra ve Vítkovicích a vůbec v české hokejové soutěži byla vítězná. Jak ses cítil a jak se cítíš?
Já myslím, že jsem to celkem zvládl. Čekal jsem, že to bude horší, ale po pěti měsících bez zápasu jsem se chtěl, ne, že rozbruslit, ale připravit. Zažít herní situace. Myslím, že se mi to povedlo. Samozřejmě to byl první zápas, takže výkon se bude určitě zlepšovat. Hlavně jsme ale jako tým odvedli dobrý výkon a musím pochválit kluky, že do toho šli od první třetiny. Myslím, že jsme byli jasně lepší a nakonec se to povedlo a máme ty… kolik je v téhle soutěži?... tři body.
Po dlouhé době konfrontace vůbec s českým klubovým hokejem. Jaký je dle tvého názoru?
Já si myslím, že je to pořád kvalitní liga. Osobní pocity – dobrý, já jsem se na to těšil a je škoda akorát, že diváků nemůže být víc. Snad se to postupem času zlepší.
Už jsi po prvním tréninku zmínil, že pro tebe bude nezvyk hrát s plexisklem na helmě, tak jak jsi vnímal toto?
Já jsem se ptal rozhodčích, jak to budou dál řešit, protože se přiznám, že je to pro mě trochu problém. Mám to zvednuté a je to vidět, že je to plexi zvednuté. Já doufám, že v tom budou trochu shovívaví a nechají mě s tím hrát.
Hned v prvním zápase jsi dostal na dres kapitánské céčko, co to pro tebe znamená?
(zapřemýšlí) Vlastně asi ani nevím. Já myslím, že není až tak důležité, kdo je kapitán. My máme v týmu další kluky, veterány, kvalitní hráče do kabiny. Proto myslím, že si budeme tady tu roli trošičku střídat. Pak je jedno, kdo má to céčko na hrudi.
Nastoupil jsi s číslem 16. Šestačtyřicítka nebyla volná?
(usměje se) Jsme trošku v české lize… takže to nebudu komentovat. Normálně bych měl nastoupit se čtyřicet šestkou, ale je to takové, jaké to je, koronavirus postihl každého.
V zápase se Zlínem to dost jiskřilo, ty sám jsi hasil třikrát nějaké začínající potyčky. Musel ses hodně mračit?
Ne, právě vůbec ne. Mě to bavilo. Štenclík (Jan Štencel, pozn. red.) tam pořád vyskakoval do těch nejvyšších hráčů, to je vždycky super. Jinak to bylo super, mělo to náboj a myslím, že i lidi to muselo bavit.
Bylo vidět, že tě to baví i ofenzivně, dá se čekat, že se budeš snažit podporovat útok i nadále?
Tak já si myslím, že kvůli toho si mě Vítkovice tady braly. Abych dával góly a měl hodně asistencí a hlavně do toho ofenzivního tlaku, abych přejížděl (smích). Ne, já si to musím zkusit, dokud to jde, protože pak až začne liga, tak budu zase vzadu a už se na mě bude zase křičet.
Rozdal jsi i pár hitů. Říkal jsi, že do zápasů naskočíš, jakmile budeš přesvědčený, že jsi na to maximálně připraven. Takže jak, tělo drží, všechno funguje?
No, on ten čas ještě nenastal, ale už jsem tady byl hodně pod tlakem, že musím nastoupit, takže jsem nastoupil.
