Ruský obránce Alexej Solovjev se navzdory platnému kontraktu ve Vítkovicích s ostravským klubem musí rozloučit. Kvůli současné politické situaci v Evropě není reálné, aby v následující sezoně působil v Česku, a tak přijal nabídku Sibiru Novosibirsk a vrací se do KHL. Sedmadvacetiletý zadák poslal všem na rozloučenou milý vzkaz.
„Chci poděkovat celé organizaci HC VÍTKOVICE RIDERA za ten čas, který jsem v klubu mohl strávit. Od prvního dne, kdy jsem dorazil do Česka až do toho posledního, kdy jsem musel odjet, jsem se tady cítil opravdu jako doma a vítaný. Velké díky chci vzkázat trenérům a vedení klubu za důvěru a podporu v době, kdy jsem to nejvíce potřeboval.
Děkuji také mým spoluhráčům, kteří mě okamžitě přijali za svého a pomohli mi se hned sžít s týmem a přizpůsobit se. Díky všem členům realizačního týmu a všem pracovníkům klubu za starostlivost a servis, díky kterému jsem měl vše, co jsem potřeboval a díky čemuž jsem se mohl soustředit pouze na hokej a podávání těch nejlepších výkonů.
Fanoušci si zaslouží speciální ocenění a poděkování za podporu a vřelé přijetí. Všichni víme, že současná situace a doba není snadná, nicméně ani na vteřinu jsem se ve Vítkovicích necítil nechtěný, nepocítil jsem žádnou zášť nebo negativní ohlasy směrem ke mně. Toho si velice vážím. Po celou dobu jsem vnímal velkou podporu fanoušků a byl to pro mě opravdu neskutečný zážitek slyšet z ochozů fandit „šajbu, šajbu“. Díky taky za všechny pozitivní a milé zprávy a vzkazy, které jsem po konci sezony od fanoušků dostával.
Ostrava a Vítkovice budou navždy v mém srdci. Odnáším si odsud jen ty nejlepší vzpomínky. Rozhodnutí nepokračovat bylo pro mě opravdu těžké. Na jedné straně jsem vždy v prvé řadě chtěl ukázat, že jsem hráčem, který může hrát stabilně KHL. Ovšem na straně druhé jsem ve Vítkovicích zažil opravdu skvělý čas a přemýšlel jsem nad tím, že tady zůstanu. Bohužel, jiné okolnosti, které se netýkají hokeje, mi mou volbu určily a já se nyní těším na novou zkušenost v novém klubu, kterým je Sibir Novosibirsk. Ale ještě jednou bych poděkovat všem, které jsem na své cestě v Česku a ve Vítkovicích poznal. Hokejový svět je malý a nikdy nevíme, co se může stát v budoucnu. Možná, že mě mé kroky opět zavedou do Vítkovic, a pokud se tak stane, budu jedině rád.“
