Foto: Brněnský Deník/Sabir Agalarov
Vítkovice dovedl po dlouhých 12 letech do semifinále play off. Trenér Miloš Holaň neskrýval po výhře v šestém zápase na ledě Komety radost, ale zároveň uznal sílu a kvalitu soupeře. Co řekl k výkonu Petera Muellera? Co vnímal jako černou kaňku série? Jakého soupeře by pro své svěřence chtěl v semifinále?
Trenére, velká gratulace k postupu, který jste vybojovali v šestém zápase. Bylo to drama až do prodloužení. Jak jste utkání viděl vy?
Podařilo se nám jít do vedení, což jsme chtěli. Ale ten hokej byl nahoru dolů. Soupeř nám odskočil, výsledek otočil. Potom se to povedlo nám. Šlo to do prodloužení. A tak nějak jsme tomu věřili, že jednou nám ta přesilovka prostě vyjít musí. Vyšla v pravý čas. Jako v pohádce – hráč, který hrával v Brně zlomil utkání na naši stranu.
Co říkáte na to, že to byl právě Peter Mueller, kdo rozhodl nejen šestý zápas, ale vlastně tři ze čtyř vítězných utkání?
Celou dobu vystupujeme jako tým. Jsme jeden tým a jako tým budeme pokračovat. Ale samozřejmě v každém týmu jsou určité individuality a Peter Mueller je jednou z nich. A my jsme tak trochu věřili, že by tohle mohla být jeho série. Ale bez dalších čtyř hráčů, potažmo patnácti hráčů by ten jeden neudělal vůbec nic. Ale jsme samozřejmě rádi, že tentokrát byl na naší straně.
S jakými pocity se ohlížíte za čtvrtfinále s Kometou, které jste vyhráli 4:2 na zápasy?
Celá ta série – musím poděkovat Brnu za parádní sérii. Vyrovnanou sérii. Bylo to o detailech. Ty misky vah byly hodně vyrovnané a my jsme strašně rádi, že se nakonec naklonily na naši stranu a bereme postup do semifinále.
Bylo na té sérii něco, co vás vyloženě zamrzelo nebo rozčílilo?
Já jsem ten, co se vždy staví za hráče. A pro mě na celé té parádní sérii byly jedinou kaňkou to ty rasistické urážky na Dominika Lakatoše. To bylo přes čáru Mi se to nelíbí, že to na stadionech je a zůstává to nepotrestáno.
V play off se o zdravotním stavu moc nemluví, ale ty informace částečně prosákly ven – jak moc jste během série bojovali se zdravotním stavem, konkrétně s virózou?
Bojovali jsme s tím hodně, ale jsem rád, že jsme to udrželi pod pokličkou a na další sérii budeme připraveni.
Vítkovice jsou po dlouhých dvanácti letech v semifinále, poprvé od roku 2011. Co to pro vás znamená?
Pro nás – pro Vítkovice – pro klub je to obrovský úspěch. A zásluha všech lidí, kteří se na tom podílí od majitele, sponzorů, sportovního úseku, realizačního týmu a těch hrdinů, kteří sedí v kabině, a to jsou hráči. Postup jsme oslavili a ti kluci si to zasloužili za to, co v celé sérii i celé dosavadní sezoně předvedli. Ale není konec, nic nekončí! Ale užíváme si to, možná poprvé v sezoně ode mě hráči slyšeli, že si to mají užít. Hokej je tvrdá práce a jenom tvrdá práce přináší výsledky.
Soupeře pro semifinále neznáte, bude to buď Hradec nebo Sparta.
Už si nemůžeme přát nebo vybírat. Jdeme dál. Vyhráli jsme jednu sérii a jestli chceme jít zase dál, musíme vyhrát další sérii. Počkáme si na to, kdo to bude. Potom se na toho daného soupeře začneme připravovat. Nespekulujeme a nekalkulujeme, tak jako jsme to nedělali ani před čtvrtfinále.
