Roman Polák byl opět ústřední postavou Vítkovic na cestě do čtvrtfinále. V důležitých chvílích to byl právě vítkovický kapitán, který padal do tvrdých střel a skvělou hrou tělem znepříjemňoval soupeři každý souboj o kotouč. Nezdolný tvrďák dnes odehrál rovných pět minut v oslabení a i díky němu se olomouckým nepodařilo v početní výhodě skórovat. Polák nezapomněl vyzdvihnout týmový výkon, ale také skvělé fanoušky, kteří téměř vyprodali OSTRAVAR ARÉNU.
Romane, jaká to byla série?
Byla to těžká série. Potýkali jsme se se zdravotními problémy, takže to bylo těžké a Olomouc hraje dobře a hraje nepříjemnou hru. Věděli jsme, že to bude těžké a jsem rád, že se nám to povedlo urvat na naši stranu.
Co bylo podle tebe v pátém duelu klíčové?
Věděli jsme, že to bude trošku nervózní, hlavně na začátku to bylo z naší strany nervózní. Ale já si myslím, že ta vyprodaná hala, nebo vypadalo to, že je vyprodaná, ti fanoušci nás hnali dál a myslím si, že ta třetí třetina byla odměna, protože ty první dvě nebyly z našeho pohledu dobré. Do třetí třetiny jsme vlétli tak, jak jsme měli a otočili to na naší stranu. 
Jak důležité bylo, že jste téměř ihned zareagovali na ten gól?
To je vždycky důležité, když dokážete rychle po vstřelené brance dát gól. Prostě se to sešlo a jsem rád, že to vyšlo.
Kde se podle zlomila celá série? Přece jen dotahovali jste.
Nevím, kdy se to zlomilo. Hlavní bylo, že jsme urvali jeden zápas v Olomouci a dotáhnout to tady před naše diváky, před vyprodanou halu. To byl super pocit a jsem rád, že se to povedlo.
Věřil si v neděli, když jste byli v takovém stavu, že vůbec můžete mít šanci?
Mě bylo nejlíp, já jsem si věřil (směje se). Já jsem nemocný nebyl, takže mně to nevadilo. Ale samozřejmě to k tomu hokeji patří a byli tam další hráči, kteří vyplnili to místo a hrál i vynikající hokej, takže to byla ta týmová výhra. A vůbec to, že jsme se posunuli dále, tak to byl týmový boj. Za to bych chtěl klukům poděkovat, že se to tak semklo a dokázali jsme se přes to přehoupnout. Bohužel to tak bývá, že se zraní nejlepší hráč, nám zrovna onemocnělo více hráčů, ale vyplnilo se to, šli jsme dál a šli jsme za vlastním cílem.
Bylo důležité, že se podařilo udržet na uzdě Davida Krejčího i dnes?
Podařilo a tady patří poděkování Samovi Bittenovi, který se o něj staral, ale takového hráče jako je Krejča prostě nejde udržet na uzdě. To si myslíte, že jste udělal dobrou práci a podíváte se a on má 1+1, takže tam to nejde. Ale co šlo, tak to Sam měl a odvedl vynikající práci.
O soupeři ještě není jasno, ale vypadá to asi na Třinec.
To my umíme na ten Třinec…to je blízko.
Jak si prožíval ten závěr, kde bylo hned několik těžkých momentů?
Úplně normálně. Já myslím, že by to byla těžká chvíle, i kdyby to bylo pět na pět nebo oni hráli bez gólmana šest na pět, takže je to jedno, si myslím. Jsme rádi, že jsme to zvládli a dotáhli to do vítězného konce.
