Století Ladislava Staňka! Kapitán mistrů 1952 by oslavil 100. narozeniny

Datum publikování:18. 10. 2021

Nejzapálenější, nejaktivnější, nejvíce vyčníval, nejvíce se snažil. Ladislav Staněk sice nebyl čistým vítkovickým odchovancem, ale jeho srdce bilo pro Vítkovice dlouhých 67 let. S modro-bílým klubem emotivně prožil téměř všechny vzestupy, pády, zklamání i vítězství. V pondělí 18. října by oslavil své 100. narozeniny.

Ladislav Staněk byl v pravdě první velkou osobností vítkovického hokeje. Byl jedním z prvních „nových hráčů“, které Vítkovice sbíraly v blízkém i vzdálenějším okolí. V Hrušově se narodil 18. října 1921 a byl lídrem místního sportovního klubu v létě ve fotbale a i v zimě v hokeji. Hokej mu učaroval přece jen o trochu více.

Ve 20 letech. Ještě jako hráč Hrušova, byl vybrán do „reprezentačního“ zápasu Čechy – Morava. Mezinárodních zápasů se během druhé světové války mnoho nehrálo, a když, tak výběr Protektorátu hrál s hokejisty Německa, případně Slovenského státu nebo Maďarska. Mezinárodní konfrontaci na české půdě tak nahrazovaly zápasy výběrů moravských klubů proti českým. Ve výběru Moravy v roce 1941 Staněk nechyběl a už tehdy se v jednom dresu potkal se svými příštími spoluhráči.

Vítkovice o Staňka projevily eminentní zájem a v lednu 1944 došlo k přestupu. Svým talentem a pílí se okamžitě vypracoval mezi nejlepší hráče a po generační obměně v polovině 40. let se stal i neoddiskutovatelným lídrem mužstva.

Tým SKVŽ po válce vzkvétal, sportovní vzestup podpořila výstavba zimního stadionu a v roce 1949 se mohl Ladislav Staněk – jako centr prvního útoku – radovat se spoluhráči z návratu do nejvyšší soutěže. Radost z postupu násobily i fakt, že byl prvním ze čtyř vítkovických průkopníků v reprezentačním dresu. Společně s Vašatem, Remiášem a Blažkem slavil Staněk s národním týmem před vlastním publikem výhru 8:2 nad Polskem 24. března 1949.

Vítkovice šly do nejvyšší soutěže se svým kapitánem s číslem 4 na zádech. A přišlo také posílení. Noví tahouni nijak nezpochybnili vedoucí roli Ladislava Staňka. Hrajícím trenérem se sice stal Vladimír Bouzek, ale kapitánem mužstva nadále zůstával Staněk.

I v roce 1950 měl nakročeno do reprezentace, jenže pomluvný kádrový posudek nakonec jeho nominaci překazil a vlastně mu zavřel dveře do národního týmu pro velké turnaje jednou provždy. Díky tomu se ale dokázal vyhnout krutému osudu většiny československých reprezentantů, kteří namísto na MS do Londýna, putovali do komunistických žalářů jako političtí vězni.

Vítkovice po návratu do ligy hned dvakrát útočily na titul a napotřetí se to povedlo. Ladislav Staněk byl vedle Bouzka přirozenou autoritou a také jedním z klíčových hráčů. Není žádným tajemstvím, že první titul se v roce 1952 zrodil díky lepšímu poměru skóre a byl to právě Ladislav Staněk, který vstřelil rozdílový gól v posledním utkání s Chomutovem, který znamenal, že se Vítkovice staly zlaté. Dvě stříbra z let 1950 a 1951, titul z roku 1952 a do třetice stříbro sezony 1952/1953.

Ve druhé polovině 50. let platil Ladislav Staněk za zkušeného lídra vítkovického mužstva, za jednu z ústředních postav vítkovického klubu, který se kromě dění na ledě začal velice rychle orientovat i v provozních záležitostech klubu, což pomalu začalo naznačovat, že v budoucnu by mohl zasednout do funkcionářského křesla.

V roce 1957 vedl vítkovické mužstvo na poznávacím a populárně-osvětovém turné po Číně. Konec aktivní kariéry se blížil, i když ještě bylo potřeba stihnout poslední medailový úspěch. Bronz sezony 1957/1958 byl závěrečným úspěchem, ke kterému Ladislav Staněk dovedl Vítkovice jako kapitán. Pak přišla přechodná sezona 1958/1959, kdy se stal trenérem.

Ročník 1959/1960 začal taktéž už jen jako trenér, jenže mužstvu se nedařilo a Staněk se společně s Václavem Bubníkem rozhodli pokusit se ligu v Ostravě zachránit z ledu. Nastoupili do posledních devíti zápasů, ale nestačilo to. Přišel nešťastný pád do druhé ligy, po kterém Ladislav Staněk pověsil aktivní kariéru nadobro na hřebík. Ve 39 letech a po 16 sezonách se rozloučil s vítkovickým dresem.

Přišlo krátké havířovské intermezzo. V letech 1961 až 1963 se Ladislav Staněk jako trenér podílel na zrodu havířovského hokejového klubu. Pak se vrátil do Vítkovic, aby v sezoně 1965/1966 vyhrál s vítkovickým dorostem krajský přebor a úspěšně zvládl kvalifikaci do dorostenecké ligy.

V sezoně 1966/1967 se Vítkovice vrátily do nejvyšší soutěže, ale nedařilo se. Ladislav Staněk přebral mužstvo po Miloslavu Blažkovi, ale ligu se zachránit nepodařilo. Na dlouhých šest let se Vítkovice propadly do druhé ligy.

Staněk vedl tým ještě v sezonách 1967/68 a 1968/69, kdy byl trenérem svému velkému kamarádovi, brankáři Josefu Mikolášovi, který se vrátil z angažmá v Chomutově. Týmu se ani jednou nepodařilo postoupit a po sezoně jej vystřídal Ladislav Štemprok.

Na začátku sedmdesátých let usedl do křesla funkcionáře a jako čestný člen výboru TJ VŽKG Ostrava a později TJ Vítkovice zažil s klubem návrat do nejvyšší soutěže, postupné budování mistrovského kádru, mistrovský titul 1981 až po sestup z poloviny 80. let. Do velice pozdního věku byl aktivní. Byl fanouškem, občas psával i své vzpomínky do novin a pomáhal také s tvorbou knihy k 80. výročí vítkovického klubu. Stále chodil na zápasy, místo, kam staří hokejisté chodili na tribuně D v OSTRAVAR ARÉNĚ dostalo přezdívku urnový háj, což sami „obyvatelé“ brali s humorem. Ladislav Staněk patřil k posledním mohykánům, i když se okruh kamarádů, se kterými hrál a pak navštěvoval zápasy, ztenčoval, on na tribuně nechyběl prakticky na žádném zápase. Své 90. narozeniny dokonce oslavil přímo na ledě před zaplněnou arénou. Bylo to symbolické rozloučení, několik týdnů poté odešel na věčnost v úctyhodném věku 90 let.

Ladislav Staněk

18. 10. 1921 v Hrušově – 9. 11. 2011 v Ostravě
Post: útočník, trenér, funkcionář
Odchovanec: SK Hrušov
Ve Vítkovicích: 1944 – 1960 (hráč). 1958 – 1960 (hrající trenér). 1966 – 1969 (trenér). Od 1970 člen výboru TJ Vítkovice

110 ligových zápasů, 71 gólů

V reprezentaci: od 1949 (oficiálně 1 zápas)

Největší úspěchy:

Mistr Československa 1952
Vicemistr Československa 1950, 1951, 1953
První vítkovický reprezentant – 1949
Bronzový medailista I. ligy 1958
Postup do I. ligy 1949

Ladislav Staněk v dresu Vítkovic v roce 1949

Jediný oficiální start za československou reprezentaci si Ladislav Staněk (druhý zleva) připsal 24. března 1949 v zápase s Polskem. Byla to premiéra vítkovického hokejisty v národním dresu – společně se Staňkem debutovali z Milan Vašat (vlevo), Eduard Remiáš (napravo od Staňka) a Miloslav Blažek (druhý napravo)

Jako kapitán na střídačce v mistrovské sezoně 1951/1952

V civilu a přesto ve vítkovickém dresu – novopečení mistři ČSR 1952. Zleva: Karel Piatkevič, Ladislav Staněk, František Planka

Ladislav Staněk vlevo s kapitánským céčkem skóruje do sítě Baníku Ostrava v derby sezony 1955/1956

Ladislav Staněk v reprezentačním dresu na zájezdu do Číny v roce 1957

V závěru sezony 1959/1960 restartoval Ladislav Staněk hráčskou kariéru a v posledních 9 zápasech se pokusil jako hráč přispět k záchraně. Na snímku s Mojmírem Tesaříkem (vlevo) a Jindřichem Cviklem (vpravo)