Dvaadvacetiletý útočník Jonáš Peterek dostává při zraněních svých spoluhráčů více času na ledě a je jen otázkou času, kdy se dostaví i kýžená produktivita. Ve druhé finské nejvyšší soutěži Peterek atakoval hranici bodu na zápas, ale jak sám říká, adaptace na Extraligu je náročná. Blízko první brance ve vítkovickém dresu byl i dnes na ledě Rapperswil, kde ale v mezikruží v přesilové hře nedokázal usměrnit skákavý kotouč.
Jonáši, jak bys zhodnotil dnešní utkání, ve které jste sice prohráli, ale do Ostravy vezete rozdíl jen jednoho gólu?
Bylo tam hodně šancí na obou stranách, nějaké tyčky z naší i z jejich strany. Myslím si ale, že takový výsledek z venkovního zápasu, navíc po tak dlouhé cestě je přijatelný a můžeme s tím doma něco udělat.
Měl jsi pocit, že jste po té cestě byli nějak špatní?
Ne, jen ze začátku prvních pár minut jsme to museli rozjezdit, ale nemyslím si, že by nás to nějak ovlivnilo.
Museli jste rozjezdit únavu, ale na druhou stranu jste to byli vy, kdo šel do vedení hned ve druhé minutě.
To je pravda (směje se). Možná to měl každý jinak, já jsem tedy musel tu cestu trochu rozjezdit. Dali jsme na začátku gól, což nám pomohlo, ale škoda, že jsme pak nepřidali další.
Švýcaři měli zejména ve druhé třetině spoustu obrovských šancí, stálo při vás v tu chvíli štěstí?
Jo, nějaké štěstí tam určitě bylo. Výborně zachytal Klimson a bylo tam i pár výborných obranných zákroků, třeba když tam Stuart Percy zachránil ten gól. Bylo to štěstí spojené s obětavostí a brankářem.
Jak se ti jevilo Rapperswil v čele s hvězdnými hráči a Čechy na soupisce?
Byl to takový spíše finský hokej. Hodně útočný, bruslili. V jejich týmu je hodně šikovných hráčů, takže si ty šance dokázali vytvořit. Myslím si, že jsme se s tím ale dokázali vcelku popasovat.
Je těžké přepínat mezi Extraligou a CHL?
My chceme vyhrát každý zápas, takže do každého zápasu jdeme s vítěznou mentalitou. Bohužel to teď nevyšlo, ale budeme se soustředit na další zápasy, abychom pokračovali v tom, co jsme začali s Litvínovem.
V poločase této série prohráváte o gól a vracíte se na domácí led, je to hratelné?
Je to určitě hratelné. Myslím si, že doma s fanoušky můžeme využít domácí prostředí a mohli bychom s tím výsledkem něco udělat a postoupit.
Pojďme se ještě vrátit k tvému přesunu z Finska do Česka, a to konkrétně do vítkovického dresu. Co tě vedlo k návratu?
Ve Finsku jsem byl už druhý rok a mým cílem bylo vždy hrát co nejvyšší soutěž. Přišla nabídka od Vítkovic, takže chvíli jsem přemýšlel, ale nakonec jsem se rozhodl, že chci za Vítkovice hrát a hrát nejvyšší soutěž. V sezoně se může stát cokoliv, takže jsem nechtěl čekat na to, co se stane po ní. Jsem za tu nabídku velmi rád a jsem rád, že jsem tady.
Jaké ty dvě sezony ve Finsku byly? Jaká je kvalita druhé finské ligy?
V Mestis je hodně mladých hráčů, takže je to fakt rychlý hokej. Srovnatelně rychlý s Extraligou, ale tím, že je tam více mladých hráčů, tak je ve hře více chyb a je to takové více otevřené. Mě tam ten hokej hodně bavil, ale už jsem cítil, že bych se chtěl posunout zase někam dál.
Potřeboval si hodně času na to, aby ses adaptoval na tu českou Extraligu?
Jak říkám, ve Finsku bylo hodně mladých hráčů, tady se musí více hlídat detaily. Myslím si, že každým zápasem si zvykám, ale samozřejmě to ještě chce možná trošku nějaký čas. Doufám, že časem to bude lepší a lepší.
Ty pocházíš z regionu a tvůj otec, byť je teď spojený s Třincem, tak hrával ve Vítkovicích. Byla to více srdeční volba, než dejme tomu kdyby ta nabídka přišla z druhé strany republiky?
Jo, určitě to hrálo roli. Jsem z Havířova, takže Ostrava je kousek. Taťka taky začínal svou kariéru ve Vítkovicích, takže jsem za tu nabídku byl fakt rád.
Konzultoval jsi to s ním?
Konzultoval. Říkal mi, že je to hlavně moje volba, ať se rozhodnu, jak chci. Takže mi do toho nějak moc nekecal.
Jak budeš prožívat derby, ve kterém bude na jedné straně otec jako manažer Třince a na druhé straně ty, hráč Vítkovic? Jak se k tomu bude stavět třeba maminka?
Maminka? To nevím (směje se). Možná bude fandit Třinci a jenom mně. Asi to nebudeme nějak řešit.
Bude s tátou probíhat nějaké špičkování?
Uvidíme, je to možné, ale myslím si, že mě nechá tak, v klidu s čistou hlavou.
Vy jste přišli s Marcelem Barinkou spolu v jeden okamžik. Marcel už má na kontě nějaké góly, kdy se přidáš ty?
To je dobrá otázka. Doufám, že co nejdříve. Musím se do těch šancí začít dostávat a když už v nich budu, tak je proměňovat.
