Banner Promo
HC Vítkovice RideraHC Bílí Tygři LiberecHC Sparta PrahaBK Mladá BoleslavHC Škoda PlzeňHC Kometa BrnoHC OlomoucHC Mountfield HKHC Energie Karlovy VaryHC Berani ZlínHC Dynamo PardubiceHC Verva LitvínovHC Motor ČBHC Oceláři TřinecRytíři Kladno

Roman Šimíček: Sezona? Poučná, ale bavilo mě to! Jaké změny čekají tým Vítkovic

Poprvé v kariéře vedl svůj mateřský klub z pozice sportovního ředitele. Pro Romana Šimíčka ale byla sezona 2020/2021 pravým křtem ohněm. Komplikace kolem covidové situace, řešení špatných výsledků, změny v kádru i na trenérských postech, stojící mládež. Bylo toho hodně, ale zvládl to. Jak uplynulý ročník hodnotí? A jaké změny lze očekávat pro nadcházející sezonu? Prozradil sám ve velkém rozhovoru.

Jak jste se vnitřně srovnal s vyřazením v předkole? Bylo to pro vás hodně těžké?

V ten daný okamžik to pro mě bylo zklamání. Když člověk vidí tu sérii a ví, že má šanci postoupit a ono se to nakonec nepovede… obzvlášť, když jsme vedli dva nula v sérii a nezvládli jsme to vyhrát. Mrzí to. Docela dlouho jsem to zpracovával, ale teď s odstupem času jsem přesvědčený, že jsme neudělali ostudu. Odvedli jsme kus práce. Já jsem typ člověka, který není nikdy spokojený, takže vím, že je ještě hodně věcí, na kterých musíme zapracovat a ona ostatně ta sezona sama nám to ukázala. Ale když se vrátím k otázce, vyřazení mě hodně mrzelo, ale už jsem se z toho nějakým způsobem dostal.

 

Jak byste zhodnotil týmový výkon v předkole, co podle vás chybělo k tomu, aby mužstvo zvládlo onen poslední krok?

Já myslím, že se mi to může hodnotit lépe i díky tomu, že jsem byl dole na střídačce. Byl jsem dennodenně v kabině s klukama a viděl jsem jejich přístup. Odhodlání tam bylo obrovské, ale – možná je to klišé – chybělo nám i trošku štěstí. Ve čtvrtém zápase jsme v prodloužení měli obrovskou šanci, kdy jsme měli dát gól do prázdné brány, ale nestalo se, bohužel. Naopak jsme hned po tom inkasovali a zápas tím prohráli. To jsou takové okamžiky, rozhodující momenty. Určitě svou roli sehrála vyzrálost hráčů. Někteří z našich hráčů hráli v extralize vlastně poprvé, a tak taky poprvé hráli takové play off. Máme na čem stavět, ale v téhle sérii se na naší straně projevila i tato určitá nevyzrálost. Oproti Kometě, o tom si nemusíme povídat. Hráči Komety mají za sebou několik těžkých sérií play off, vypjatých zápasů, mají spoustu zkušeností. A pak když se dostali do stejných situací, dokázali je využít lépe, než my. To je prostě fakt. A myslím, že i tohle rozhodlo. Ale tím nechci nijak shazovat náš výkon, myslím, že jsme byli vyrovnanými soupeři, bojovali jsme, ostudu jsme neudělali. Máme i díky tomu na čem stavět a věřím, že příští rok bude ten tým opět vyzrálejší a bude schopen takové zápasy a série zvládat podstatně lépe.

 

Nebudeme konkrétní u jednotlivých hráčů, ale přece jen jeden jednotlivec si zaslouží zmínku. Je jím brankář Daniel Dolejš, který do série vinou nemoci Miroslava Svobody šel jako jasná jednička. Co jste říkal na jeho výkon?

Ďolík odvedl stoprocentní práci a nebylo mu vůbec co vytknout. Ale to pro nás nebylo překvapení, myslím, že už v základní části prokázal svou kvalitu. Odchytal parádní sérii zápasů. Letošní sezona mu vyšla parádně. I statistiky to ukazují. Byl pořád v popředí celé extraligy, na nějakém druhém místě. To mluví za vše. A jak se s tím popral v play off? Myslím, že to neměl jednoduché, ale zvládl to parádně. Ta série se nelámala na postu gólmanů, ale v tom, co už jsem zmínil. A pokud se bavíme o gólmanech, tak se zastavím i u druhého brankáře Marka Peksy, který za Ďolíka zaskočil, když měl rozbitou hlavu v pátém zápase. Také to rozhodně nebylo nic snadného, ale také to zvládl výborně. My jsme mysleli, že tým na něj nenechá vystřelit a opak byl pravdou a šlo na něj snad osm nebo deset střel, měl tam složité situace a uspěl. I když to bylo jen pár minut.

 

Boj o titul je v plném proudu, ale Vítkovice již mají po sezoně. Jak ji hodnotíte ze sportovního pohledu z pozice sportovního ředitele?

Do konce listopadu jsem byl jen nahoře jako sportovní ředitel, od prosince jsem pendloval i na lavičce jako trenér, když to tak řeknu. Já mám na to dva pohledy. Některé věci se nám povedly více, jiné méně. Znovu opakuju, máme se co učit, ale máme se i od čeho odpíchnout. V globále, tak jak se pro nás ta sezona zpočátku nevyvíjela vůbec dobře, nakonec jsme ji zvládli. Odvedli jsme kus práce a jsem přesvědčený, že i to hokejové okolí to vidělo a vnímalo pozitivně. Opravdu v té druhé části sezony tam kluci nechávali vše, myslím, že i po těch zápasech, které jsme nevyhráli, nemuseli být fanoušci úplně zklamaní, protože viděli, že jsme o to bojovali s maximálním nasazením a nic nevypustili. Některé zápasy se vyhrály i s parádním výkonem, což byl samozřejmě bonus navíc. Začalo se to obracet v náš prospěch a já jen můžu zopakovat, že mě mrzí, že jsme to předkolo nezvládli a nedostali se do čtvrtfinálového boje s Třincem, který by podle mě byl po všech stránkách velice atraktivní.

 

Ani v této sezoně jste se nevyvarovali změn v kádru, v realizačním týmu. Jak zpětně hodnotíte tyto kroky, přinesly kýžený efekt?

Když se vrátím úplně na začátek, tak my jsme skládali tým s trenéry, kteří tady byli předtím. Já jsem tady loňskou sezonu nebyl, takže více méně jsem dával na jejich názory a na jejich doporučení, takže mužstvo se skládalo k jejich obrazu. Potom, když ty změny musely přijít, začala obměna. Přišel nový trenér. My jsme nebyli s některými hráči spokojení, protože neodváděli to, co jsme od nich očekávali. Myslím, že ty změny se v globále povedly. Především ti hráči, kteří v průběhu sezony přišli. Namátkou vezmu Vláďu Svačinu, který oživil přesilovku, která do té doby byla asi nejhorší z celé ligy. Do obrany Pyrochta, Galvinš, jednoznačně přínos. Trenérská dvojice Miloš Holaň s Radkem Philippem zase vnesli do týmu něco jiného, to, co i my seshora chceme na ledě vidět – bojovnost, aby ti kluci dřeli v tréninku i v zápase a to se trenérům povedlo. Změny nebyly příjemné. Nikdy se neříká dobře někomu: „Ty tady končíš.“ Já nejsem zastáncem toho dělat hodně změn v sezoně, protože čím méně změn je potřeba dělat v sezoně, tím lepší práce se odvedla před sezonou. Bohužel tyhle změny bylo nutné udělat. A s odstupem času jsme udělali dobře, podle mého názoru.

 

Pro vás osobně to byla první sezona v takto vysoké roli, navíc ve vašem mateřském klubu. Jak náročná byla, a to po všech možných stránkách, nejen po té sportovní?

Já myslím, že ta sezona měla úplně všechno (rozesměje se). Když jsem se s majitelem klubu Alešem Pavlíkem před rokem domluvil na mém angažmá ve Vítkovicích, tak ani v tom nejmenším mě nenapadlo, že by ta sezona mohla být taková, jaká byla. Covid, neustále nějaké řešení něčeho… Ta sezona byla pro mě hodně poučná. Hodně mi dala. Byla náročná, ale bavilo mě to. Bylo to i dost tvůrčí. Pořád se něco měnilo, pořád se něco vyvíjelo. Když už si člověk myslel, že je na chvíli klid, hned druhý den přišlo něco nového k řešení. Detaily bych až tolik nerozebíral (pousměje se). Pro mě to byla nová pozice, nová zkušenost. Nevěděl jsem, co od toho čekat, ale tahle první sezona mi ukázala naprosto všechno.

 

Od prosince jste doplnil trenérský štáb i na střídačce, bylo hodně těžké skloubit povinnosti v nejvyšším managementu klubu s rolí na střídačce?

Práce dole byla o tom, že Miloš Holaň jako hlavní trenér měl také hlavní slovo. Radek Philipp mu v tom pomáhal. Velkou pomocí je práce videokouče Denise Havla. To všechno fungovalo parádně. Já jsem přispíval svými poznatky, věřím, že jsem i s něčím pomohl, tou svou troškou do mlýna. Proto to nebylo až tak komplikované ty dvě pozice skloubit. Zase nahoře jsem měl velkou pomoci v parťákovi Patriku Rimmelovi, který polovinu mé administrativní práce převzal a pomáhal mi. Pro mě to bylo o tom, že jsem dopoledne byl dole v kabině a odpoledne zase nahoře v kanceláři. Dole v kabině byl a je šéfem Miloš, a to jsem i klukům zdůraznil. Možná by to bylo značně náročnější, kdyby běžela naplno mládež. Bohužel v této sezoně mládež nejede, což mě obrovsky mrzí, ale tak to je a my respektujeme vládní opatření.

 

Kdy v sezoně vám bylo nejhůř?

Těch okamžiků bylo více. Zase bych nezacházel úplně do detailů, ale párkrát se stalo, že jsem udělal nějakou věc, o které jsem byl přesvědčený, že je to dobře a ukázal se opak. To mi do smíchu nebylo. Ale že bych se dostal do situace, kdy jsem se cítil na dně, to ne. Já jsem tady obklopený parádním kolektivem lidí a vše se vždy vyřešilo, takže člověk se na to dno ani nemohl dostat. Samozřejmě některé věci člověka mrzí. I třeba výměna trenérů – každý čekal, že se lusknutím prstu začne vyhrávat, ale ono to nějaký čas trvalo. Výkony šly nahoru postupně. Smutno mi bylo z toho, kdy jsem to musel vzít na sebe a jít do šatny a oznámit trenérům, že končí. To taky nebylo příjemné už jen proto, že jsem to sám zažil na svou kůži jako trenér. Ale takový je sportovní svět. A samozřejmě dobře mi nebylo poté, co jsme vypadli v rozhodujícím zápase předkola s Brnem.

 

Kdy v sezoně vám bylo nejlépe?

Tak to vím také opět naprosto přesně (zasměje se) To byl ten poslední zápas základní části s Libercem, který jsme strašně moc chtěli vyhrát, abychom byli osmí. A ten zápas se nám nepovedl, ale shodou okolností a souběhem výsledků jsme nakonec to osmé místo urvali. Tak to jsem měl velkou radost, že se nám to povedlo. Při tom průběhu sezony asi nikdo ani nepřemýšlel nad tím, že bychom takto vysoko mohli po základní části skončit. Byly tam chvíle, kdy jsme si říkali „Hlavně udělat dvanáctku, ať jsme v tom předkole.“ A nám se nakonec podařilo osmé místo, což pro mě byla radost. Radostí samozřejmě jsou také zápasy, kdy jako trenér stojíte na střídačce a vlastně ani není potřeba nikomu z hráčů nic říkat, protože ten tým šlape sám a jede. Do další sezony bych si přál, aby takových zápasů bylo co nejvíce.

 

Pojďme k mužstvu na novou sezonu. Dá se vyjádřit, v jakém stádiu je práce na novém kádru?

Sezona dosud oficiálně neskončila, takže nemůžu být nějak moc konkrétní. Už v průběhu sezony jsme měli signály o některých hráčích, kteří chtějí odejít do zahraničí, nebo jim u nás končí smlouvy a chtějí změnit prostředí. Logicky i následkem toho jsme se skládáním týmu začali už v průběhu sezony. K dnešnímu dni ten tým samozřejmě není složený do posledního dílku a do posledního postu, ale myslím, že z větší části už je hotový. Ty obrysy jsou jasné, možná nějaké změny ještě uděláme. Dá se říct, že z devadesáti procent máme ten tým hotový, ale na konkrétní podobu si budou fanoušci muset ještě počkat.

 

Vypadá ten tým z vašeho pohledu dobře?

Já myslím, že ano. Vždy to člověk skládá s nejlepším vědomím a svědomím. Ale až sezona ukáže. Letní příprava a přípravné zápasy leccos odhalí. Když to řeknu hloupě, tak už opravdu tréninky v létě ukážou, jaký je v týmu kolektiv, charakter. Pokud bude tým dobrý kolektiv a dobrá parta – i když to opět zní jako klišé – od toho se můžete odpíchnout. Vždy se lépe pracuje, když všichni táhnou za jeden provaz a když jeden řekne, tak všichni jdou jako buldoci za ním. Věříme, že to všechno bude dobré a že se nám povede nahradit ty odchody, které bohužel jsou realitou.

 

Odchody jsou vždy bolestivé, už jste naznačil, že k nim dojde, můžete poodhalit, kdo v příští sezoně určitě nebude oblékat vítkovický dres?

Já myslím, že se už o tom mluvilo, problesklo to i médii, takže asi není nutné to nějak zvlášť tajit. Je jasné, že se s námi loučí Dominik Lakatoš, který odchází do zahraničí, kam přesně, to specifikovat nechci, protože se to neustále mění. Brankář Míra Svoboda odchází, to se ví taky. Pokračovat nebude ani Honza Schleiss – s tím jsem mluvil dlouho, ale řekl, že chce změnit prostředí a být zase chvíli doma. Není ani tajemstvím, že Alex Mallet bude v příští sezoně působit v jiném extraligovém týmu. Samozřejmě toho bude i více, protože některým hráčům skončila smlouva a doteď prodloužena nebyla, ale to už bych zase nerad konkretizoval, protože stát se může cokoli. Nerad bych teď řekl, že někdo u nás skončil a za pár dní nebo týdnů to bude jinak. Ale jak jsem řekl Lakatoš, Svoboda, Schleiss, Doudera, Mallet, ti odcházejí s definitivní jistotou.

 

Příchody plánujete jaké?

(rozesměje se) To nemůžu ještě říct. Máme něco předdomluvené, ale to můžeme oznámit až v květnu, dříve ne.

 

Jak se vám spolupracovalo s kolegy trenéry Milošem Holaněm a Radkem Philippem?

Ono je to o celém realizačním týmu v kabině a tam jsem všechny znal, počínaje kustodem Petrem Celerinem, přes Honzu Puškára, fyzioterapeuta Filipa Němce, kondičního Igora Horyla, Martina Pruska, videokouče Denise Havla a pak samozřejmě Radek a Miloš. Neviděl jsem jediný problém. Miloš je obrovský profík, Radek to samé. Každý si dělal tu svou práci na sto procent. Pro mě to bylo jednoduché. Když to ještě rozvinu, tak s Milošem jsem samozřejmě hrával, chvíli mě i trénoval. S Radkem jsem taky hrál. Tam nebyl jediný problém. Samozřejmě nastaly situace, kdy jsme neměli stejný názor, ale to k tomu patří a je to jenom dobře. A vždy jsme se nějak domluvili. A jak už jsem řekl, z pozice hlavního trenéra měl v těchhle věcech dole v kabině poslední slovo Miloš, protože on za to nesl a nese zodpovědnost a já to respektoval. A bavilo mě to. Bylo to pro mě i poučné, vidět práci jiného trenéra a být přímo u toho.

 

Oba budou u A-mužstva i v nadcházející sezoně, budete s nimi na střídačce i vy?

To netuším, vůbec ještě. Musím si to nechat všechno projít hlavou a také si musíme sednout s majitelem Alešem Pavlíkem a probrat si to všechno a jak to vidí on, jestli bude chtít, abych byl dole, nebo bude požadovat, abych byl jenom nahoře a věnoval se pouze manažerské práci. To je ještě otevřené, nejsem schopný říct ani tak, ani tak.

 

Jako sportovní ředitel nemáte na starost jen A-mužstvo, ale i chod mládeže, jaká tato sezona vlastně byla z pohledu mládežnických celků Vítkovic?

No, to je ta druhá strana mince. Podle mě vlastně ani žádná mládežnická sezona nebyla, což je strašně špatně. Bude nesmírně těžké ty děti přivést zpět do sportu a vtáhnout je do něj. Už se k nám dostávají signály, že za ten rok už děti přestávají mít zájem. Obrovská škoda. My respektujeme vládní nařízení, trenéři kontaktovali své hráče, když už nebyla jiná možnost, probíhaly tréninky na dálku, online, ale to samozřejmě nemůže nahradit ten reálný hokej a kontakt. Já jenom věřím, a nejsem sám, že se to konečně v co nejbližší době nějak otevře a uvolní a děti budou moci zase trénovat, hrát. A my se budeme snažit jim vytvořit maximální podmínky k tomu, aby mohly na led. Máme v plánu suchou letní přípravu nahradit ledem, abychom dohnali ten skoro roční deficit, kdy se trénovalo jen na suchu. Kdo si myslí, že ten deficit tam nebude, tak tomu buď nerozumí, nebo tu pravdu nechce vidět. My každý den jen čekáme, kdy konečně někdo řekne „Ano, můžete začít s tréninky mládeže“. Jsme na to připravení a já bych byl rád, kdyby to bylo co nejdříve.

 

Je po sezoně, čeká vás nějaký odpočinek, dovolená, nebo bez pauzy rovnýma nohama do přípravy nové sezony?

Kdybych měl dovolenou, tak neděláme ani tenhle rozhovor (rozesměje se naplno). Není čas na odpočinek. Navíc já ani nejsem typ člověka, který vydrží dlouho nic nedělat. Jak skončila sezona, tak na druhý den jsem byl nahoře v kanceláři a od té doby jedu každý den tu manažerskou a administrativní práci. Neříkám, že si na nějaký čas někdy nedám chvilku volna, ale to až někdy v době, kdy bude vše stabilizované, vyřešené. Pak se na týden někam stáhnu, ideálně na zahradu, nebudu vymýšlet nic velkého. Něco bude, ale ne teď, teď určitě ne.

NADCHÁZEJÍCÍ ZÁPAS

Tabulka A tým 2021/2022

PozTýmZVVPPPPB
11HC VERVA Litvínov14412716
12Bílí Tygři Liberec14404616
13HC VÍTKOVICE RIDERA11320613
14Rytíři Kladno14132811
15PSG Berani Zlín14013105
HC Vitkovice Ridera Logo Middle

Máte už permanentku?

Permanentky jsou již vprodeji! Zajistěte si své místo na stadionu. Více >