Roman Šimíček o pátečním výročním utkání: Bude to velký svátek!

Datum publikování:1. 2. 2023

Sám byl členem stříbrné party 1993, sám několik sezon hrál pod Vladimírem Vůjtkem, dnes působí ve vítkovickém klubu jako sportovní ředitel a je součástí organizace pátečního výročního utkání. Roman Šimíček se nemůže dočkat pátečního večera, kdy Vítkovice vyvěsí pod strop dres Vladimíra Vůjtka, po 30 letech vzpomenou na vicemistry ze sezony 1992/1993 a současný A-tým vyzve letošní Spartu v retro dresech z roku 1993.

V pátek hostí Vítkovice Spartu, což je vždy atraktivní záležitost. Ale kromě toho vítkovický klub chystá velkou oslavu v podobě akce Hold Vladimíru Vůjtkovi s vicemistry 1993. Na co se mohou fanoušci těšit?

Myslím, že to bude v prvé řadě velký hokejový svátek. Nejen pro nás, co se kolem vítkovického hokeje pohybujeme, ale svátek pro fanoušky. Chystá se hodně významná akce, jak už jméno prozrazuje, vzdáme hold vítkovické osobnosti, legendě, člověku, který strávil prakticky celý svůj život ve Vítkovicích. Panu Vladimíru Vůjtkovi.

Jak konkrétně ocení Vítkovice osobnost pana Vladimíra Vůjtka?

Kromě ocenění a proslovů a tady těchhle tradičních záležitostí to bude samozřejmě ta hlavní část, při které se vyvěsí dres pana Vůjtka pod strop haly. Teď tam máme dresy čtyř legend klubu a pan Vůjtek bude ten pátý. A zcela zaslouženě, protože je to obrovská legenda, pro hokej toho udělal strašně moc. O úspěších se ani nebudeme bavit, má toho opravdu hodně za sebou. Takže já se na to opravdu hodně těším. A to už jen proto, že s jeho synem jsem vyrůstal někdy od čtyř nebo pěti let, takže se známe i trochu jinak, nejen z profesní stránky, že byl můj trenér. Já pana Vůjtka vnímám i jako otce mého kamaráda, takže se na to hodně těším a myslím, že tahle pocta je pro pana Vůjtka zcela zasloužená a bude to hrozně fajn.

Večer bude mít ale dva vrcholy, když pomineme tedy samotný zápas Vítkovic se Spartou. Kromě pocty Vladimíru Vůjtkovi půjde také o připomínku 30. výročí finále 1993 mezi Vítkovicemi a Spartou…

To je další věc. Dorazí sem k nám kluci, se kterými jsme to finále tehdy v roce 1993 hráli. Myslím, že snad kromě dvou kluků nám účast potvrdili všichni, takže se na ně moc těším. Budou součástí ceremoniálu před zápasem, přivítáme je na ledě. Některé z nich jsem neviděl možná dvacet let, takže se na to moc těším i osobně. A jsem zvědav, jak se tady sejdeme. Samozřejmě ten rok byl výjimečný i něčím jiným, než jen tím finále se Spartou. Ale ty zápasy se Spartou jsou vždy ještě něčím navíc, pro hráče, pro trenéry, pro fanoušky, pro funkcionáře… Hrozně se na to těším a myslím, že i pro lidi, vidět ty legendy po letech opět na ledě, které tady v roce 1993 bojovaly o titul. Prostě myslím, že zvlhne nejedno oko. Je to paráda uvidět je všechny po kupě.

Tolik asi slova za organizační stránku věci, ale nesmíme zapomenout, že vy osobně jste sám byl součástí oné vicemistrovské party. Tak jak už nyní s odstupem třiceti let vzpomínáte na tu stříbrnou sezonu 1992/1993?

Bylo to parádní. Já na tu dobu hrozně rád vzpomínám. Nerad srovnávám. Nemám rád takové ty řeči, co bylo a jak bylo a za nás to bylo takhle a teď je to jinak. Ta doba měla svoje kouzlo. Já myslím, že se tady sešla parádní parta. Veleli tomu dva úžasní trenéři. Tam se prostě dalo čekat, že to skončí úspěchem a nemělo to kam uhnout. Bylo to jiné, hokej se hrál jiný, ale bojovnost, srdce, odhodlání zvítězit tam bylo určitě stejné, jako je teď. A vzpomínám hrozně rád na tu dobu i na ty kluky. S některými dodnes i pracuji – Patrika Rimmla mám tady u nás v klubu, spolupracujeme už tři roky. Miloš Holaň, který je u nás trenér. Aleš Pavlík, majitel Vítkovic, byl v tom týmu. Honza Peterek… Tihle kluci, to jsou mí vrstevníci. Ale spoustu kluků jsem i dlouho neviděl, takže věřím, že to bude paráda.

Říká se, že v roce 1993 byly Vítkovice z těch všech dosavadních let nejblíže třetímu mistrovskému titulu. Souhlasíte?

Myslím, že ano. Ale bohužel nás postihla ta nešťastná událost, že jsme skoro celý tým dostali střevní potíže, když jsme hráli finálové zápasy na Spartě. Dodnes je mi to záhadou, z čeho to bylo, proč to bylo a nikdo mi to ještě nevysvětlil, proč se to stalo. Bylo to takové záhadné. Ale tak po těch letech – to k tomu už patří. Tak se to prostě seběhlo.

Docenili jste pak to druhé místo a to ligové stříbro, nebo ve vás převládalo a dodnes převládá zklamání z toho, že se ten titul nepodařil?

Vždycky, když takový zápas o zlato hraješ a nezvládneš ho, nebo ho prostě prohraješ, tak tě to strašně mrzí. V tu danou chvíli neoceníš, že máš stříbro, že to je úspěch pro tebe, pro mančaft a pro klub. Ale mrzí tě, že nemáš zlato a nemůžeš se radovat tak, jak ti naproti tobě. S odstupem času si ale myslím, že po nějakém týdnu, kdy jsme se sešli, už nám to došlo. My jsme teda šli tak nějak slavit hned po tom posledním zápase samozřejmě (pousměje se), ale to uvědomění, že i to stříbro je obrovský úspěch pro Vítkovice, se nakonec dostavilo.

A co fanoušci v té době?

Myslím, že i oni to nakonec s odstupem času přijali jako úspěch. Je pravda, že tehdy to bylo něco neskutečného. Ta návštěvnost byla neskutečná. Tady na hale praskala skla a sedělo se na schodech. Ta hala byla k prasknutí. A všichni víme, jaký je to kolos. A když i takový kolos je k prasknutí, tak to je něco úžasného a když ti lidé začali řvát, tak to ti šel mráz po zádech. Měli jsme tam v týmu vynikající hokejisty. My byli mladí zobáci, ale dívali jsme se na ty starší jak se ten velký hokej hraje. Po všech směrech to bylo parádní.

Vraťme se do současnosti. Zápas se Spartou odehraje současný tým v retro dresech – replikách těch vašich dresů z roku 1993. Když jste je zase po letech viděl, jaké pocity to ve vás vyvolalo?

Já, když jsem měl možnost je zase po letech vidět, když se fotila kampaň na zápas. A když jsem viděl, jak v tom dresu přišel Roman Ryšánek a pak Miloš Holaň. Tam byla přesně ta nostalgie a ty vzpomínky. I proto se na to hrozně těším. Těším se, že bude parádní, až v tom kluci nastoupí. Věřím, že když si to obléknou, tak i s tím dresem u nich přibyde ještě větší odhodlání, ještě větší bojovnost. Že na tom ledě nechají všechno.

Hold Vladimíru Vůjtkovi s vicemistry 1993

3. 2., 17:30

Vítkovice – Sparta

Rámcový program:

16:30 – otevření Arény pro diváky
17:28 – nástup obou současných extraligových týmů
17:30 – ZAHÁJENÍ CEREMONIÁLU NA LEDĚ
příchod vicemistrů 1993 na ledovou plochu
vzpomínkové video na kostce, připomenutí sezony 1992/1993
17:40 – přivítání Vladimíra Vůjtka na ledové ploše
vzpomínkové video na kostce – průřez kariérou Vladimíra Vůjtka
17:44 – slavnostní vytažení dresu číslo 9 VŮJTEK pod strop OSTRAVAR ARÉNY
17:45 – čestné buly zápasu 44. kola Tipsport Extraligy HC VÍTKOVICE RIDERA – HC Sparta Praha z rukou Vladimíra Vůjtka
17:47 – začátek extraligového utkání