Foto: Petr Kotala
Nominace Robertse Bukartse do přípravného utkání proti Kometě konečně definitivně rozptýlila spekulace o jeho údajném odchodu z Vítkovic. Lotyšský forvard měl na sobě naposledy modro-bílý dres v závěru února, kdy mu kladenský Dotchin sekerou do ruky předčasně ukončil klubovou sezonu. Nyní je zpět v zápase, po boku Petera Muellera se rovněž podílel na vítězství Ostravanů nad Brnem 7:1!
Po dlouhé době ses vrátil do utkání v dresu Vítkovic. Jak ses cítil v zápasovém tempu?
Když to člověk spočítá, tak to bylo sedm měsíců, co jsem v zápase neoblékl dres Vítkovic. Naposledy v tom smolném zápase s Kladnem, kdy mě zranili. Ale naštěstí jsem byl po sezoně na mistrovství světa a hrál jsem za Lotyšsko, takže ta pauza nebyla tak velká a já měl šanci se dostat ještě do tempa a formy během šampionátu. Takže ten start dnes nebyl tak těžký. Byl to fajn pocit být zpět s týmem v zápase. Bylo to velké vítězství, ale na tom teď nezáleží. Je to jen o tom, vytáhnout z utkání ty nejlepší věci, poučit se z chyb a co nejlépe pokračovat dál.
První zápas, trenéři tě okamžitě nominovali do první formace společně s Peterem Muellerem a nevypadalo to vůbec špatně, co myslíš?
Peter je výborný hráč se skvělou střelou, výborně technicky nadaný. Má obrovské herní zkušenosti. Zná všechny takové ty malé detaily, které rozhodují a dělají úspěšný hokej. Pro mě to bylo velice příjemné, hrát s ním v jedné lajně.
Myslíš, že vzhledem k tomu, jak vám to spolu funguje v tréninku a nyní se to ověřilo i v zápase, že byste mohli spolu hrát v jedné formaci i v sezoně? Myslíš, že by to mohlo fungovat?
To ví jen Bůh. Já jen doufám, že pokud to tak bude, že se nám bude co nejvíce dařit.
Kometu jste rozdrtili vysoko 7:1, jak se ti jevila jako soupeř?
Především jsem se soustředil na sebe, protože to pro mě byl dost těžký a ostrý strat. Přece jen jsem pořádně tři týdny v klasickém zápasovém rytmu. Takže jsem se koncentroval především na to, abych nastartoval svou hru a dostat se do formy, jakou mají ostatní spoluhráči po sedmi přípravných zápasech. Kluci byli minulý týden ve Švýcarsku a odehráli těžké zápasy proti špičkovým soupeřům, díky tomu se dostali do velkého tempa a jsou přede mnou. Takže soupeře jako takového jsem neřešil. Jak už jsem řekl, vyhráli jsme, dobré, ale je potřeba jít dál a já vím, že se musím pořád zlepšovat směrem k blížícímu se startu sezony.
Zmínil jsi nedávné turné do Švýcarska a Francie, na kterém jsi chyběl. Můžeš prozradit, proč jsi nebyl s týmem v zahraničí?
Ano, z osobních důvodů jsem se nemohl zúčastnit, takže jsem zůstal tady. Teď už je ale vše vyřešeno, takže jsme zase s týme spolu. Jsem rád, že jsem tady. Jsem tady opravdu šťastný. Já myslím, že je před námi velice zajímavá sezona a máme v ní možnost dosáhnout společně na velké věci pro Vítkovice. Všichni to moc chceme a já chci být toho součástí.
Během minulého týdne se vyrojila řada spekulací, že vzhledem k tomu, že jsi neodcestoval do Švýcarska, že jsi na odchodu z Vítkovic. Co jsi těmto domněnkám říkal?
(pousměje se) Každý hráč z každého týmu může kdykoli odejít, takový je hokej – i Gretzky měnil týmy. Takže nikdy není nic vyloučeno, ale u mě tohle není na místě. Jsem tady šťastný. Jsem šťastný v Ostravě, moje rodina je tady šťastná, děti tady chodí do školky, máme tady své aktivity. Jsem rád, že jsem ve Vítkovicích. Máme obrovskou radost a jsme vděční za to, jak mě tady i fandové přijali. I tentokrát v zápase s Kometou byli výborní – na to, že je příprava, byli opravdu skvělí. Já si toho jen vážím a vím, že nejsem v týmu sám. Jak už jsem řekl, před námi je možná velká sezona a všichni chceme dosáhnout velkých věcí pro Vítkovice.