První ustavující schůzí v neděli 1. prosince 1929 vstoupil v aktivní činnost hokejový odbor SSK Vítkovice. Kompletní tým SK Moravská Ostrava, vzniklý 23. 12. 1928, na základě meziklubové dohody přestoupil do Vítkovic a byl začleněn do organizace SSKV. První ustavující schůze byla jen oficiálním potvrzením přesunu. Je to 94 let, co se na hokejové mapě objevilo jméno Vítkovice, jméno, které klub nese dodnes.
Je to paradoxní, že jen pár dní před výročím založení klubu si připomínáme vždy událost, která následovala rok poté, nicméně měla na zformování dnešního vítkovického hokejového klubu neméně podstatný vliv. A tak vždy v prosinci, ještě dříve, než oslavíme výročí založení klubu, si připomeneme to, jak se tým otce zakladatele Viléma Rokyty přesunul (o rok později) do Vítkovic
Aby přežil a aby i dnes, brzy po 95 letech, stále fungoval a byl součástí hokejové mapy Česka, Evropy i světa.
Pojďme k založení dnešního klubu jako takového. Přesně 23. prosince 1928 začal aktivně působit hokejový tým vedený především brankářem Vilémem Rokytou. Působil tehdy na kluzišti, vzniklém na hřišti fotbalového SK Moravská Ostrava a jméno tohoto slavného, dnes již bohužel zaniklého klubu také tým nesl. Vznik a vývoj nového hokejového týmu nebyl snadný. Po jediné sezoně hrozilo, že zanikne a s ním i hokejové snahy v Ostravě. Naštěstí pomocnou ruku nabídl vítkovický sportovní kolos.
První sezona nového týmu kolem brankáře, trenéra a kapitána Viléma Rokyty skončila pro hokejisty výborně. Dlouhá zima, řada zápasů, derby s nově založeným SK Slovan Moravská Ostrava, relativně zvládnutý duel s hvězdným opavským Troppauer EV naznačily, že na tom hokejisté, hrající pod hlavičkou SK Moravská Ostrava, nejsou špatně.
Bohužel, stejné nadšení nepanovalo u samotných funkcionářů a fotbalistů SKMO. Po dlouhé zimní sezoně bylo fotbalové hřiště pod kluzištěm promáčené a dlouho do jara v nevyhovujícím stavu. Pokladník SKMO asi také počítal, že hokejové zápasy přinesou do klubové kasy více peněz. Výbor SKMO zasedl a vynesl rozsudek – děkujeme, ale v příští sezoně se kluziště zřizovat nebude, podpora hokejového týmu končí.
Je potřeba najít nový domov! Hurá do Vítkovic!
Hokejový tým kolem Viléma Rokyty stál na pokraji zániku. Jeho situace byla následující – měli chuť do hokeje, měli kompletní hokejové vybavení (to bylo majetkem hráčů, nikoli klubu SKMO), chybělo jim ale kluziště a organizace, která by jejich sportovní počínání zastřešovala. Tým tak začal vyjednávat přesun na jiné kluziště a začlenění pod jinou organizaci.
Aktivit se rychle chopili opět Vilém Rokyta, Alois Šmídák, Klevar a Žáček. Za přispění Šebora se podařilo přesvědčit zástupce asi největšího sportovního klubu v Ostravě, Sportovně společenského klubu Vítkovice, že hokej je přesně to, co tak věhlasnému klubu chybí. SSK Vítkovice v té době už sdružoval atlety, fotbalisty, tanečníky a vůbec měl ve své organizaci řadu sportovních a společenských odvětví, ale přestože od roku 1923 ve svém Sportovním pavilonu zřizoval kluziště, hokejový tým sestavený neměl.
Sportovní pavilon SSK Vítkovice na dnešní Lidické ulici ve Vítkovicích. Na snímku správní budova v původní podobě z první poloviny 20. let 20. století. Hřiště, na kterém se v zimě dělalo kluziště je za budovou v sadu.
1. prosince 1929 – potvrzení změny názvu a domova
Povedlo se. Na základě meziklubové dohody mezi SKMO a SSKV došlo k přesunu hokejové sekce SKMO do Vítkovic v kompletní sestavě hráčů i s kompletním vybavením.
V neděli 1. prosince 1929 se konala první ustavující schůze hokejového odboru SSK Vítkovice. Na schůzi bylo přítomno 48 sportovců(!), kteří měli zájem hrát za nový tým. Jak na tom většina byla po bruslařské a hokejové stránce, sluší se ponechat raději stranou – byly vytvořeny dokonce tři výkonnostní družstva. Nicméně první mužstvo bylo sestaveno v podobě Rokyta, Jurda, V. Klevar, B. Klevar, Šmídák, Daněček, Vaščátko a Blažek. To ostatně kopíruje první sestavu SKMO z předešlé sezony. Trenéry byli jmenování Vilém Rokyta s Rudolfem Blažkem. Kapitánem se stal Vilém Rokyta. Hokejový tým, vzniknuvší 23. 12. 1928, byl zachován. Od 1. 12. 1929 nese až do dnešních dnů ve svém názvu Vítkovice.
První sezona ve Vítkovicích
Řekněme tedy, že pro tým Viléma Rokyty byla sezona 1928/1929 v dresu SKMO vlastně nultou. První sezonou ve vítkovických barvách byl ročník 1929/1930. Se zápasy se začalo až od ledna 1930. Jaká tato sezona byla?
Tým Viléma Rokyty (brankář v tmavém svetru uprostřed) už pod hlavičkou SSK Vítkovice na kluzišti Sportovního pavilonu v lednu 1930
Prosinec 1929 se nenesl jen v duchu trénování, ale rovněž domlouvání zápasů. V sezoně 1929/1930 odehrály Vítkovice dle dohledaných pramenů 9 zápasů, jedno utkání bylo zrušeno. Jedno z devíti utkání bylo započítáno do ostravské skupiny Hanácké župy hokejové, tudiž se jednalo o soutěžní utkání. Ostatní zápasy byly, dalo by se říci, exhibiční, případně přátelské, což ovšem tehdy nebylo nijak nezvyklé, neboť organizovaný hokej byl v našem regionu tehdy v úplných začátcích.
První zápas sezony sehráli vítkovičtí hokejisté ve čtvrtek 2. ledna 1930! Od 20:00 hodin hostili na Sportovním pavilonu záložní tým SK Slovan Moravská Ostrava a před 300 diváky zvítězili 5:1. Jednalo se skutečně o spíše přípravné utkání, protože brankářská jednička Vilém Rokyta dokonce nastoupil v poli a vstřelil i gól, šanci dostali i noví hráči, kteří v minulé sezoně neoblékaly dres SKMO.
Prestižním duelem se až o 10 dní později stala bitva s B-týmem slavného opavského Troppauer EV. Znovu na kluzišti v sadu Jožky Jabůrkové 12. ledna 1930. Domácí díky brance Klevara zvítězili 1:0. Vilém Rokyta už tentokrát nastoupil v bráně a vychytal čisté konto.
V programu Vítkovic byla ovšem i konforntace s A-týmem opavských Němců. Troppauer EV byl přitom nejlepším německým týmem na území tehdejšího Československa a jako jediný dokázal zdatně konkurovat pražskému LTC, jeho dres oblékali i reprezentanti ČSR, například Wolfgang Dorasil či Johann Lichnowski. Souboj Vítkovic, tedy týmu, jehož hráči měli za sebou teprve jednu sezonu, a opavských hokejistů, kteří pravidelně hrávali s československou a evropskou špičkou nemohl dopadnout jinak, než debaklem. Na opavském kluzišti se oba týmy střetly na sv. Valentýna 1930 a výsledkem byla drtivá výhra Troppaueru EV 20:1! Jediný čestný úspěch Vítkovic zaznamenal Alois Šmidák. Následná odveta na vítkovickém ledě byla 17. února zrušena, oba týmy se tak potkaly až 20. února a to už byl výsledek pro Ostravany na opavském ledě mnohem příznivější, byť i prohra 1:9 svědčí o rozdílu ve výkonnosti obou celků.
Společná fotografie hráčů SSK Vítkovice (bílé dresy) a hráčů záložního mužstva Troppauer EV při zápase v Ostravě v lednu 1930
Každopádně první sezona týmu Viléma Rokyty v barvách SSK Vítkovice dopadla i přes debakly s nejlepším německým týmem Československa pozitivní bilancí. Vítkovice k již zmíněným výhrám nad záložními týmy Slovanu a Opavy přidali ještě úspěch proti jesenickému WEC Freiwaldau, remizovali s A-týmem Slovanu Moravská Ostrava a v závěrečném zápase sezony porazily německý tým Hradce nad Moravicí EV Gratz.
Hokej v Ostravě čím dál více zapouštěl kořeny a vítkovické mužstvo rostlo a zároveň si získávalo větší a větší sympatie ostravského publika. Nebýt přesunu do Vítkovic, těžko by dnes existoval dnešní HC VÍTKOVICE RIDERA.
