Banner Promo
HC Vítkovice RideraHC Bílí Tygři LiberecHC Sparta PrahaBK Mladá BoleslavHC Škoda PlzeňHC Kometa BrnoHC OlomoucHC Mountfield HKHC Energie Karlovy VaryHC Berani ZlínHC Dynamo PardubiceHC Verva LitvínovHC Motor ČBHC Oceláři TřinecRytíři Kladno

Před 40 lety se Vítkovice staly vicemistry Evropy

Datum publikování:

V pondělí 29. srpna uplynulo přesně 40 let od chvíle, kdy Vítkovice získaly do své historické sbírky stříbro Poháru mistrů evropských zemí. Ostravský celek jen těsně padl s neporazitelným CSKA Moskva a stal se tím klubovým vicemistrem Evropy.

Ostravský tým – jako mistr Československa sezony 1980/1981 – startoval ve finálovém turnaji Poháru mistrů evropských zemí a v boji o titul klubového mistra Evropy pořádně prohnal sovětskou mašinu CSKA Moskva.

Když Vítkovice získaly v březnu 1981 mistrovský titul, automaticky se kvalifikovaly do celoevropského turnaje – mezinárodně známého jako European Cup, v našich zemích jako Pohár mistrů evropských zemí (PMEZ).

PMEZ byl opravdu celoevropskou záležitostí, systém úrovňových kol (podle kvality hokeje v dané zemi) dával dohromady všechny víceméně hokejové evropské země. V prvních dvou kolech se střetávaly hlavně slabší týmy – mistři Norska, Polska, Maďarska, Jugoslávie atd. Ovšem ve třetím kole už do bojů zasáhli mistři nejlepších zemí – Sovětského svazu, Československa, Finska, Švédska. Vítkovice se ve dvouzápasové bitvě střetly v prosinci 1981 s italskou Val Gardenou a po jednoznačných vítězstvích 7:0 a 11:6 si také vybojovaly postup do finálového turnaje. Do Düsseldorfu, místa konání velkého finále, se dále probojovalo podle očekávání CSKA Moskva, dále finský Kärpät Oulu a překvapivě i německý SC Riessersee na úkor švédského Färjestadu.

Evropská klubová elita se do Düsseldorfu sjela 25. srpna 1982. Tehdy západoněmecké město na břehu majestátního Rýna se odělo do barev zemí reprezentujících klubů. Také česká, tehdy samozřejmě československá vlajka, byla vyvěšena u hotelu, ve kterém Ostravané strávili svůj pobyt.

Vítkovice už samozřejmě neměly totožný kádr s tím, který se v Gottwaldově radoval z mistrovského titulu. Předně chyběl útočník Miroslav Fryčer, který před rokem úspěšně emigroval do Kanady a v srpnu 1982 se chystal na svou druhou sezonu v nejslavnější lize světa NHL. Jenže to, že by Vítkovice bojovaly o titul klubového mistra Evropy bez „Fryga“ až tak úplně pravda nebyla. Fryčer zamířil do Německa za svým otcem, taktéž někdejším vítkovickým trenérem Jaromírem a neodpustil si návštěvu Düsseldorfu a setkání se svými parťáky z vítkovického mistrovského týmu.

Návštěva emigranta ale byla trnem v oku příslušníků Státní bezpečnosti, kteří tradičně s hokejovým mužstvem vyrazili na „západ“, aby dohlíželi na „příkladné chování a reprezentaci socialistického sportu“. I přes přísný dozor oček, jak se tajným policistům ve výpravě přezdívalo, si však starší hráči nemohli odpustit setkání s kamarádem, který právě ochutnával hokejový chlebíček za mořem. Zvláště emotivní bylo setkání Fryčera s Ladislavem Svozilem, donedávna nerozlučná dvojka se znovu po roce setkala a ani jeden nemohl vědět, zda nejde o setkání poslední. Miroslav Fryčer pak sice ne z ledu, ale z tribuny stadionu v Düsseldorfu sledoval úspěšné snažení Vítkovic v konkurenci evropské špičky.

Úvodní zápas Vítkovic (v tmavém) v PMEZ 1982 proti německému SC Riessersee

Ostravané zahájili turnaj 25. srpna duelem s německým Riessersee. Benjamínek týmu Petr Holubář ve svých 18 letech vstřelil první branku, která se pak ukázala i jako vítězná. Na Holubářovu trefu navázali Figala a Venkrbec, zatímco „Česťa“ Šindel udržel čisté konto. Výhra 3:0 nad německým mistrem před zaplněným hledištěm byla slibným startem. „Podařil se nám vstup do finále. Připravili jsme hráče na to, že narazí na tvrdého soupeře. Naši svěřenci se ale věnovali jen hře, soustředěně šli za kotoučem a výsledek se dostavil,“ chválil tým trenér Jan Soukup. Někdy až přehnanou tvrdost Němců z Ga-Pa odnesl Ladislav Svozil roztrhnutým rtem, který muselo dát do pořádku až několik stehů.

V dalších utkáních si CSKA Moskva s přehledem poradilo s Oulu v poměru 13:2 a s Riessersee 14:1.

Střídačka Vítkovic během PMEZ 1982, zcela vepředu František Černík

Vítkovičtí se 28. srpna střetli s finským celkem. Dvěma brankami se blýskl Miloš Říha. Oulu korigovalo gólem Aravisty až osm minut před koncem, v době, kdy Vítkovice vedly 3:0. Černo-žlutí byli herně o něco lepší. Rytíři z Vítkovic ale byli úspěšnější v produktivitě. „Oporou nám byl opět brankář Šindel. Zbytečně byl ale čtyřikrát vyloučen Kuřidým za přestupky, které by měly být ligovému hráči cizí. Na počátku druhé třetiny utrpěl Plánovský po srážce lehčí otřes mozku a musel své vystoupení na turnaji ukončit, což citelně oslabilo naši obranu,“ shrnul zápas s Kärpätem trenér Karel Metelka.

Turnaj pokračoval, Riessersse přerhál Oulu 6:4, což ale nebylo tolik sledovaným duelem. Bitva o klubového mistra Evropy se teprve blížila.

Zbyněk Neuvirth (vlevo), vedoucí mužstva Bruno Lorenc a kapitán František Černík přecházejí z kabiny na stadion před bitvou z CSKA

Do posledního místa zaplněný stadion v Düsseldorfu viděl 29. srpna 1982 skutečný vrchol turnaje v podobě boje o prvenství mezi Vítkovicemi a CSKA Moskva. Ostravané předvedli skvělý výkon, který podepřeli o bravurní zásahy Jaromíra Šindela. Faktem ale zůstává, že s CSKA, téměř reprezentačním mužstvem Sovětského svazu, sice krok držet mohli, nicméně nešlo být lepší. CSKA vedlo 3:0, Vítkovice se dostaly na rozdíl jediného gólu na konci druhé a na začátku třetí třetiny. Pak ale vedení pojistil Igor Larionov, a přestože František Černík dvě minuty před koncem znovu snížil, Moskva si vítězství 4:3 pohlídala. Vítkovice zůstaly opravdu jen těsně pod evropským vrcholem.

„Zápas s týmem, v němž hrají dvě třetiny sborné, byl pro nás životní školou. Soupeře známe, proto jsme se pokusili stanovit hru, která na Sověty platí. Hráči plnili vše, co jsme vyžadovali. Výsledek i přes prohru považuji za velký úspěch. Duel s CSKA byl otevřenou partií, i když místy drtivý tlak soupeře likvidoval až skvěle chytající Šindel. Hráči sami se přesvědčili, že lze hrát s nejlepším mužstvem Evropy a možná i světa,“ řekl trenér Jan Soukup. Vítkovice tak vybojovaly alespoň druhé místo. Kapitán František Černík přebíral ocenění pro vicemistra Evropy trochu hořce, ale s odstupem času je evidentní, že i druhé místo byl skvělý úspěch, vzhledem k tomu, že prvenství obhájil téměř reprezentační výběr SSSR v čele s legendárním trenérem Viktorem Tichonovem.

Slavnostní zakončení PMEZ 1982. Vlevo tým Kärpät Oulu (v civilu), v červených dresech mistři Evropy CSKA Moskva, v bílých dresech vicemistři TJ Vítkovice, ve světlemodrých mikinách SC Riessersee

František Černík jako kapitán, přebírá ocenění pro vicemistra PMEZ v lením hokeji

 

PMEZ (European Cup) 1981/1982

Finálový turnaj Düsseldorf

 
25. srpna 1982

TJ Vítkovice – SC Riesserse 3:0 (2:0, 1:0, 0:0)

Branky: 8. Holubář, 17. Figala, 39. Venkrbec. Rozhodčí: Olsson. Vyloučení: 8:11. Diváci: 5000.

 

 
28. srpna 1982

TJ Vítkovice – Kärpät Oulu 3:1 (2:0, 0:0, 1:0)

Branky: 16. Říha, 18. Říha, 41. Vlk – 52. Aravista. Rozhodčí: Grigorijev. Vyloučení: 7:5. Využití: 0:1. V oslabení: 1:0. Diváci: 1200.

 

 
29. srpna 1982

CSKA Moskva – TJ Vítkovice 4:3 (2:0, 1:1, 1:2)

Branky: 8. Fetisov, 14. Kučin, 36. Vasilijev, 50. Larionov – 40. Kalužík, 41. Kuřidým, 58. Černík. Rozhodčí: Kompalla. Vylučení: 4:4, navíc Zubkov (CSKA) a Lyčka (Vit.) 5 minut. Využití: 2:1. Diváci: 5000.

 

 

Sestava TJ Vítkovice: Šindel, Brož – Kalužík, Lyčka, Plánovský, Kacíř, Figala, Dvořák, Majerník – Petr Holubář, Svozil, Vlk – Kuřidým, Říha, Černík – Venkrbec, Přecechtěl, Neuvirth – R. Kasper, Kotala.

 

Konečné pořadí: 1. CSKA Moskva, 2. TJ Vítkovice, 3. SC Riessersee, 4. Kärpät Oulu

NADCHÁZEJÍCÍ ZÁPAS

POSLEDNÍ ZÁPAS

HC Vitkovice Ridera Logo Middle

Máte už permanentku?

Permanentky jsou již vprodeji! Zajistěte si své místo na stadionu. Více >