Banner Promo

Před 10 lety – Vítkovice podeváté vicemistrem

Datum publikování:

Úterý 12. dubna 2011, finálová série mezi Třincem a Vítkovicemi se posunula do 5. utkání na ledě Ocelářů. Přestože odhodlání a snaha Ostravanů byly na nejvyšší úrovni, soupeřovy kvality byly ještě o něco výše. Právě před deseti lety dosáhl vítkovický hokej na devátou stříbrnou medaili své historie, zakončil tím sezonu, ve které získal v základní části 92 bodů a původně odepisovaný celek byl i přes prohru 1:4 v sérii důstojným vyzyvatelem v boji o mistrovský titul.

Euforie, kterou nastartovala výhra domácí výhra ve čtvrtém finále měla být vítkovickou studnicí síly a energie. Boj o titul, při kterém se zraky celého Česka upínaly do Moravskoslezského kraje se zdál už být rozhodnutý, jenže Třinec zklamal v posledním krůčku. Ostravané na vlastním ledě půl minuty před koncem třetí třetiny čtvrtého utkání srovnali a v nájezdech pak slavili výhru. Odmítli tím brzký konec série a vrátili ji na třinecký led.

Jakkoli ale výhra z Ostravy mohla nakopnout tým kolem kapitána Jiřího Burgera, bylo jasné, že Třinec nadějné vedení 3:0 na zápasy nepustí. Vítkovičtí bojovali statečně, prali se i s rozsáhlou marodkou, která decimovala především obranu. Vždyť i ve finále modro-bílí hráli jen se šesti obránci, mezi nimi byli i vypůjčení hráči z prvoligové Jihlavy, respektive Olomouce Ficenc a Bartoň. Na páté utkání série se uzdravil přece jenom zkušený Pavel Trnka, na druhé straně už podruhé ale chyběl útočník Roman Szturc.

K pátému utkání chtěli Vítkovičtí hledět s nadějí, že opět udělají ten jeden krůček, který je přiblíží k srovnání série a možná i na něm by bylo možné vystavět senzační obrat. Stará třinecká Werk Aréna hučela jako obrovský úl. Úl s kapacitou 5 200 míst, do kterého se vměstnali vítkovičtí fandové, kterých sem dorazilo plných šest autobusů. Ohlušující atmosféra jako v Ostravě, tentokrát umocněná malým prostorem. Třinec vykročil za čtvrtou výhrou v sérii rychlým gólem Martina Růžičky už v čase 01:39 ve vlastním oslabení. V čase 02:12, tedy 33 sekund po Růžičkově brance byl stav opět nerozhodný, ranou zpoza kruhu se prosadil obránce Ctirad Ovčačík! Až potud byl zápas vyrovnaný, jakkoli Třinec mohl mít herně navrch. V 19. minutě vrátil Oceláře do vedení David Květoň. Tehdy třiadvacetiletý hráč byl ústřední postavou tohoto utkání. Nejen, že vstřelil tento důležitý rozdílový gól, ale vyřadil také ze hry jedno z útočných es soupeře. V posledních okamžicích první třetiny došlo k rozmíšce mezi ním a Viktorem Ujčíkem. Co si oba hráči řekli z očí do očí, to ví jen oni, každopádně v Ujčíkovi bouchly saze, naznačil pohyb hlavou směrem k výrazně mladšímu třineckému sokovi, ten ochotně náznak čelíčka zdůraznil odklonem své hlavy. Rozhodčí neměli dle pravidel jinou možnost, než vyloučit Ujčíka za úder hlavou, pro fanoušky a samotného lídra Vítkovic ale překvapivě do konce utkání (pravidla jiný trest při použití hlavy ani nepřipouštějí, a to i v případě pouhého náznaku, pozn. red.). Tím byla jedna z útočných zbraní Vítkovic mimo hru, chtělo by se říci další. Navíc rozčarování bylo na vítkovické straně znát a Třinec toho naplno využil. Dva góly ve druhé třetině zajistily domácím pohodlný náskok. Jan Peterek, hráč, který se ve vítkovickém dresu dostal do velkého hokeje a v roce 1993 v něm poprvé bojoval o mistrovský titul složil reparát čtvrtého utkání. Tehdy netrefil prázdnou ostravskou klec a dal tím možnost soupeři vyrovnat a vyhrát utkání. V zápase číslo pět ale svou chybu odčinil a v 52. minutě gólem z přesilovky dal definitivní pečeť historickému triumfu Třince. Vítkovice zůstaly i po roce na druhé příčce. Stříbro s cenou zlata ovšem, protože po odlivu 11 hráčů vesměs základní sestavy po finále předchozího roku všichni Ostravanům prorokovali boj o záchranu. Trenéři Mojmír Trličík a Zdeněk Moták ale našli nové lídry svého mužstva, určili herní styl, který vyhovoval typologii jejich hráčů a výsledkem bylo výborné 4. místo po základní části se ziskem 92 bodů. Vítkovice přetlačily ve čtvrtfinále České Budějovice, v semifinále doslova sfoukly obhájce mistrovského titulu z Pardubic a byli krůček od mistrovského titulu, osud tomu ale chtěl, aby namísto unavené a zdecimované Slavie dostali do bitvy o zlato Třinec, který papírovou kvalitu dokázal přetavit v realitu na ledě a obrat série semifinále z 1:3 na 4:3 dodal Ocelařům ještě více sebevědomí.

V úterý 12. dubna 2011 skončilo Finále play off Extraligy mezi Třincem a Vítkovicemi v pátém utkání. Stav série 4:1 pro Oceláře. Ostravané se podeváté stali vicemistrem naší nejvyšší soutěže a potvrdili tím trochu nelichotivou pověst korunního prince českého hokeje. I s ohledem na výše popsaný předsezonní a sezonní průběh ročníku 2010/2011 ale mohli i druhé místo hodnotit jako velký úspěch. A ocenili to i fandové rivala, nikdy před tím a zdá se, že asi ani nikdy potom se nestalo a nestane, že by třinecké publikum sborově vyvolávalo jméno vítkovického soupeře, tak jako tomu bylo po skončení Finále 2011.

 

 

Vítkovické play off 2011

 

Čtvrtfinále

Série HC Mountfield – HC VÍTKOVICE STEEL: 2:4

Semifinále

Série HC VÍTKOVICE STEEL – HC Eaton Pardubice: 4:1

Finále

Série HC Oceláři Třinec – HC VÍTKOVICE STEEL: 4:1

 

 

 

NADCHÁZEJÍCÍ ZÁPAS

A tým
2023-2024 Tipsport Extraliga
Zimní stadion Ivana Hlinky

POSLEDNÍ ZÁPAS

A tým
2023-2024 Tipsport Extraliga
OSTRAVAR ARÉNA

Tabulka A tým 2023/2024

PozTýmZVVPPPPB
6Bílí Tygři Liberec5023342079
7HC VERVA Litvínov5022442078
8HC VÍTKOVICE RIDERA5018572071
9Mountfield HK50157111770
10HC Olomouc5016752267