Vítkovičtí brankáři se v přípravě pravidelně střídají, a proto tak nebylo překvapením, že do předsezonního derby v brance nastoupil fantom loňské sezony Lukáš Klimeš. A k vidění byl stejný obrázek jako na konci sezony. Klimeš svými přesnými zákroky dal svým spoluhráčům klid na práci a o nulu přišel až necelý pět minut před závěrečnou sirénou.
Lukáši, jak bys zhodnotil včerejší utkání, které na první pohled vypadá výsledkem jednoznačně. Bylo to tak i na ledě?
Samozřejmě bych to úplně nepřeceňoval. Je to pořád jen příprava, kde jde hlavně o jiné věci než o výsledek. Samozřejmě je ale příjemné porazit Třinec.
K čistému kontu ti chybělo necelých pět minut. O tobě je známo, že tohle moc neřešíš, na druhou stranu, nezamrzí to?
Tak samozřejmě jsem to chtěl dotáhnout a nepustit ani jednu branku, na druhou stranu v přípravě na to vůbec nehledím. Soustředím se na své věci, abych byl všude přesně a rychle a jestli teď dostanu jeden gól, dva nebo žádný, tak když to řeknu hloupě, je to celkem jedno.
Vítkovická příprava je letos specifická a pouze dva přípravné zápasy jste odehráli před svými fanoušky. Jak to vnímáte vy jako hráči, preferujete raději domácí utkání? 
Tak samozřejmě, navíc teď v létě ty autobusy nejsou příjemné. Myslím si, že dnes přišla na přátelák slušná návštěva, tak doufám, že jsme jim udělali trochu radost a napravili to úterý.
Na druhou stranu cesta do Vsetína nebo Bratislavy bude asi příjemnější než sedmnáctihodinová cesta do Švýcarska. Pojďme se k tomu přípravnému turnaji ještě na chvíli vrátit. Jak jej zpětně hodnotíš?
Výsledkově se nám to letos oproti předchozím ročníkům určitě povedlo, ale znovu budu opakovat, že zatím nejde tolik o výsledky. My jsme tam byli poměrně dost produktivní. Dnes jsme se už více soustředili na defenzivu a myslím, že je to znát. Ale říkám, ty výsledky v přípravě jsou teď asi trochu zkreslené.
Tobě před sezonou přišel nový brankářský parťák Lukáš Pařík. Jak se s ním spolupracuje?
Úplně v pohodě. Já vždycky vyjdu s každým a myslím si, že s Lukášem se dá normálně fungovat (směje se). Máme stále stejného trenéra gólmanů, takže je to v pohodě.
Přesto, je mezi vámi boj o místo jedničky. Ty jsi to zažil už loni, kdy tady byl Matěj Machovský, kterého jsi nakonec v boji přechytal. Předpokládám, že i letos je tvůj cíl vybojovat si místo jedničky, je to tak?
Tak samozřejmě se dá říct, že je to nějaký konkurenční boj, ale pořád jsme v jednom týmu a jsme tady od toho, abychom mu pomáhali ať chytá jeden nebo druhý. My musíme mít hlavně celkově lepší sezonu, než tady byla loni. Myslím tím výsledkově, bodově. Tady na ty věci je ještě brzy a v sezoně se to může desetkrát změnit.
Dnes se na vás přišel podívat i tvůj bývalý parťák Aleš Stezka. Jste spolu ještě v kontaktu?
Jo, samozřejmě si spolu občas něco napíšeme. Minulý týden jsme se viděli na focení pro Saves help, takže jsme měli možnost všechno probrat. Aleše samozřejmě dále sleduji a fandím mu.
V přípravě jste porazili kvalitní týmy a stříleli hodně branek. Navíc se střelecky hned chytly i posily, to je na úvod sezony pozitivní zjištění, je to tak?
Jo, zatím si myslím, že jsme hodně produktivní, ale jak jsem říkal, je potřeba zapracovat i na defenzivě, a to si myslím, že se dnes povedlo. Hlavně jsme ale nebyli moc vylučováni, což je základ. Jsme produktivní, klukům to střílí a doufáme, že to tak bude i nadále.
V kabině proběhla velká obměna hráčů, jak to v ní teď funguje?
Myslím, že zapadli perfektně. My, co jsme tady zůstali, jsme všechny přijali a není v šatně jediný problém. Zatím to vypadá, že to všechno dobře funguje, nechci to zakřiknout, ale snad to je na dobré cestě.
Vraťme se ještě k minulé sezoně. Z tvého osobního pohledu dopadl výborně a za své výkony jsi byl odměněn nominací do reprezentace. Už se ti to rozleželo v hlavě?
Je pravda, že o tom, co se loni povedlo jsem ani nesnil. To, že mě pozvali na nároďák byla pro mě třešnička na dortu a obrovský zážitek. Asi to docením až časem. Ta sezona skončila a v podstatě hned druhá začala, takže nebyl moc čas nad něčím přemýšlet.
Zahřeje i to, že jsi byl vlastně u zrodu toho zlatého týmu z Prahy?
Poznal jsem spoustu kluků, kteří vlastně potom to zlato vyhráli, takže jsem jim to moc přál a měl jsem velkou radost, že jsem tam mohl alespoň na pár týdnů pobýt.
