Vrásky na čele přivodila nečekaná silná viróza a vlna vysokých horeček ve vítkovické kabině především trenérovi Miloši Holaňovi. Ten se rozhodl prolomit své mlčení ohledně zdravotního stavu svého mužstva během play off a vylíčil jak to s jeho týmem aktuálně vypadá.
Trenére, ještě po sobotním utkání jste zmínil, že se ke zdravotnímu stavu mužstva nebudete v průběhu série vyjadřovat. Co vás přimělo ke změně?
Je to tak, já nechci řešit zdravotní stav mužstva během play off z čistě taktických důvodů. Ale když vám na trénink přijdou dva hráči a dva trenéři a zbytek týmu, včetně členů realizačního kádru nemůže kvůli vysokým horečkám doslova vstát z postele, tak musím udělat změnu. Je férové a já to cítím jako svou zodpovědnost a povinnost, aby naši fanoušci i naši sponzoři a partneři věděli, jak se situace ve skutečnosti má.
Takže jak to momentálně s týmem vypadá?
Jak už jsem řekl. V neděli jsme se na ranním tréninku sešli dva trenéři a dva hráči. To jsem ještě nezažil. Už v pátek, v den prvního zápasu, nám přišlo deset hráčů s tím, že mají vysoké horečky, bolesti kloubů, průjmy, je jim špatně. Okamžitě jsme nasadili prášky na sražení teploty, vitamíny, léky proti bolesti. A za takového stavu jsme odehráli první zápas, který jsme v prodloužení vyhráli. V sobotu se ale situace ještě zhoršila. Vysoké horečky hlásili další hráči, někteří doslova nebyli schopní vstát z postele. Proto jsme do druhého zápasu nastoupili v hodně kombinované sestavě, a to nám ještě v jeho průběhu odstoupili Lakatoš, Flick a Chlán, takže jsme utkání dohrávali bez osmi hráčů základní sestavy. Něco takového jsem ještě nezažil.
Skládání sestavy na zápasy muselo být extrémně náročné, je to tak?
Bylo. Ale chtěl bych ocenit přístup všech našich hráčů. Mimo hru zůstali opravdu ti, kteří nemohli hrát, jeden hráč musel být dokonce odvezen záchrankou do nemocnice. Ostatní ale přišli, vzali si léky a nastoupili. Se sebezapřením, přes bolest. A hráli, bojovali, dokázali vyhrát první zápas a ve druhém i přes prohru statečně a odhodlaně vzdorovali. To chci zdůraznit, aby to zavnímali i fanoušci. Nevzdáváme se, bojujeme dál.
Jak vy osobně tuto situaci prožíváte?
Je to bezmoc. Když hrajete zápas a prohrajete jej po chybách, můžete něco změnit, reagovat, upravit. Ale tohle prostě neovlivníte. Přijdete před prvním zápasem, těšíte se na play off, na vyvrcholení sezony a najednou pomalu nemáte s kým hrát a není způsob, jakým byste to vy sám ovlivnil. Není to příjemný pocit. Ale jak už jsem řekl, je to play off. Nikdo se nevzdává, my ve Vítkovicích už vůbec ne. Bojujeme a bojovat budeme.
Klub nyní požádal o jednodenní odklad třetího a čtvrtého zápasu, co bude dál?
Uvidíme, jestli nám vyhoví, protože se obávám, že do Olomouce nebudu mít s kým odjet. Já věřím, že i ten jeden den nám významně pomůže, aby se první vlna nemocných dala do pořádku. Přece jen, i když je to velice silná viróza, je to viróza, ne covid nebo něco podobného. To je většinou otázka dvou, tří dnů. Uvidíme, co bude dál. Já pořád cítím z hráčů odhodlání hrát a bojovat, nevzdávat se. Je to play off.
