Nahlédněte s naším seriálem pod pokličku historie hokejových Vítkovic. Příběhy populární i ty méně známé. Tradice našeho klubu je velká a jak se říká – opakování je matka moudrosti. Ve třetím díle se blíže podíváme na soupeření Vítkovic se ostravským Slovanem.
Vítkovický hokej vznikl a sílil na upadajících ostravských klubech… píše se v jedné ne zcela zdařilé publikaci o historii vítkovického klubu. Píše se v ní také, že hokejový SSK Vítkovice vznikl sloučením krachujících SK Moravská Ostrava a SK Slovan Moravská Ostrava… Pravda je samozřejmě trochu jiná, omluvme neznalost autora oné publikace. Jaký byl vztah mezi SK Moravská Ostrava a pozdějším SSK Vítkovice víme – byl to stejný tým, který v roce 1928 začal hrávat v rudých dresech a na hřišti SK Moravská Ostrava a po roce, když především fotbalový klub SKMO už nechtěl dál hokej podporovat, se ten samý tým přesunul do Vítkovic a stal se součástí SSK Vítkovice, již zaběhnutého sportovního společenství, které dosud ovšem hokejový tým nemělo.
Jak to ale bylo s tím Slovanem? Zajímavá otázka a zajímavá odpověď. Ve zkratce se dá říci, že to byl klub, který sváděl s Vítkovicemi (před tím SKMO) souboj o hokejového, ovšem i fotbalového, krále Ostravy. V hokeji si Ostrava mohla dovolit jen jedno špičkové mužstvo, staly se jím Vítkovice, a to přesto, že Slovan opanoval, sportovní terminologií řečeno první poločas utkání. Vraťme se zpět přímo do 20. let 20. století.
Do roku 1923 se v Ostravě o hokeji (o tom kanadském, což je náš dnešní lední hokej) nevědělo nic. Ve zkratce, fotbalisté SK Moravská Ostrava už po roce 1923 chtěli začít koketovat s novým zimním sportem, jenže naráželi na technické problémy a tak i přes pár pokusů sestavili hokejové mužstvo až v prosinci 1928 (t.j. vznik současného HC VÍTKOVICE RIDERA). Každopádně těm pokusům o sestavení týmu už před rokem 1928 přihlíželi s velkým zájmem hráči „studentské jedenáctky Slovana“ Tichý, Vorel, Šenovský. Také jim se hokej zalíbil a příznivé podmínky zimní sezony 1928/1929 daly i těmto mužům příležitost zahájit hokejovou činnost ve druhém nejstarším ostravském sportovním klubu SK Slovan Moravská Ostrava.
SKMO a Slovan spolu dlouhé desítky vedly boj o fotbalového krále Ostravy a od roku 1928 měli svádět boje také na hokejovém kolbišti, byť se hráči SKMO pak přesunuli do Vítkovic. Fotbal? A co Baník, tehdejší SK Slezská Ostrava? Zeptal by se jistě nejeden dnešní fanoušek – no, sluší se dodat, že do druhé světové války byly Moravská Ostrava a Slezská Ostrava dvě samostatná města, tudíž bavíme-li se o soupeření v rámci „té větší Ostravy“, pak jde o tehdy již stotisícovou Moravskou Ostravu, Slezská byla sousedem.
Tým SK Slovan Moravská Ostrava na turnaji ve Starém Smokovci v roce 1930
Zpět k hokeji. Téměř současně tedy v roce 1928 vznikly dva nové týmy. Zatímco tým Viléma Rokyty měl v prvních letech potíže – již zmíněné stěhování z SKMO do SSKV, Slovan toho využil naplno, výborné tréninkové podmínky, dále lepší finanční zázemí (na pořízení profesionální výstroje), to vše favorizovalo Slovan. Tak se také stalo, že v první sezoně měření sil mezi SKMO a Slovanem na tom byli lépe Slovanisté. Byly to doslova bratrovražedné souboje, své o tom věděli bratři Šmidákové, jeden hrál za SKMO, druhý za Slovan. První derby na kluzišti U krematoria skončilo 9:1 pro hostující Slovan, odveta dopadla remízou 1:1.
Nebudeme rozebírat zápas po zápase. V roce 1929 se tým Viléma Rokyty přesunul do Vítkovic a získal i on odpovídající hokejové zázemí. Shrňme jen tolik, že od roku 1928 trvala rivalita mezi Slovanem a teď už Vítkovicemi 7 let, tedy do sezony 1934/1935. A zatímco Vítkovice postupně krůček po krůčku sbíraly na síle. Slovan byl v prvních letech jednoznačným pánem ostravského ledu. Však také jako první sváděl boje s kompletním Troppauer EV, či dokonce s LTC Praha. Slovan v letech 1930 až 1932 bojoval vždy ve finále Mistrovství země Moravskoslezské, v roce 1933 dokonce mistrem země Moravskoslezské také stal (ovšem jen o skóre před Vítkovicemi). Brankář Karel Vorel se dostal až do československé reprezentace a byl členem bronzového týmu ČST na MS 1933 v Praze. V letech 1929 a 1930 navíc startoval na prestižním turnaji ve Starém Smokovci, předchůdci dnešního Tatranského poháru, tehdy už ovšem doplněn i hráči z Vítkovic.
SK Slovan Moravská Ostrava v roce 1934. Pátý hráč zleva je obránce Rudolf Blažek, vedle něj napravo útočník Alois Šmidák, oba zakladatelé vítkovického hokeje, kteří na sklonku kariéry odešli do Slovanu. Brankář Karel Vorel (napravo od Šmidáka) naopak po konci Slovanu odešel do Vítkovic a byl členem ligového týmu
Tím se dostáváme k otázce vztahů mezi týmy. Vítkovice versus Slovan, to byla rivalita, ale možná tak maximálně na ledě. Oba týmy společně velmi čile spolupracovaly při rozvíjení hokeje v Ostravě. Vzájemná konfrontace oba posouvala kvalitativně výše a výše. Při exhibičních soubojích se špičkovými československými i zahraničními týmy si navzájem vypomáhaly starty vlastních hráčů. Fluktuace hráčů mezi oběma týmy byla značná. Například zakladatelé vítkovického hokeje Alois Šmidák a Rudolf Blažek postupem času přestoupili z Vítkovic do Slovanu, opačným směrem putoval například Metelka, otec pozdějšího hráče a také trenéra vítkovických mistrů 1981 Karla Metelky.
Vítkovice v roce 1934 převzaly žezlo nejlepšího ostravského týmu. V jediném derby sezony 1933/1934 vyhrály 2:1, zajistily si tím výhru ve Slezské župě, rovněž vyhrály mistrovství Země Moravskoslezské a na rozdíl od Slovanu vyhrály i souboj se slovenským mistrem, čímž se kvalifikovaly do finálového turnaje republikového mistrovství. Ostrava měla poprvé zástupce v boji o československý titul, jenže Slovan to nebyl. A misky vah se začaly naklánět na stranu SSKV.
Střídačka SSK Vítkovice v roce 1935. Tým ještě bez hráčů ze Slovanu si dokázal vydobýt postavení nejlepšího ostravského hokejového mužstva a dokonce se v letech 1934 a 1935 vyhrát titul mistra Země Moravskoslezské a Slovenska probojovat do celorepublikového mistrovství. To se Slovanu za 4 roky kralování ostravskému hokeji ani jednou nepodařilo
Vzájemné souboje Vítkovic a Slovanu přitom byly vzácně vyrovnané. Pomineme-li přátelské střetnutí SSKV s B-týmem Slovanu v lednu 1930 a kontumaci 5:0 ve prospěch Slovanu v zápase sezony 1931/1932, nekončily zápasy vyšším, než jednobrankovým rozdílem, přitom hned v pěti případech (z 11 vzájemných zápasů) skončily souboje remízou. O kvalitách brankářů Vorla za Slovan a Rokyty za Vítkovice svědčí, že ze vzájemných zápasů vyšli dohromady 10x s čistým kontem. Poslední derby bylo sehráno ve vítkovickém Pavilonu 15. února 1935, opanovali jej Vítkovičtí, zvítězili 2:0.
Momentka z předposledního derby mezi Vítkovicemi a Slovanem z roku 1935
Rok 1933 znamenal zlom a Slovan pomalu ustupoval z ostravského hokejového piedestalu. Vítkovičtí nabrali mladší síly, lépe technicky i kondičně vybavené. Původní „studentská jedenáctka“ – v hokeji „studentská šestka“ Slovana už nestačila tempu. Nepomohly ani exhibiční zápasy s LTC Praha, ani s Kanaďany Saskatoon Quakers. Ekonomická krize zasadila hokeji ve Slovanu poslední ránu. Stále především fotbalový oddíl SK Slovan Moravská Ostrava pro finanční náročnost přestal v zimě na svém hřišti u plynáren (poblíž dnešní ulice Křižíkova) zřizovat kluziště. Od roku 1935 neměli hokejisté Slovanu kde hrát, potloukali se po kluzištích soupeřů, tu a tam si zahráli na kluzišti u jízdárny (na dnešním sídlišti Šalamouna, u ulice Na jízdárně), občas hostovali ve Slezské Ostravě na kluzišti u Husova sboru. Úpadek spojený s chybějícím zázemím ale už nešlo zastavit. V roce 1936 už hokejový odbor SK Slovan Moravská Ostrava neexistoval.
Co se stalo s hráči Slovanu? Ti nejlepší posílili Vítkovice a stali se základem prvního ostravského ligového týmu. Především brankář Karel Vorel a útočník Oldřich Slovák se stali platnými a dlouholetými hráči Vítkovic. Vorel odchytal také ligovou premiéru a Vítkovicím vychytal bod v duelu se Spartou 3. ledna 1937 po remíze 1:1. Ostatní, kteří neměli na to, aby posílili Vítkovice se přesunuli po fúzi do I. ČLTK Mariánské Hory. Slovan tím definitivně skončil, pro Vítkovice to bylo jen finální potvrzení již tak před lety získané pozice nejlepšího hokejového týmu Ostravy i celého regionu.
Vzájemné zápasy SSK Vítkovice versus SK Slovan Moravská Ostrava
1928/1929
SK Moravská Ostrava – SK Slovan Moravská Ostrava 1:9
SK Moravská Ostrava – SK Slovan Moravská Ostrava 1:1
1929/1930
2. ledna 1930: SSK Vítkovice – SK Slovan Moravská Ostrava „B“ 5:1
28. ledna 1930: SK Slovan Moravská Ostrava – SSK Vítkovice 0:0 (0:0, 0:0, 0:0) – v rámci Hanácké župy hokejové
1930/1931
11. ledna 1931: SK Slovan Moravská Ostrava – SSK Vítkovice 1:1 (1:0, 0:1, 0:0 – v rámci Hanácké župy hokejové
16. ledna 1931: SK Slovan Moravská Ostrava – SSK Vítkovice 1:0 (0:0, 1:0, 0:0) – v rámci Hanácké župy hokejové
1931/1932
31. ledna 1932: SK Slovan Moravská Ostrava – SSK Vítkovice 1:0 (0:0, 1:0, 0:0) – kontumováno 5:0 ve prospěch Slovanu – v rámci Slezské župy hokejové
1932/1933
3. ledna 1933: SK Slovan Moravská Ostrava – SSK Vítkovice 1:1 (1:1, 0:0, 0:0)
23. ledna 1933: SSK Vítkovice – SK Slovan Moravská Ostrava 0:0 (0:0, 0:0, 0:0)
24. ledna 1933: SSK Vítkovice – SK Slovan Moravská Ostrava 0:0 (0:0, 0:0, 0:0) – v rámci Slezské župy hokejové
1933/1934
29. ledna 1934: SSK Vítkovice – SK Slovan Moravská Ostrava 2:1 (0:1, 1:0, 1:0) – v rámci Slezské župy hokejové
1934/1935
19. ledna 1935: SK Slovan Moravská Ostrava – SSK Vítkovice 1:0 (0:0, 1:0, 0:0) – v rámci Slezské župy hokejové
15. února 1935: SSK Vítkovice – SK Slovan Moravská Ostrava 2:0 (1:0, 0:0, 1:0)
