Trenér Miloš Holaň a jeho tým stojí před další šňůrou venkovních utkání. Ostravané po výhře nad Mladou Boleslaví zamíří postupně do Olomouce, do Pardubic, Budějovic a Karlových Varů. Kouč také prozradil, jak to aktuálně vypadá s hráči na marodce.
V posledních dnech vás hodně trápila a trápí marodka, hlavně u klíčových hráčů. Jak to vypadá se zraněnými hráči?
Velké ztráty jsou především ti tři hráči z první pětky. Grman jako obránce, to vypadá minimálně na dva týdny – zranění v horní části těla. Tam nejdříve za čtrnáct dnů. Peter Mueller, taky nespecifikované v horní části těla. Může to být za čtrnáct dnů, ale může to být i za měsíc. Taky těžko říct. Určitě to nebude dřív. Lukáš Krenželok má tříštivou zlomeninu, to je na šest až osm týdnů. To jsou ty největší naše ztráty.
Na marodce ale byli i další hráči. Jak to vypadá s nimi?
Teď by se měl vrátit Daniel Krenželok po zranění. Vojta Lednický by už měl jít přímo do hry po zranění z Hradce. Ale chybí nadále dlouhodobě zraněný Půček, který měl také zlomeninu, takže to bylo také na šest až osm týdnů. A ještě se do hry vrátí Patrik Koch, ten ale nebyl zraněný, ten měl disciplinární trest.
Ve čtvrtek jste se vrátili k jednomu zápasu domů a znovu vás čeká série utkání venku, tentokrát hned čtyři. Jak náročnou očekáváte tuto šňůru – v Olomouci, Pardubicích, Českých Budějovicích a Karlových Varech?
Důležité je, že se hlavně vyhrál ten zápas doma s Boleslaví. Vybudovali jsme si tím pozici, že body se u nás nezískávají, ale zůstáváme doma silní. Čtyři zápasy venku? S cestováním, se vším všudy. Prostě takový je ten los. Neúprosný. Ale možná nás to zbaví takového toho tlaku, že v úvozovkách musíme. My samozřejmě chceme, ale není na nás takový tlak, jako na domácí celek. Soupeři nás čekají jednoznačně kvalitní.
Jsou takové venkovní šňůry velkou komplikací?
Mě netrápí, že hrajeme čtyři zápasy venku. Mě trápí, že nemám ty hráče k dispozici. Protože když jsme v kompletu, máme sílu. Neříkám, že ji teď nemáme. Ale chybí nám kluci, kteří hrají rozhodující roli v zápase, ať už jde o přesilovky nebo oslabení. V zápase s Boleslaví to bylo vidět třeba v první třetině, kdy jsme ty puky z obrany nedostávali na útočníky tak, jak chceme. A je to samozřejmě tím, že nám chyběli Grman a Koch, kteří v tom jsou dobří. Ale pak jsme se tomu přizpůsobili a ti, kdo v zápase hráli, to dohráli výborně. I Urbanec, i Prčík. Bylo to fajn se na ně dívat, že se s tím porvali a my byli schopní tomu konkurovat. Zápasy venku, vždy něco přinesou. Možná opravdu budou mít kluci tu hlavu více uvolněnou, nepojedeme tam tolik tvořit, ale hlavně mít dobrou obranu. Tak se snažíme hrát i doma, ale v zápase venku by to mělo být stoprocentní. A v tomhle rozpoložení hrát na jeden dva góly, počkat si na přesilovky a ty využít.
Jak těžká je situace s marodkou pro vás pro trenéry?
Přestali jsme plánovat, když to tak řeknu (pousměje se). Neplánujeme. Jdeme zápas od zápasu, to znamená, že řešíme jen Olomouc. Před tím jsme to měli hezky naplánované, promyšlené, jak co bude a v každém zápase nám vypadl nějaký hráč. Takže jsme se na to s kolegy vykašlali a jdeme zápas od zápasu, protože zkušenost je jiná, než, co jsme chtěli mít.
Olomouc je vaším nejbližším soupeřem, což už jste sám zmínil. V neděli hrajete na Hané. Co čekáte od tohoto duelu?
Olomouc. V těchhle zápasech nikdy moc gólů nepadá. Urputná obrana z obou stran. Oni nepříjemný hokej. Domácí stadion pro ně bouřlivá atmosféra. A mají fazonu. Myslím, že nikdo nečekal, že odstartují ligu tak dobře. Takže tam musíme rvát led, protože jinak se přes ně nedostaneme. Jsou to taky rafani.
