Předminulé kolo ještě hájil Milan Bartovič barvy libereckých Bílých tygrů. Tentokrát nastoupil v červeném vítkovickém dresu právě proti svému bývalému zaměstnavateli. I přes několik slibných příležitostí stále na svou první branku v ostravském dresu čeká.
Milane, začněme trochu ze široka. Jaké máte očekávání od nového klubu?
Snažit se vyhrát nejlépe každý zápas. (úsměv) Přišel jsem tady možná i na delší dobu, uvidíme. Bude se to ještě řešit později. Každopádně chtěl bych pomoci týmu dobrými výkony a s tím i dobrými výsledky.
Jak moc se liší vaše pozice v Liberci a Vítkovicích?
Asi v Liberci jsem nedostával tolik icetime kolik bych sám chtěl. Myslím si ale, že si každý svou pozici musí vybojovat sám. Odehrál jsem tady zatím jen dva zápasy. Tak doufám, že to bude čím dál lepší a lepší. Každopádně odmakám každý zápas.
Říkáte, že jste neměl v Liberci tolik prostoru. Ale za 19 zápasů jste nasbíral jen dva bodíky. Kde se to zadrhlo, protože na vaše jméno a schopnosti je to asi málo…
Tak ano, když jste zvyklý hrát nějakou porci icetime. A najednou jste na ledě jen osm nebo devět minut, je to nějaká nová role v týmu. Možná jsem si to moc dával do hlavy a nějaká koncentrace a tyto věci šly mimo. Těžko říct, čím je člověk lépe naladěný a je více na puku, tím více si věří. A vše jde najednou nahoru.
Užil jste si zápas proti svému bývalému týmu? Jak byste jej zhodnotil?
Ano, je to čerstvé. Prakticky dvě utkání nazpět jsem hrál ještě za Liberec. Je to tedy čerstvé, ale nemyslím si, že bych se na tento zápas nějak extra připravoval. Samozřejmě jsem věděl, že tam znám celý tým. Takže to vždy bývá trochu speciální zápas, to přiznávám, že ano.
Asi jste byl i rád, že jste mohl hrát, je to tak? Někdy se kluby dohodnou, že při hostování nemůže hrát proti bývalému týmu nastoupit…
To je vždy na dohodě mezi kluby a tentokrát to bylo povolené. Jsem tedy rád, že jsem mohl přispět ke třem bodům.
V zápase jste měl dvě dobré šance, moc ke gólu nechybělo. Jak jste to viděl z vašeho pohledu vy?
Jak se říká, že to je o prvním gólu. Každý gól hráče v novém působišti nakopne. Ale i to, když nedávám góly, snažím se odvádět pro tým maximum a to jak v oslabení, tak i ve forčekingu. Takový jsem vždy býval hokejista a nic na tom nemíním měnit. Snad k tomu přidám i nějaký gól.
Měl jste tam i pošťuchování s Lukášem Dernerem. To patří k nějakému hecování?
To je takové, normální. Pošťuchování před bránou. Nijak bych to neřešil.
Co říkáte na nedisciplinovanost Liberce v závěrečné třetině. Jak moc to bylo překvapivé pro vás? To vám asi pomohlo při jejich tlaku v závěrečné třetině…
Já nevím, teď jsem byl za klukama po zápase v liberecké kabině. A každý tam říká, že to fauly nebyly. (smích) Já jsem ale ty sporné situace dobře neviděl, takže nemůžu hodnotit. V závěrečné třetině ale hrál Liberec výborně, zavřel nás v obranné třetině a bylo dobře, že jsme nějakých šest nebo sedm minut měli přesilovku. Aspoň se situace mohla uklidnit a zápas jsme nakonec zvládli.
Co říkáte na vítězný gól Rostislava Olesze? Byl to kuriozní moment a hosté byli dost rozladění. Máte bohaté zkušenosti, zažil jste někdy podobnou branku?
To asi záleží od nějakých pravidel, jak to sudí na ledě vyhodnotí. A Lukáš Derner šel prakticky jen do Rosti Olesze. Srazili se a do Romana Willa vrazil jen on. Sice už puk držel v lapačce, ale těžko říct. Gól je uznaný, tři body zůstávají doma a máme výhru.
V Litvínově jste hrát s Romanem a Květoněm, proti Liberci s Oleszem a Lvem. Jaké to je, zvykání na nový mančaft? A kde se vám eventuelně hrálo lépe?
Ono to vždy záleží i na soupeři. Po dnešním zápase zase o to více chápu systém, kterým se tady chce trenér prezentovat. Trenér asi zkouší, kde bych zapadl nejlépe. Všichni jsou to ale výborní a zkušení kluci, takže se mi hrálo parádně v obou formacích.
V klubu potkáváte i pana Vůjtka, se kterým jste došel až ke stříbru se Slovenskem na mistrovství světa. Nebo potkali jste se už vůbec?
Trénoval mě čtyři roky v národním mužstvu, takže jej znám velice dobře. Je to výborný trenér, velká osobnost a hlavně výborný člověk. Velice jsem si s ním rozuměl, ale ještě jsem neměl možnost se s ním potkat. Budu rád, až jej uvidím.
